Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHádka
29. 02. 2004
3
0
3803
Autor
Candy
Už ani pláč nespraví
ten film, co právě v duši mé běží,
smutek a neštěstí
uvnitř se prolíná,
beznaděj hlavní roli má,
lítost a zlost zárověň
zaplňují myšlenky mé šedé,
mám chuť někoho potrestat,
ten někdo jsem vždycky ale jen já,
snad uklidnění dostaví se
a zloba rázem pomine,
sklíčené myšlenky duchem se souží,
soustřědit na nic se nedovedou,
co je to za nemoc, která je svazuje
a sílu jedné za druhou bere?
A tichý pláč slzami snad odplaví...
...ta slova jedovatá...
Candy, pořád se soudíš a já nevím, jak Ti pomoct :´-(((((
Třeba: :-)))))))) ? (to je jako úsměv)
Lancelott:Tak díky za tip, určitě si to přečtu...pěkně jsi je vytrhnul z originálu...
Díky, to je krásný, jen to první: "Ty jsi ta jiskra, vždyť oheň už čeká...aby byl zapálen..." - já hádky nezačínám, ale prostě se v nich někdy vyskytnu a už se nejde vrátit (...i když ani já nejsem svatá, tak je vina i na mě...to přiznávám)
Candy: a víš odkud jsou vytrženy tyhle věty? Jestli ne, s chutí doporučuji sehnat...je to Daniel Landa, konkrétně písnička "Valčík" ze stejnojmeného alba.
Co bych Ti na tohle napsala? Samý smutek a smutek, sportuj, bav se a pokus se netrápit, vím je to těžké, ale člověku po zklamáních nic jiného nezbývá. Buď hodně statečná.
sleeping_beauty:za to avi se omlouvám, to je čistě moje neznalost - nevím totiž, jak označit více lidí a třeba jednoho vynechat...sice neznalost neomlouvá...
Hanca:děkuju, ale občas to na mě prostě všechno dolehne, já vím - sice se může zdát, že je to až moc často, ale to spíš člověk většinou píše zrovna v takových ne zrovna veselých chvilkách, ale děkuju za radu a podporu...
"Ty jsi ta jiskra, vždyť oheň už čeká...aby byl zapálen..."
"Přikrej se závojem noci a vykroč...už nesmíš to odkládat...měsíc ti posvítí na cestu do našich řad..."
Tak na tohle jsem si při tom vzpoměl...
Díky...to máš pravdu, usmíření nastane po krátký době, ale bolí to stejně( spíš mrzí a je líto),ale čas je mocný všelék...
Dero:vždyť já na pláč moc nespoléhám, jen na tu chvíli je prostě osvobozující už jen tím, že přes slzy nemůžu pořádně na nic myslet,ale nepomůžu - to já vím...
Mishulda:možná to nijaký je, to záleží na každým.Já jsem to psala v určitý chvíli a pro mě to nijaký není (no aspoň ten pocit,po stránce slovní to posoudit sama nemůžu...to je mi jasný...,takže dík za názor..)
Děkuju Cannisho,už snad líp zase je...