Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Po volbách
datum / id27.10.2010 / 369376Vytisknout |
autorZbora
kategorieFejetony
upřesnění kategorienebo tak něco
sbírkaFEJETONY nebo tak něco,
zobrazeno3711x
počet tipů20
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Po volbách

Tak máme po volbách. Na titulní strany novin se zase vrátí fotky Helenky Vondráčkové a Ivetky Bartošové a bude zase chvíli klid. Z ulic postupně zmizí plakáty různých velikostí, z nichž se na nás v předvolebním období usmívali správní, spravedliví a plně uvědomělí kandidáti (místy řádně zušlechtěni lidovou tvořivostí), jejichž skautsky dobré úmysly v očích jsou podtrženy údernými hesly, které si svou nápaditostí leckdy nezadají s výkřiky z doby budování socialismu. Jen namísto usměvavé rolnice, zavěšené do neméně radostného horníka (co se nemohou dočkat, až začnou plnit plán), jsou pod nimi podepsáni optimismem sršící muži a ženy, kteří jsou za potřeby svých voličů ochotni obětovat zdraví a snad i život.

Mužům to na plakátech ve značkových sakách náramně sluší. Ani ženy za nimi však nezaostávají v upravenosti a kolikrát se nestydí v rámci získání nějakého toho hlasu poodhalit některou ze svých levých, či pravých krás. Z pohledů jim čtu odhodlání, hraničící s obsedantní potřebou činit dobro za každou cenu. Jsou to krásní lidé, z nichž vyzařuje klid myslivců na posedu a moudrost indiánských stařešinů.

Všem jejich prohlášením bezmezně věřím, a i když v nich oni sami nemají kolikrát ještě úplně jasno, jsem si jist, že až se semknou na radnici, v senátu nebo v parlamentu v přátelském kolektivu, naleznou k uskutečnění jejich tolik realistických hesel společnými silami potřebné páky a rozhýbou vší silou konečně stroj demokracie, stejně tak, jako kdysi masy horníků a dojiček rozhýbaly samochod blahobytného socialismu. Je zřejmé, že se z této éry obecného národního nadšení značná část z nich učí, na co lidé pozitivně reagují. Co naplat. Některá hesla fungují na občanstvo spolehlivě, ať už jsou vyřčena kdekoli, kdykoli a kýmkoli.

Bohužel však dnešní pokračovatelé tradic ještě nedosáhli takové virtuozity v celistvosti systému. Vzpomínám se slzou v oku, jak jsme dříve jako děti radostně tahali do školního kontejneru balíky svázaných Rudých práv a házely ty stohy pravdivých slov na hromadu, s vidinou zájezdu na Štrbské pleso pro nejpilnější třídu. I dnes by se podobná soutěž jistě vyplatila. Všechny ty tuny zaručeně objektivních stranických časopisů na křídovém papíře, které každý večer občané pečlivě třikrát pročtou, by nekončily v kontejnerech na komunální odpad nebo v kamnech, ale v drtičce, kde by se rozemlely, recyklovaly a poté by se na ně mohlo natisknout v dalším předvolebním období to samé.

Starým papírem by se tak dalo namísto topení úspěšně korumpovat na všech úrovních. Představte si situaci, kdy přijde majitel stavební firmy nabídnout některé z koaličních stran výměnou za veřejnou zakázku 200 000 tun papíru na jejich příští volební kampaň! A kde ten papír, dámy a pánové, kde ten papír vezme? No jistě, vykoupí jej ze škol, kde ho žáci po každé ukončené volební kampani pečlivě sestřádají. A pojedou za to třeba, třeba do Disneylandu, Jacksonlandu nebo třeba Gottlandu. Školám se tak zvýší rozpočet, který se bude moci posléze investovat do platů učitelů, jimž se žáci záhy přestanou smát, že jsou žebráci. Co jiného v dnešních dětech vzbudí větší respekt, než fakt, že jejich třídní jezdí do školy namísto MHD posledním modelem Audi A8 v plné výbavě.

A nezůstalo by samozřejmě jen u škol. Dokážete si vůbec představit, co taková volební kampaň spolyká papíru? Například při návštěvě lékaře by pacienti namísto tří měďáků platili desetikilovým balíkem papíru. Oni by si pak důchodci rozmyslili tahat se s kdejakým cholesterolem nebo diabetes k vyškoleným specialistům.

Považte jen, jak by se také vyřešila sociální otázka, pokud by si každý bezdomovec nebo kupříkladu róm mohl denně nasbírat po městě svých dvacet kilo papíru a směnit jej v samoobsluze za půl litru večeře. Jak by rostla cena papíru, přestaly by záhy mizet i barevné kovy z okolí železničních tratí a město zbavené všech papírových obalů by bylo jak ze škatulky. Všichni lidé by si pečlivě rozvážili, zda je nezbytně nutné škrabat brambory na sobotním Blesku, nebo jím vycpávat vlhké boty, neřkuli zatápět v kotli, notabene když je všude kolem tolik ropy, která hoří daleko výživnějším plamenem.

Proto volám: Stop kontejnerům na tříděný odpad! Papír do škol a nemocnic! A příští volební kampaň pěkně jenom na papíře s ověřeným heslem: Kdo je víc vidět, vyhrává!
 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

27.10.2010 20:03:49koloušek
Poutavě napsané, snad i vtipně, tak nevím, proč je mi z toho nějak smutno...T*
27.10.2010 18:22:00Impresse
*
27.10.2010 17:44:57sepotvkorunachstromu
..dobrý nápad..a ještě by se přiživili výrobci dvoukoláku..:))
27.10.2010 17:07:19Zbora
redaktor poezie
Děkuju za postřeh, prokrátil jsem to na polovinu, ale koukám, že budu muset příště ještě jednou tolik. Máš pravdu, je to pořád zbytečně dlouhé.
27.10.2010 16:57:51sveřep
kéž bys to byl
pokrátil!
/ale není to marný/

27.10.2010 14:25:39Muamarek
Drží si to milý vtip, ne vulgární či zbytečně nesnášelivý, má to pěkné vyústění, i když třídit teda budu dál,

Marek
27.10.2010 14:20:02Norsko 1
Myslel jsem si, že kopeš za nějakou stranu. Teď vidím, že jsi typický Nezávislý
27.10.2010 14:09:55Zbora
redaktor poezie
No ano, co jiného? Nejradši mám rumburáky.
27.10.2010 14:05:23Norsko 1
chroustáš oříšky, viď. jak veverka
27.10.2010 13:57:41Norsko 1
a mezitím?

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.