ABECEDA MYŠLENEK TD:Ta druhá

Temné stíny wíček uwrhují oči do žaláře, jiskry pomalu zhasínají a opona se roztahuje. Jen malé záblesky swětla protrhují temnotu upředenou strachem. Záblesky podobny jsou stéblům suché tráwy na okraji bažiny z níž se snažím wyprostit, wždy plna naděje ze podaří se mi jich zachytit...........ale oni se přetrhají, přetrhají se stejně jako mé naděje.Přetrhají se a já padám stále hloubeji do propasti, hloubeji do swěta plneho křiku a nářku,má dušička se rozpolcuje,už newím kdo jsem, pomalu se strácim.Snažim se ji uzawřít kdesi w jednom z mráčků, ale tyto mraky se wždy rozplynou a část mé černé duše je znowu zpět a wyšlapuje mi přez srdce.....ramena a hlawu napowrch. Každý její krok přináší trny jež řežou.....řežou hluboko do srdce. Již je na powrchu a uwěznila welrybu. Opředla ji krwawými ostny a pomalu se jí zarýwá drápky pod kůži. Její křik a nářek mě drtí. Snažím se utíkat,ale nemohu. Nohy mám spoutané žalem..................jsem w jeskyni kde s každým krokem zapadám stále hlouběji............chci wen!!!!Snažím se bpískem kupředu za swětlem.............. ale náhle jsem byla stažena dolu do hlubin zla a znowu stojim na začátku.