Smějeme se jakoby se nás to netýkalo
„Měla bych ti něco říct,“ řekla mezi pokrmy z písku. Ve šlehačkovém období mluvila jinak. Většinou si zpívala v cizích jazycích. Já mluvil pořád stejně.
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se „Měla bych ti něco říct,“ řekla mezi pokrmy z písku. Ve šlehačkovém období mluvila jinak. Většinou si zpívala v cizích jazycích. Já mluvil pořád stejně.
Z básní Aloise Marhoula
Peklo neexistuje
prohlásil čert v dobře střiženém saku
při předváděčce nejmodernějších
Říká v pláčiže v ní bydlí kdosikterý její vztahy kosíPak jí drtí v lebce kostibez přestáníbez lítosti
Žije v ní a je cizíkdyž jej hledámizí
Živápřesto žití rozkládá serozpouští se vodkou zasejako vodou v které tonou ryby
Nepila bykdybykdybykdyby.
Seděl jsem poblíž kandelábru a chtěl být neviditelný. Na kandelábru už někdo visel. Snad proto jsem si ho vybral. Byla tu naděje, když bylo obsazeno, že si mě nikdo nevšimne.