RD-16

Radovan Skromný pokračuje ve své cestě ranní Prahou 7. Asi po padesáti metrech narazí na dalšího ze známých místních, producenta a scénáristu Tomáše Baldýnského. Ten se plíží mezi popelnicemi a snaží se nebýt vidět. Je jasné, že stalkuje Petru Soukupovou, svou (ex)přítelkyni, od níž se po rozchodu nedokáže distancovat. Sotva však Tomáš Baldýnský spatří Radovana Skromného, radostně zavíská, přestane se plížit a vrhne se ke svému uměleckému kolegovi.

"Ahoj Radovane," vykřikne. "Jsem rád, že Tě vidím, příteli!"

"Ahoj Tomáši," řekne Radovan. "Vypadáš, že po mě podobně jako asi dalších sto tisíc lidí něco chceš, nemám pravdu?"

"Máš," začervená se Tomáš Baldýnský a vytáhne z kapsy velkou lihovou fixu. "Rád bych, aby ses mi podepsal na čelo. Delší dobu o tom toužím! Miluji Tě! Mé scénáře jsou proti Tvé poezii jen pouhý psí trus!"

Radovan přemýšlí, co udělat...

Podepsat se Tomášovi na čelo

Nakreslit mu na čelo píču

Nedělat to ani ono