Theres

Vytáhla`s mne dnes z mé samoty sem za město. Ležíme v trávě - jedna nadějná a jedna ztracená existence - naslouchám tvému melodickému hlasu a pomalu se utápím v hlubinách tvých jasných očí. Jsou v nich jiskřičky nikdy nepoznané, ale přece tušené bolesti. Chce se mi tě pohladit a nějak ti projevit svoji vděčnost nad tím, co pro mně děláš, ale slova mi váznou v hrdle a to je dobře, protože je zřejmě slyšet nechceš. Možná ti připadá přirozené rozdávat kolem sebe radost a pohodu a takových lidí už je dnes málo.

Rozjásané slunce do nás s obrovskou chutí zabodává své paprsky a mě to po velmi, velmi dlouhé době není nepříjemné. Nechám se bezstarostně zkrápět záplavou sálajícího světla a připadám si jako někdo navracející se od bran smrti, co zmateně mžourá v oslňujícím svitu a snaží se pochopit, co se stalo. Příliš dlouho jsem pobýval v temnotě a mé vybledlé tělo se teď radovalo z přílivu životodárné energie.

Původně jsem přijel do tohoto města začít nový život a nějakou dobu to vypadalo velmi nadějně, ale stíny minulosti nezmizely, jsou stále se mnou a natahují po mně své chtivé pařáty. A spolu s nimi se ve mně opět probouzí stará touha v mém nitru. Tatáž touha co se mě zmocňovala při pohledu na vzdálené modravé hory napolo ukryté v mlžném oparu zbarveném vycházejícím sluncem do nachova. Dálky na mě volají hlasem zapomnění a vlastní krásy a já vím, že nebude trvat dlouho a jedno nádherné svítání mě opět zastihne na cestě. Život se mi smrskl v pouhé čekání na smrt, ale nikde není psáno, že by to nemohlo být čekání příjemné.

Ležíš tady a už nemluvíš. Opět se utápím ve stínu tvých řas a na chvíli si pohrávám s myšlenkou, zda bys šla se mnou, kdybych tě o to požádal, ale skoro okamžitě ji zavrhuji. Ty tady máš své místo, svůj domov, přátele, rodinu. Budu muset jít sám. Možná mě půjdeš kousek vyprovodit a při loučení se mě zeptáš, kdy se vrátím a já ti neodpovím. Člověk nedohlédne do všech konců a je velmi těžké vyslovit slovo "nikdy" tak, aby neznělo pateticky.

Slunce se již sklání k obzoru a od řeky stoupá večerní chlad. Den pomalu končí.