Dar královny Mab

Noc tichá a bezesná,

obloha oblékla si

hvězdný plášt,

měsíc se halí

do bleděmodrého oparu.

Tenhle stesk už znám,

únavou do spánku propadám se.

Modrý stín sklouzne po stěně,

pak tiše po špičkách

přicházíš se mi zdát.

Hraji s tebou hru

složitou jak život

na jevišti snů.

Přeji si vznést se

až ke hvězdám ,

proměnit v lásku

všechno, co bolí.

Škoda, že jsi jen snem.

Houslový koncert hvězd

je jen pro nás dva.

A pro měsíc.

Vrátím se do rána

obyčejného

šedého

uprášeného,

jako smog nad městem.

Zůstane mi jen

něžně bleděmodrá vzpomínka.

Vím, že se vrátíš.

Zase tě zítra přijdu čekat

do země snů,

přijdeš s královnou Mab.

Okno do noci nechám dokořán

Tobě,

myšlenkám půlnočním

a něžně bleděmodrým snům.