Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Petr Bezruč na odpis
datum / id17.12.2015 / 462542Vytisknout |
autorFruhling
kategorieDiskuse
zobrazeno1177x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Petr Bezruč na odpis

 

Domy to mají těžké. Bez vlastního souhlasu jsou vrženy na svět a stejně bezmocně z něj odcházejí. Dnešním zpravodajstvím probleskla zpráva, že dům Petra Bezruče bude vyřazen ze seznamu kulturních památek. Básník byl prý přeceňován. Nevím, co na to to říká dům, ale vás bych se rád zeptal, jaký máte vztah k Petru Bezručovi vy? Byl skutečně nadhodnocen nebo je jeho poezie platná i dnes? 

 

Admina A zdravím a připomínám, že toto je literární diskuze.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

17.12.2015 19:44:04Miluna Vošková

Mně na básnikách zajimá enem eslik maji svinsky vyvinuté přirozeni, kurva.

17.12.2015 19:24:51Profesionální básník, kterému také brzo vyjde sbírka

„jak psát o blízkém tak, aby v něm zaznělo něco ze světa“

To si musím poznamenat, to je moc pěkně řečeno. Tím se líší obyčejný písmák od neobyčejného, rozumím-li správně.

S dovolením bych poslal ještě avízo Miluně Voškový, která coby Hanačka tělem i textilem k tomu z nás má asi nejvíc co říct.

17.12.2015 19:11:14Fruhling

Dík za komentář. Ostatně dnešní Slezané a obyvatelé Sudet jsou defacto z generace přistěhovalců, a když se podívám i sám na sebe, musím konstatovat, že takový Halfar mi je skutečně lhostejný.  

Pak je tu otázka té nadhodnocenosti. Sládek a Vrchický mi skutečně splývají. Bezruč je však pro mě neobvyklý tou úzkou provázaností doby, sociálního prostředí a výhružností. Neotesanost v níž se uhlí zalesknou naprosto nečekané obraty, hněv, který je přes přesnou adresaci hrubě antisystémový. Ta zvláštní směs lokálnosti a obecného významu mi nikdy nedovolila redukovat Bezruče jen na postavu z čítanky a i dnes jej podle mě činí docela pěkným příkladem jak psát o blízkém tak, aby v něm zaznělo něco ze světa.

17.12.2015 18:36:13Prosecký

Jako teenager jsem měl Beruče velmi rád. Připomínal mi náladu opušzěných a vybrakovaných Sudet (to jsem ještě neznal Slezsko na vlastní kůži) - Slezké lesy, mé lesy, smutek se na věve, koruny věsí, hledíte teskno a hledíte přísně ...

Teď, když jsem strávil ve Slezsku mnoho let, musím říct, že pro samotné Slezany (ačkoli jsou všude Bezručova áměstí, domy, knihovny apod.) velký význam nemá. Jeho stesk nad odnárodňováním jim je cizí. Odpor vůči Židům a Němcům už nemá opostatnění,mládeži nic neříká. jedině zůstal ještě záporný vztah ke kapitalistům a šlechtě, ale z toho už po odchodu Bakaly nic nezbylo. Kníže Lichtenštejn se ani nenamáhal na své někdejší obrovské statky ve Slezsku přjet a spokojil se s jižní Moravou.

To ale není případ jenom Bezruče, stejně dopadl i Sládek, Vrchlický atd.. A s těmi domy, kde někdo slavný bydlel, je to zlé. Snad kdyby se našel nějaký bohatý mecenáš typu Svěltíka, mohl by ho zachránit. od našeho státu to nemůžeme chtít. Takovýc staveb jsou mraky.    

17.12.2015 18:00:45Profesionální básník, kterému také brzo vyjde sbírka

Moje řeč. Heleď, jestli máš ty prachy, tak mi ho kup a já se tam hned přestěhuju. Kostelec je sice strašná díra, ale já mám hanácký trénink, já to tam vydržím, o to žádný strach. Budu topit, a snad to teda nespadne nikomu na hlavu. Já bych tam otevřel písmácké muzeum. Hele, já bych toho Bezruče klidně vzal mezi písmáky, jako trochu ex post in memoriam, vždyť on byl jedním z nás, bezejmenných. Někdo prostě musel být slavný, padlo to na něj, to nebylo nic, nad čím by obyčejnej člověk jásal, Vždyť mu to šlo i na hlavu, viz ty opravy atd. – ale na tím přihmuřme oko, prosím. On nepsal o moc hůř než leckdo z nás, ruku na srdce… Je to taky písmák a do našeho muzea patří.

Což mi připomnělo, že v parku ve Světlé nad Sázavou je deska, připomínající, že tam tudy se ubíral ke svému prvnímu noclehu na skautu J. A. Svojsík. A hned vedle nebo pod ní je deska, že o čtyři roky později se tam tudy ke svému tábořišti ubíral Jirka Wolker, tehdy šestnáctiletý. Čímž chci říct, že to je podobný případ a že bychom si ze skautů měli vzít příklad a otevřít Petru Bezručovi dveře a nastěhovat se do jeho baráku. 

To je můj návrh a já o něm nechávám hlasovat.

17.12.2015 17:48:59Fruhling

Hele, souhlasím, že zachovávat dům kvůli jeho majiteli (pokud teda nebyl jeho autorem) nemá smysl. Mně se třeba ten domek líbí, a kdyby byl na prode za cenu přístupnou dnešnímu prekariátu (řekněme tak 20 tisíc), tak si ho i koupím. Paradoxně až po tom, co jej vyřadí ze seznamu kulturních památek, protože s památkou se v podstatě nedá nijak užitně nakládat.

Ale hlavní otázka vlastně zní: Co bezruč a ty?

17.12.2015 17:39:40Profesionální básník, kterému také brzo vyjde sbírka

Zeptal bych se jinak: kolik básní ten dům, kterých na Hané pomalu ubývá, napsal panu Bezručovi básní? Vždyť on tam bydlel v době, kdy básně už dávno neuměl psát. Nechci otevírat již mnohokrát zavřenou diskuzi o tom, kdo byl skutečným autorem a potažmo kdo byl skutečným nájemníkem. Pochybností je celá řada, např. 

„Podstatné změny ve svých básních nechával [tj. Bezruč] bez povšimnutí po celý svůj život, zato velmi rád ručně „opravoval“ již vytištěné Slezské písně, které mu dal kdokoliv k podpisu, a to vždy ke škodě básní.“

Chci říct alespoň tolik, že onen dům za svého „básníka“ prostě nemohl a nezaslouží být na jeho konto zbourán. Souhlasím s autorem příspěvku, že domy si své obyvatele přímo nevybírají, jakkoliv je možné, že přitahují určité typy. Jenomže onen klasicky hanácký dům, kterých pod omítkou ubývá, měl prostě smůlu. 

P. S. prof. Oldřich Králík, významný olomoucký badatel v době, kdy katedru ještě neovládali Machala s Gilkem, se odmítal na téma autorství Slezských písní později vůbec bavit, považoval záležitost za uzavřenou.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.