Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Vietnamské obchody
datum / id06.04.2010 / 352462Vytisknout |
autorZbora
kategorieFejetony
sbírkaFEJETONY nebo tak něco,
zobrazeno6452x
počet tipů35
v oblíbených3x
do výběru zařadilMarkéta,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Vietnamské obchody

Moc rád chodím nakupovat k vietnamským obchodníkům. V okruhu 150 metrů okolo mého bydliště lze napočítat na 12 jejich provozoven, takže si můžu vybrat, na které z těch roztomilých tváří vykouzlím svou milou návštěvou šťastný úsměv. Vždy mě potěší, jak jsou veselí a vstřícní, a obzvláště, jak mají na vše pohotovou pravdivou odpověď. Když se kupříkladu zeptám, zda jsou tato jablka česká, Vietnamec začne kývat horlivě hlavou jak smrtka na orloji a s výrazem barokního anděla se dušuje: „áno, to ceskí“. Pokud přijdu druhý den zopakovat u těch samých jablek tu samou otázku, jen v záporném znění a s nedůvěřivým pohledem na ta japka, vietnamec se zazubí, mává rukama jak při bouřce a říká: „né, to néso ceskí!“ A tak to probíhá se vším. „Jsou ty jahody sladký?“, „Anó, sladkí“, „Jsou ty papriky pálivý?“, „Anó, paliví“, „A to já nechci pálivý“, „Nepalí, jenom malo!“. Někdy mi připadá, že kdybych projevil zájem o nějakou zeleninu ze severního pólu, bude jí hned plný obchod.

Vždy jsem tak uspokojen, že mají přesně to, co vyžaduji a neroztrpčí mě ani, když mi zváží ananas, který jsem zakusil vzít z krabice označené cedulkou 19,- zakus a oznámí mi cenu pesátpet. Věřím jim totiž, klukům bezelstným bezmezně, že opravdu nepoznají rozdíl mezi scvrklým hnědým půlkilovým ananasím miminkem a žlutým, pevným, tříkilovým borcem z vedlejší bedny. Naopak mne tradičně potěší jejich neskrývaný obdiv, že já jsem to poznal.

Doporučeníhodné je též nakupovat u nich věci balené. Zkuste u jakékoli prodavačky v hypermarketu vypozorovat takový talent a smysl pro aranžování, jako u kteréhokoli Vietnamce. Často mne fascinuje, jak se jim ty nahnilé broskve podaří tak precizně obložit zdravými, že i sebezkušenější matka od rodiny nepodlehne vůbec podezření, že kdyby koupila pro každé ze svých tří dětí jednu volnou, podstatně ušetří, přestože se před balenými vyjímá ohromná cedule sleva.

Ale nejen kvůli sympatiím chodím k nim nakupovat, nýbrž i pozvednout sebevědomí. Vždy, když neodolám kvalitě materiálů a začnu si zkoušet nějakou vkusnou část oděvu, dozvím se záhy, jak jsem krásný a jak mi to sluší. Tuhle jsem si při čekání na autobus z dlouhé chvíle vyzkoušel kompletně celý stojan slunečních brýlí. Jedny po druhých mi podle paní prodavačky moc slušely. Včetně dámských a dětských. Bylo mi nakonec docela líto mladičké Vietnamky, která se snažila všemožně mi nastavovat zrcadla, aniž by dala znát, že postřehla, jak báječně se bavím (a taky jsem se trochu zastyděl), a rozhod se, že si ty rai-bany zakoupím. Tak mile mi balila můj nový luxusní doplněk do krabičky, jemně přikládala návod v několika jazycích (z nichž ani jeden se byť jen vzdáleně nepodobal češtině), a tak hezky se dívala, že jsem na okamžik zapochyboval, jestli jí nekřivdím. „Dvetěpaeťát“ ohlásila pak cenu. „Poprosím vás ještě o paragon“ já na to. „Dvetě“ pohotově ona.
 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

01.04.2010 09:33:14LadyLoba
:-)
01.04.2010 09:21:11Zuzulinka
:o) takk Těšín je město heren a vietnamských obchodů, podobnou zábavu tedy chápu - zasmála jsem se

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.