Lodička

Kdysi jsem dostala lodičku...vyřezanou z kousku dřeva, místo stěžně má párátko...nevím, jak vypadal ten, kdo mi ji dal, ale pro mě byl tím nejkrásnějším člověkem na světě. Dnes chci dát tuhle lodičku někomu, kdo mě dokázal na dálku obejmout tím nejčistším způsobem v mé smutné chviličce. V mé Lodičce nejsou velká slova, protože věřím, že právě v těch nejmenších, nejobyčejnějších slovech se někdy ukrývá a bojí to největší, co je v nás nebo co hledáme. Proto prosím ty, co touží kritizovat, ať si dnes najdou jiné dílko.:-) A Vám, človíčku...d ě k u j i ...:-)