Tak to cítím

Nic víc,

    než vzpomínka

    na chtějící energii v poslední básni,

    hrozny vína již ztrpklé na patře,

    lacině nabyté ženy do náruče

    přitahující jen svou vyjímečností.

Nic víc,

    než půl magistru ve sklenici

    a půl všude v píšícím těle,

    čokoládový dezert a lžíce na stole,

    Havlův Protest, mé ranní čtení,

    má vyvrácená morálka.

Nic víc

     nechci.