Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bez názvu

23. 11. 2003
14
2
6306
Autor
MeTB

Tahle je trochu starší, ale mam ji rád. Jmenuje se Bez názvu a je to kratka povidka. Ochutnejte, prosim; mate-li hlad, treba se zalibi.

Všechny tři výstřely ho zasáhly do břicha, jeden protrhl játra, druhý ledvinu a třetí prošel, aniž by zasáhl důležitý orgán. D. padl na zem a svinul se tou bolestí do klubíčka.

Muž, který střílel, k němu pomalým krokem přišel a podíval se na jeho ležící tělo. Chvíli mlčel a pak řekl tiše. „Doufám, že budeš umírat dlouho a pomalu, ty hajzle.“

D. nic nechápal. Kulky v jeho briše mu působily krutou bolest, ale důvody střelby? Netušil. „Přece se tohle nemůže stát jen tak,“ uvažoval zmateně. „Proč po mně vystřelil, proč si přeje, abych trpěl tolik dlouho a umřel?“ Ne, to nedávalo smysl. D. se otočil, chtěl vidět muži do tváře. Musel znát jeho jméno. Ačkoliv se cítil slabě a břicho měl sevřené, pomalu a zřetelně vyslovil otázku. „Kdo jste?“

Muž s kouřící pistolí nad ním mlčel. „Copak si mě už nepamatuješ?“ odvětil po chvíli. D. na něj pohlédl. Nikdy toho muže neviděl, tím se byl jistý. Muž se pohrdavě zasmál, D.-ovi (i když zmáhanému silnou bolestí) však neunikla nervozita v jeho hlase.

„Jsem P-,“ začal, ale zarazil se; spatřil D.-ovu tvář a zalapal po dechu. D. v jeho tváři uviděl zděšení. Muž se roztřásl.

„Proboha, kdo jste?“ zašeptal.

D. ležel v kaluži krve a v jeho mysli, dosti zmatené a tápající, se vynořila zoufalá myšlenka. „To je omyl. Je to jen omyl!“ pomyslil si. Zatočila se mu hlava a z jeho děravé ledviny a protržených jater tekla další krev a rozlévala se po ulici. „Je to jen blbý omyl!!!“

P. s pistolí v ruce se stále slabě třásl a střídavě svíral a otvíral ruku beze zbraně. D. se mu díval přímo do očí, nemrkal, v duchu hodnotil svého vraha. „Tak tys` mě zabil? Ty? Nevypadáš na to, nevypadáš, do tebe bych to neřekl. Proč jsi to asi jenom udělal,“ uvažoval.

P. se podíval na krev u svých bot. „Panebože,“ zašeptal. D. mrkl. „Odpusťte mi. Já nechtěl. To jste neměl být vy. Panebože, panebože,“ zopakoval. Pak se podíval na pistoli ve své ruce tak, jako by ji viděl poprvé v životě. „Panebože“ a odhodil ji na druhou stranu chodníku.

„Odpusťte mi to. Panebože.“

A rozběhl se pryč.

D. ležel na chodníku a poslouchal vzdalující se kroky. Nemohl hýbat nohama ani rukama, jen otvíral a zavíral ústa a šokovaně hleděl před sebe. „Je to jen omyl!!!“ Chtělo se mu křičet a vstát a odejít, protože on, D. přece nemůže umřít omylem. Ne D., on ne (!).

Uslyšel kroky. Objevil se vedle něj muž. „Panebože!“ uslyšel. „Panebože, co se vám stalo?!“ D. zachrčel. „Co se mi asi mohlo stát, ty chytráku,“ zakřičel v duchu, ale necítil se na to, aby větu vyslovil. „Mám v těle tři díry, to se mi stalo, tři díry chápeš?!“

Neznámý k němu přiklekl a dotkl se rány, kterou způsobila kulka trhající ledvinu. Byl zjevně vyděšený. „Proboha.“ Zíral na ruku mezi jejímiž prsty se valila krev a zašeptal: „Jen klid, klid. Ležte.“ Divoce se rozhlédl kolem. „Jsem K-,“ začal, ale zlomil se mu hlas a vyšlo z něj jen zachroptění. D. mu zachroptěl na  oplátku. K. se otřásl, krev mu tekla do rukávu, jak se snažil ucpat ránu prsty. „Jen klid, buďte v klidu. Ležte,“ mumlal a nešikovně šťoural D. do ledviny. „Jen klid, klid.“ Pořád mluvil. „Měl jsem schůzku s nějakým Počátkem. Tady. Panebože. Nejste Počátek? Jen klid, klid.“

D. zakašlal a zavrtěl hlavou. „To K. chtěl zabít Počátek,“ blesklo mu zmatkem v hlavě docela jasně. „Ne mě. K.!“ Zrak se mu zkalil, už neviděl zřetelně. Před očima měl bílou mlhu. Několikrát se nadechl a prudce vydechl, aby ji rozehnal, ale nepomáhalo to. K. mu sahal na ledvinu a on krvácel víc a víc. „Panebože,“ pomyslil si, „on mě zabije.“ Hned si ale vzpomněl: „Ne, to Počátek mě zabije.“ Mlha před jeho očima houstla a D.-ovi se začalo chtít spát. „Počátek mě zabije a K. se mi snaží zachránit život. To je ironie.“

D. si zoufale uvědomil, v jak nesmyslné situaci se ocitl. „Přece neumřu takhle…takhle omylem,“ napadlo ho vyděšeného: „Musí to mít nějaký smysl!!!. K., K.…K. jako Konec! Ano, Počátek je začátkem mého konce, kterému se Konec snaží zabránit!“ D. se slabě (na víc už mu síly nestačily) usmál. „Ano!, ano!!!, to je ono!“ Odhalil obrovské tajemství.

I přes zvláštní a obrovskou únavu, která mu ovládala ústa, se podíval na K., který už boj s krví a ledvinou vzdal a seděl sklesle na zemi vedle něj, a jako ve snu se ho zeptal: „Jak se jmenujete?“ K. se mu podíval do očí.

D. ležel a zbývaly mu poslední chvíle, než měla krev úplně vyplavit život z jeho žil.

„Je to Konec,“ uvažoval horečnatě: „Musí to být Konec. Nemůže to být nikdo jiný. Musí to tak být, protože já nemůžu umřít tak nesmyslně. Kdyby to nebyl Konec.“ Posledními zbytky sil v sobě se soustředil na K.-ova ústa a na slova, která ho ještě moha zachránit, K. se nahnul, viděl, že D. umírá, chtěl mu odpovědět, ale bál se, že už ho neuslyší. D. zavřel oči. K. se nadechl. D. v duchu visel na jeho ústech. Všechno záviselo na těch ústech. Ta ho ještě mohla zachránit. K. se přiblížil, až se rty téměř dotkl D.-ova ucha. D. se napjal. K. zašeptal:

„Jmenuji se Kühnl.“

D. zemřel. Netrvalo to dlouho, jen dvě, tři minuty, Počátkovo přání se nesplnilo. A ani to vlastně tolik nebolelo.

Kühnl vedle něj seděl ještě několik minut, než se rozplakal.

Nalevo od něj se na nějaké zahrádce ve větru třepotaly sněženky, malé bílé květiny. D.-ovo tělo leželo napravo od nich a ještě kousek dál seděl on.

Byl krásný jarní večer.

 

 

 

4. 4. 2003

Praha


2 názory

Pan Bukkake
28. 05. 2007
Dát tip
Simple and fine shame it's not mine

Líbí se mi...Dobře se čte, nikde to nedře, je to plynulý a tak...Zkrátka - líbí se mi:)*

Dent
24. 11. 2004
Dát tip
tak nevím, tohle mi přišlo poměrně odhadnutelný (minimálně od chvíle, kdy se začal D. tak upínat k tomu,že K. musí znamenat konec technicky je to zase v pohodě, myšlenka mě moc nevzala

MeTB
24. 11. 2004
Dát tip
Jo jo, tohle je v podstatě třetí povídka, kterou jsem ve svém životě napsal. Nostalgie... :-) A také Eulerovka, jistě.

Nicollette
06. 02. 2004
Dát tip
Tak sem hned zezačátku čekala, že P. řekne: " Wie ein Hund...." ale to by asi nešlo co :)) Když člověk umírá, tak mu to přijde takhle neskutečný a všechno má najednou větší rozměry ( nemyslim fyzické).... to si moc hezky vychytal:o))) tip

MeTB
04. 02. 2004
Dát tip
Znamená to, že to k pochopení *je* nebo *není*? Řeklas´ to tak trochu jinotajně. :-) Tohle je prostě eulerovka o jedné anonymní příhodě v nějaké ulici. :-) Diky. Tom

MeTB
02. 01. 2004
Dát tip
Protoze se tak jmenuju. :-) A protoze MeTB se tezko vyslovuje. :-) Tom

C_ensinka
01. 01. 2004
Dát tip
Sice musím souhlasit s ostatními, že to příjemné a pěkné převládá, ale svoje připomínky připojím, protože tahle kolonka se (ostatně) jmenuje "přidat vlastní názor-kritiku". Místy je to opravdu trochu nepřehledné. Nevím, do jaké míry, Ti do toho můžu kecat, ale když někdo uvažuje - myslí - sám pro sebe, psala bych to třeba kurzívou (viz S. King), je to přehlednější. Jak jsem si všimla - zkratky D., K. a Z. jsou záměrné:o), ale alespoň u "pana D." bych použila jméno, nevím proč, ale hůř se mi to čte. A poslední, ve :" Zíral na ruku mezi jejímiž psty " je to jejímiž nejspíš gramaticky správné, ale když jsem to četla, málem jsem si na tom vylámala svůj myšlenkový jazyk. Tohle jsou ovšem jen mé "vlastní nízory", které nic nemění na tom, že zasluhuješ tip:o))

C_ensinka
01. 01. 2004
Dát tip
Jo a teď jsem si ještě všimla, ta nesouvisející věta o které mluvil Kandelabr je "Byl krásní jarní večer" - jestli můžu soudit. Tohle je docela častá větička(taky jsem ji párkrát použila), ale myslím, že tady je i zbytečná... (BTW. v té předcházející kritice mají být názory)

MeTB
01. 01. 2004
Dát tip
Dekuji za Tve vlastni nazory! S temi jmeny - jsou zamerne jednopismenova, protoze P. a K. jsou vlastne jednemi ze zakladnich prvku povidky, D. je pak D. v reakci prave na toto. Jejimiz psty - ma byt prsty, dekuji za upozorneni. :-) Se ctenim nevim - je to zrejme vec nazoru a ohebnosti myslenkoveho jazyka. :-) Posledni veta je v povidce VELMI dulezita. Dokonce jde o jednu z nejdulezitejsich vet. Posouva pribeh do jineho svetla - je to jen neco, co se stalo v jedne ulici trem lidem, svet zatim jede dal. Jeste jednou diky za nazory! Tom

C_ensinka
01. 01. 2004
Dát tip
A vidíš, já si toho p_sty vůbec nevšimla, měla jsem na mysli to jejímiž:o)) Na tu poslední větu jsem se takhle nedívala, no ještě aby autor neznal svý dílo líp než čtenáři. Lucka:o)) Ne vážně, můžu se zeptat, proč vždycky píšeš Tom?

gabio
15. 12. 2003
Dát tip
Není to trošilinku směs Marquezových povídek o 12poutnících? Protože tohle dílko mě nadchlo...rozhodně tip

MeTB
15. 12. 2003
Dát tip
Tak ty jsem bohuzel necetl. V soucasne dobe pomalu prekonavam Lasku za casu cholery, ale nemam bohuzel dost casu, takze skutecne *pomalu*.

gabio
15. 12. 2003
Dát tip
právě se snažím louskat sto roků samoty, ale trpím stejným deficitem času jako ty...takže svátky to jistí:) PS: má to být 12povídek o poutnících a ta knížka je nádherná, opravdu sqěle se čte a hlavně-velmi rychle...:)

gASK
09. 12. 2003
Dát tip
Jedna velká metafora:) Sice je to místy trochu zmatený a to D. místo jména zrovna srozumitelnosti nepomáha, ale pořád to má dost nosnou myšlenku a příběh.....tohle se mi taky zalíbilo:)

katugiro
27. 11. 2003
Dát tip
čte se to dobře a je to napsané dobře a vůbec * na druhou stranu se stačí malinko zamyslet a už zápletka působí na můj vkus příliš nevěrohodně... proč by ale člověk hledal co nehraje? Když se něco dá číst, raději respektuji autora a jeho vize, světy, fakta... :)

MeTB
27. 11. 2003
Dát tip
No jo, take jsem tohle zaradil do Eulerovek; co je tam, to obvykle neni skutecne. Jsou to zkratka povidky Jednim tahem. :-) Diky ze reakci! Tom

MeTB
26. 11. 2003
Dát tip
Kandelabre (mimochodem hezky nick, takove slovo uz se dnes moc nevidi :-) )- dekuju, to je skoro to, co bych rad slychal! :-) Jakozto autor nemam v rozumnem case odstup od *dila* - nemohu ho cist *poprve*, takze spoustu veci clovek *nevidi*. Treba s tim davanim pozoru - vubec mi to tak neprislo, povazoval jsem to za vcelku jednoduchou pribehovou linku, kde prakticky neni mozne *zabloudit*. Tedy: diky! Snad jeste - ktera veta na konci je ta nesouvisejici, prosim? :-) Tom

chicoria
25. 11. 2003
Dát tip
moc dobré*

MeTB
25. 11. 2003
Dát tip
Dekuji, jeste vice bych vsak podekoval za: pekne, *ale* . . ., protoze jen s kritikou muzeme rust. I ja sam vidim z vavrinu, na kterych diky Vasi chvale prespavam, chyby a chybky, ktere mohou byt pri cetbe neprijemne. A kritika by je nasla. Nicmene vrele diky, jsem (samozrejme) rad, kdyz se *to moje* nekomu libi! Vas, Tom

Kandelabr
25. 11. 2003
Dát tip
chyby se dají najít ve všem. ale proč by to měl člověk dělat když to pozitivní převládá? mohl bych napsat, že v prostředku máš trochu potíže s tempem, že by to chtělo pár vět proškrtat a seškrtat, že je to občas trošku zmatené a člověk musí dávat pozor a že ten trik s nesouvisející větou na konci je trochu levný trik, ale proč bych ti to krucinál měl říkat :))) zvlast když mi tyhle nedostatky nepřišly až tak důležité. Napiš něco horšího a ja ti to rád zkritizuju :)

StvN
25. 11. 2003
Dát tip
Pravda. Ani já nemám chuť cokoliv kritizovat. Je to prostě dobrý. Nápad i zpracování. Atmosféra. A hlavně máš svůj styl. Žádná tuctovka.

cilka
24. 11. 2003
Dát tip
*

Kandelabr
23. 11. 2003
Dát tip
ta mi opravdu chutnala. je milá, příjemná a lehoučká. taková moc hezká hříčka. fajn fajn fajn jen tak dál. tip

fungus2
23. 11. 2003
Dát tip
Zdařilé. TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru