Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
Poslední Mesiáš
datum / id01.08.2017 / 480961Vytisknout |
autorDanny
kategoriePovídky
zobrazeno367x
počet tipů7
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Poslední Mesiáš
Immanuel pootočil ladícím kolečkem rádia. Stále praskot, šum, již žádná slova: zdá se, že je na světě sám. Ještě nedávno v podobných bunkrech, jako byl ten jeho, zůstávalo ještě pár přeživších, ale zásoby se tenčily a nemoci z ozáření byly nemilosrdné. Povzdechl si.

Vysouvat periskop na povrch nemělo cenu. Jako předtím i nyní by nikoho nenašel. Náhle jeho tělo roztřásl kašel: taky je nemocný.

Izraelský bunkr, v němž se nacházel, patřil k těm nejlepším. Immanuel si uvědomil, že kromě toho, že je člověk, je i Žid: vzpomněl si, jak ještě i ve víru ekologické krize a válek, které po ní následovaly, jeho národ stále hledal Mesiáše.

Mesiáš měl završit lidské dílo na Zemi: po jeho příchodu už neměl žádný člověk trpět. "Je ironie osudu," přemýšlel, "že Mesiáš se dle tradice měl jmenovat Immanuel: jako já."

Ale... není zrovna tohle završení lidského díla na Zemi? Není zrovna tohle onen předěl: po kterém bude planetě vládnout nadále zas již jen příroda: rostlinné a živočišné druhy, které přežily kolaps civilizace?

Co je třeba udělat? Immanuel se znovu rozkašlal. Potřebuje něco jako smíření: takovou tečku za existencí lidstva. Nadechl se a začal přemýšlet.

Bylo to něco mezi modlitbou a meditací. Immanuel přehlédl celou historii lidstva: od toho, jak se postupně vyvinulo z lidoopů, přes první kmeny, první státy, první představy o vesmíru, bozích a Bohu... až po staletí technických revolucí, které postupně posunuly kreativitu lidstva na maximum... pak nastalo vyčerpání zdrojů planety a války o tyto zdroje, během niž postupně lidstvo spělo ke svému konci.

Immanuel neměl žádné zvláštní duchovní schopnosti: pouze schopnost měnit realitu jako kterýkoli jiný normální člověk. Na závěr svého meditativního usmíření se znovu obrátil k největší záhadě lidstva, tajemství všech tajemství, Bohu.

Cítil, že jej poslední síly opouštějí. Tak už jen zbývá jediné - zarecitovat:

Š'ma Israel
Adonai Elohejnu
Adonai Echad.

Slyš Izraeli,
Hospodin je náš Bůh
Hospodin je Jediný
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

31.08.2017 19:15:31Danny
ahoj Goro, souhlasím, díky.
31.08.2017 17:52:30Gora

Danny, ahoj, souhlasíš s nominací této povídky do PM?

18.08.2017 14:45:01Lakrov

Snad je to cosi jako narážka na současné dění, ale nějak se v tom ztrácím,  což je ale nejspíš moje vina, neb čtu v krátké pauze, v níž současně myslím  ne právě probíhající práci...  ...Ještě nedávno v podobných bunkrech, jako byl ten jeho,  zůstávalo ještě pár... ## blízký výskyt slova ...ještě...  

03.08.2017 13:41:09agáta5

jj, meditativní usmíření... to bych naordinovala všem rádoby vyvoleným, kteří za nás rozhodují :)  zajímavý příběh, možná bych ještě něco očekávala, ale když už kašlal a byl sám, tak už tam toho moc nezbylo k přidání...

01.08.2017 22:24:26K3

To je dobré.

01.08.2017 22:11:25Hugo Ramon

Jsi dobrej bojovník :-)))

01.08.2017 21:37:51Gora

Smutný příběh...a snad to tak nebude:-)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.