Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Psychologie dřeva

Výběr: Elyn, G_B_Show
04. 04. 2004
19
1
11014
Autor
MeTB

...povídka někde mezi monologem a dialogem.

Sekera zasvištěla vzduchem, a když byla v nejvyšším bodě své cesty, zablesklo se na ní jarní slunce.

     „Jen počkej,“ utrousil mezi zuby hubený muž a znovu se rozmáchl. „Jen počkej, ty povolíš…“

Z lesa se ozval šumot stromů, jak mezi nimi kličkoval dubnový vítr. Kov narazil do dřeva a odskočil. „Nedáš se zadarmo, co?“ Muž se zašklebil. „Jasně. Jenže tohle nemůžeš vyhrát, víš?“

Srovnal špalek na pařezu a zavrtěl na něj hlavou. „Možná, že toho moc nemám,“ řekl potichu. „Třeba jsem jenom vyřízenej starej chlap,“ protáhl si ruku se sekyrou. „Ale tebe ještě rozsekat zvládnu.“ Špalek mlčel. Rozmáchl se.

Zahrádkou se rozlehlo zadunění. Anténa na střeše zděné chalupy začala vrhat stín přesně na patu pařezu.

„Tak už povol!“ zakřičel muž. Sekyra dopadla přesně doprostřed letokruhů a zaryla se na dva centimetry hluboko; jenže špalek byl plný suků, které ho držely pohromadě. „Jsi jako já,“ pokrčil muž rameny. „Vošklivej a nepoddajnej.“ Otřel si zpocenou dlaň o kalhoty a zkoumavě se na dřevo podíval. „Jenže mně to nepomohlo. Nepomůže to ani tobě.“

Zkusmo zvedl topůrko, jestli se ostří udrží uvnitř. Bylo pevně zakousnuté. Usmál se. „Mám tě,“ řekl.

Sekyra zabořená do kulatiny opsala za jeho zády náznak oblouku a narazila do pařezu. Špalek povyskočil a zřítil se muži přímo na levou nohu. Ten vykřikl a rychle ji zpod dřeva vytrhl.

Opatrně se dotkl prstů. Měl jen dva, ukazováček a palec, namísto ostatních se kůží táhla bílá jizva. „Jo, chybí mi prsty,“ vysvětlil špalku. „Máš smůlu, trefil ses zrovna tam, kde nic není.“ Vrátil dřevo na pařez a znovu vzal do rukou sekeru. Z odřeného nártu mu začala téci krev; špalek nemířil zase tak úplně vedle. Podíval se na ni a znovu se napřáhl.

„To nic není. Ty prsty bolely víc.“

Rána se zaduněním dopadla a ostří se znovu odrazilo stranou. Muž do špalku udeřil pěstí. „Tak přece povol, do háje!“

Dřevo mlčelo a výsměšně stálo na pařezu. Z mužovy tváře začaly téci první kapky potu. Otřel se a zhluboka nadechl. „Dobře, jak je libo.“ Zašklebil se. „Jak je libo…“ a sekera začala létat vzduchem. První úder, druhý. Třetí. Čtvrtý. Špalek hrdě snášel zdrcující setkávání s kovem. Pátý, šestý. „Dělej, povol!“ Sedmý, osmý. Kapky potu se rozletěly do okolí. Devátý úder již nedopadl. Muž se vyčerpaně zastavil a udýchaně opřel o topůrko.

„Copak ani nedokážu rozštípnout špalek?“ zašeptal.

Opíral se o násadu a hleděl na svého dřevěného protivníka. „Neboj. Ještě jsem to nevzdal.“ Pomalu se narovnal. „Chceš vědět, proč nemám ty prsty?“ zeptal se. Špalek mlčel. „Rozvedla se se mnou žena.“ Muž se zamračil, pot ho štípal v očích. „Už je to skoro rok. Dneska je to přesně devět měsíců a dva dny.“ Vzal do rukou sekyru a pohladil její topůrko. „Dvě stě sedmdesát šest dní.“ Sekera se vznesla do vzduchu a přemístila za jeho záda. „Udělal jsem si to sám,“ zařval muž a máchl. Ostří se zatnulo do dřeva na dobrých osm centimetrů. Muž se zapotácel. „Když mě opustila, jel jsem sem a lehl si do hromady sněhu, bosý, jen v tričku a kalhotách.“ Zavřel oči. „Ležel jsem tam snad hodinu.“ Podíval se na špalek a pak na svůj nárt. „Mrzlo. Tomu se ty nemůžeš rovnat, víš?“

Vzal topůrko i se zaklesnutým dřevem a širokým obloukem praštil do pařezu. Špalek slabě zapraskal. Muž se vítězoslavně usmál. „Byla to pěkná blbost.“ Rozmáchl se. „Jenže já nevěděl, jak jinak poznat, jestli ještě vůbec ŽIJU, chápeš?“ vykřikl, jak napjal všechny svaly, aby dal úderu co nejvíc. Dýchal rychle a mělce, z tváře mu tekly stroužky slaného potu. „To byla ale kravina, viď?“ zašeptal. Špalek neodpověděl. „Těžko říct, co to se mnou bylo. Ale už jsem dobrej.“ Rozmáchl se. „Už jsem v pohodě.“ Špalek přistál na pařezu a nárazem odskočil od ostří pryč. Muž si odplivl. „Neutíkej,“  vrátil dřevo na místo.

Nedbal na bolest v ramenou ani pažích a napřáhl se. „Jo,“ řekl. „Už jsem to strávil.“ Sekera zajela přesně do naštípnutého místa. Mužem projel okamžitý záchvěv pýchy.

„Máš to spočítaný,“ zazpíval špalku radostně a uchopil topůrko pevněji, aby ho zvedl i se dřevem. Ostří se uvolnilo, nebylo zaklesnuté dost hluboko. Pocit pýchy i radosti se okamžitě vytratil; mužova tvář se rozsypala do zoufalých střípků.

„Tak se už rozpadni, ty blbej kuse dřeva,“ zařval a udeřil do něj rukou. „Do háje, rozpadni se!“ Zasypal ho ranami pěstí. „Já přece nejsem tak neschopnej!“

Bušil do dřeva, dokud mohl zvednout ruce. Pak se opřel o topůrko a vyčerpaně zavřel oči. Vítr konečně vykličkoval z lesa a zvedl listí u jeho nohou. „Nemůžu za to,“ zašeptal. „Není to moje chyba, slyšíš? To není moje chyba!“ zařval. Špalek mlčel. Muž se napřáhl.

„Nebyla to moje chyba, ty blbej, neschopnej, mrtvej kuse dřeva! Slyšíš to?! Tak nemůžu mít děti no a co!“ Napjal svaly. „Mohli jsme je adoptovat, tak proč mě kvůli tomu nechala!?“

Sekyra dopadla a znovu zajela do naštípnutého místa. Ozvalo se zapraskání. Muž ignoroval své třesoucí se svaly a vší silou praštil sekyrou o pařez. Špalek se rozevřel a odhalil tmavě hnědý vnitřek.

Muž na něj koukal a třásl se. Oba kusy špalku zely rozevřené jako tlama dřevěné bestie, která mu vrčela do tváře. Všechny svaly na těle ho pálily.

„Vždyť já přece nejsem k ničemu…“ řekl potichu dřevu před sebou a sevřel sekeru v bolavých rukou. Stín antény už dospěl k loužičce krve z rozbitého nártu a zabodl se do ní jako vztyčený prst. Muž zvedl s bolestným povzdechem topůrko nad hlavu a chvíli jej tak podržel. Okamžik, dva. Pak jeho ruce projely vzduchem a jediný kus dřeva před ním se rozdělil ve dví.

Muž se zapotácel a upadl na zem. „Nejsem přece k ničemu,“ zašeptal a zavřel oči. Dubnový vítr si přestal hrát s listím kolem jeho nohou. Muž ležel na zemi, oči měl už otevřené, díval se na modrou oblohu přímo nad sebou a tíha, kterou vláčel skoro celý rok, byla rozštípnutá stejně jako špalek.

Jarní vítr odnášel její polovinu pryč.


1 názor

Narvah
03. 02. 2007
Dát tip
no, jsme z toho trochu rozpačitej. nádad a zpracování dobrý, jen sem měl potíž uvěřit tomu, že to bylo kvůli tomu, že nemohl mít děti. možná je to tím, že to bylo na mě najednou moc konkrétní. jak jsem to četl trochu nepozorně, myslel jsem, že si ty dva prsty zrovna usekl a že pokračuje a bude zápatit s tím špalkem než se totálně rozseká. chacha..*

Přeno
08. 01. 2005
Dát tip
Fajnová a stylová, akorát pointa není moc výrazná. *

katugiro
26. 08. 2004
Dát tip
jo gratuluju *

MeTB
26. 08. 2004
Dát tip
K čemu? (mimochodem, vítej zpět, katugiro)

katugiro
26. 08. 2004
Dát tip
k povedené povídce (díky)

MeTB
03. 07. 2004
Dát tip
Ále, je to prostě taková Eulerovka. Stejně dík. Tom

MeTB
27. 04. 2004
Dát tip
To ti přeju. Já v Paříži zatím nikdy nebyl, bral jsem to přes Lyon. :-) Pojedu někam na venkov, spíš blíž k Toulouse, než k P., tam člověk pozná *opravdové* lidi. My měštáci (tím nemluvím obecně, ale jako JÁ měšták) jsme všude víceméně stejní.

StvN
26. 04. 2004
Dát tip
Paříž, tu bych rád viděl. A snad jednou uvidím.

MeTB
23. 04. 2004
Dát tip
StvNe: Jistě. Málokdy člověk shodí kámen tak účelně, jako když odjede. Já se chystám k Frantíkům (bohužel až za pár měsíců). Taky si potřebuju odpočinout. Aloha.

sidonia
20. 04. 2004
Dát tip
Nepřeháním... občas sice ty sklony mám, uznávám, ale tady je nijak neuplatňuju, se snažím:)) Takže klídek, je to nádherné a za tím si stojím:)))))

sidonia
19. 04. 2004
Dát tip
nádherné, fakt, že jo *t !

MeTB
19. 04. 2004
Dát tip
StvNe: Dík, udělals´ mi radost. Jak bylo v zámoří? Sidonio: Není třeba přehánět. :-) Děkuju. Tom

StvN
19. 04. 2004
Dát tip
MeTB, pekne jsem si odpocal.

StvN
17. 04. 2004
Dát tip
Je radost, číst takovou práci. Nemusel jsem vnímat vůbec nic z textu, viděl jsem život a to se mi líbilo.

MeTB
14. 04. 2004
Dát tip
Myslím, že howgh je to pravé slovo, ano. :-) Tož zase někdy na čtenou!

JiKo
13. 04. 2004
Dát tip
Zavedla mě sem jistá diskusní náhoda, ale nakonec fajn čtení. Mohu-li podotknout osobní zkušenost v povídce: poetizování prozaického textu je určitá pomůcka jak navnadit čtenáře a dokrslit atmosféru (nebudu spekulovat o tom zda to lépe působí na "básničkáře"), potud OK. Mě se ale vyplatilo být s s tímto nástrojem skoupý. A s odstupem se mi to vyplatilo pouze u jednoho díla, které hrálo na city a tam to sedlo jak prdel na hrnec. V normálních povídkách a zejména ve vztahových či sebezpytných mi to tam nějak nepasuje i když to ztrávím. Toliko můj názor mimo :-) Ten nápad asi nebude nejnovější, ale povedlo se ti zpracovat téma které jsis vytkl/a? Pařez je samo slouží jako mlčící účastník domělého dialogu (jež je monologem - to ani nemuselo být v prologu), stejně tak metafora mety - cíle či prolínání druhého nevzdávajícího se já. Ať už v této situaci či v celkové životní. Vykresleno zkrátka za jedna a dávám tipoše

MeTB
13. 04. 2004
Dát tip
_JiKo_: Nejsem si jistý, zda jsem dobře rozuměl Tvým řádkům. Poetizování prozaického textu...jo, jenže bráno takto já *poetizuji* prakticky cokoliv, věci, jež takhle *zpersonifikuji* mi v povídkách figurují jako jakási časomíra a jeví se mi, že je lepší dát jim aspoň trochu neotřelý kabát (poetizace), než je zmínit nasucho či úplně vynechat. Zda se mi povedlo zpracovat téma? Dobrá otázka. Nad tím by měl asi přemýšlet každý autor - jenže podle mě jsou jen dvě smysluplné odpovědi; buď *ne, nepovedlo*, anebo *těžko říct*. Říkej mi třeba empiristo, ale podle mě jsou osobní zkušenosti nepřenositelné a z toho plyne, že nemohu vedět, jak se k povídce postaví čtenář, kterého neznám - to se dá odhadnout pouze u lidí se vzorcem chování mě známým a to ještě ztuha. Tak. Děkuji za hlubší kritiku! Tom

JiKo
13. 04. 2004
Dát tip
Já psal o osobní zkušenosti se změkčijícími prostředky typu "ozval šumot stromů, jak mezi nimi kličkoval dubnový vítr". U mě to prostě k ostatní trvdší hmotě povídkového vyprávění nesedí. Tys tím zas tak moc neplýtval, aby mě lyrika odváděla od v podstatě dramatického textu takže poho. To bylo jen tak mimo. S tou empirií souhlasím, mám některé texty, které mi až tak vtipné nepřišly, ale při čtení před publikem jsem zjistil co zabírá a co lidi nudí. A že posluchači jsou tvrdší publikum než papíroví čtenáři - šum v publiku je jasný důkaz a znamení jít na záchod :-)) To dobře jsem mínil tak, že sis postavil start, vyznačil cíl a k němu jsi diváka-čtenáře vedl. Nikde jsem si nezačal říkal - sakra nějak to natahuje - a čekal jsem kam pocity a myšlenky "dřevorubce" poplavou. Častá chyba autorů je v nevyváženosti textu, většinou se chtějí na konci rychle dostat do finále. Pointa též nechyběla a tím nemyslím nějaký briskní vtip, ale to rozuzlení oba objekty jakoby splynou do společného vyústění. Taková metaforka. Howg :-)

Elyn
13. 04. 2004
Dát tip
:) jo, jako básničkáře mě právě kličkující vítr docela hezky dostal.. (i když by mi tam stačil jednou, ale i tak..;)

MeTB
13. 04. 2004
Dát tip
_JiKo_: Aha. Totiž, napsals´ to s tím tématem a cílem v první kritice tak nevšedně, až jsem nepochopil, jestli je to otázka či tvrzení. :-) Alright. Děkuju. :-) Tom Elyn: Mám pocit, že vítr je tam víceméně třikrát (až čtyřikrát)- dokonce oumyslně, nejdřív je to jen zmínka o něm, no, pak roztočí listy, aby se naznačilo, že jedeme do finále, a nakonec se stane hlavní *postavou*, aby si muž i špalek odpočinuli. :-)

Elyn
13. 04. 2004
Dát tip
:) všimla jsem si..;) já už to snad víc rozebírat nechci, pokud nechceš ty.. mně to přišlo komorní, citlivě zpracovaný a myslím, že si zaslouží být čteno, proto ten výběr..

MeTB
08. 04. 2004
Dát tip
To se mi líbí, že nad tím přemýšlíš, je hotová radost být Tebou čten. :-)

Ostrich
07. 04. 2004
Dát tip
Docela jsem ten pařez viděl. A přečetl jsem to se zájmem. Ale toho člověka jsem viděl jen málo. Jen z jednoho jediného úhlu. Ale proč ne, pařez je při štípání vidět taky jen v tom jednom směru - povolí už, sakra? * tip, ale beru to od tebe jako etudu, až budu mít zas chvíli, podívám se na tvoje ostatní texty. PS Škoda, že některé hloupé "kritiky" nelze třeba dát do jiného sloupečku, aby je člověk mohl lépe minout a nekazily mu dojem, někdy to je jako by člověk četl vzkazy načmárané na dveřích od záchoda (tady to samozřejmě zas až tak hrozné není, ale schylovalo se skoro...).

MeTB
07. 04. 2004
Dát tip
Rowenno: Upřímně, to mě ani nenapadlo, ale v podstatě máš pravdu, myšlenka je skoro stejná (jenom já ji osekal ještě o trochu víc než mr. H. :-) ) Kytii: Dík. Gabio: Ta povídka vlastně nemá být o tom, jak si rozvedený chlap povídá se špalkem (tzn. nemá být o tom, že občas si připadáme, jako bychom mluvili do dubu) - spíš jsem se chtěl tak nějak podívat na tu chvíli, kdy se v člověku odšpuntují určité emoce a vylétnou ven. Za PS dík, tak nějak jsem to i zamýšlel (to aby se milý čtenář (milá čtenářka) nenudil (-a) ). :-) Gerzon: Tak to bohužel neznám, mě tohle napadlo, když jsem jel domů z kamarádčiny chaty, kde jsem kácel ořech. :-) Ostrich: Špalek je tam důležitější, než ten chlap, viděls´ to úplně správně. Etuda, etuda... vlastně to etuda je, když se nad tím zamyslím, ale z jistého pohledu jsou etudy všechny moje Eulerovky. Ad PS: To možá není zlý nápad, co takhle nadhodit adminům ještě jeden checkbox pro kritiky nesouvisející se dílem (že by se třeba zabarvily do světle šeda nebo tak?) Tom

gabio
07. 04. 2004
Dát tip
Nemáš zač děkovat, opravdu jsem nad tím hodně přemýšlela a hodím si to do oblíbených...

MeTB
06. 04. 2004
Dát tip
Dobře, sleeping_beauty, jak je libo. Ale špetkou slušnosti se ty, prosím, v mé blízkosti neoháněj. Tím tuhle debatu považuji za ukončenou. Aloha! Tom

MeTB
06. 04. 2004
Dát tip
Znamená to, že práce redaktora není tvrdá, nebo že tvrdě pracuiješ po celou dobu? :-)

MeTB
06. 04. 2004
Dát tip
Sleeping_beauty, když už jsem jednou napsal, že tu debatu považuji za ukončenou, nemám chuť v ní pokračovat, capisci? Bylo to pro Elyn. Mým záměrem naprosto není psát věci, kterým by někdo nerozuměl, to častro vede k různým chybným výkladům a jiným velmi nepříjemným věcem. Mej se, Tom

Elyn
06. 04. 2004
Dát tip
že čtu a píšu "poznámky pod díla" - jako to bylo předtím:) (zatím nic víc, kromě možnosti výběru) Růženko, možná tím myslí, že nejsi až tak úplně - ve vyjadřování se pod díly - slušnej člověk...

Elyn
06. 04. 2004
Dát tip
sleeping, nechci být zlá, ale opravdu to nikdy neděláš? Navíc - zkomolit někomu nick z hravosti je podle mě mnohem menší čmárání po náhrobku, než autorovi nadávat do debilů, to promiň.. pokud k tomu ještě něco máš, tak prosím do zpráv, díky.

Rowenna
06. 04. 2004
Dát tip
Stařec a moře. Oslovilo mě to. ***

Kytiii
06. 04. 2004
Dát tip
výborné... tip

gabio
06. 04. 2004
Dát tip
Dočetla jsem to:) Ne, vážně, opravdu je to velmi nápadité, občas mi přijde, že jsme nucení mluvit se špalkem dřeva... za dílko tip, vystihuje mou dnešní náladu. PS: Perfektně se ti povedlo odhalovat kousek po kousku...

gabio
06. 04. 2004
Dát tip
Dočetla jsem to:) Ne, vážně, opravdu je to velmi nápadité, občas mi přijde, že jsme nucení mluvit se špalkem dřeva... za dílko tip, vystihuje mou dnešní náladu. PS: Perfektně se ti povedlo odhalovat kousek po kousku...

Gerzon
06. 04. 2004
Dát tip
T* Připomíná mi to jiný zápas člověk kontra špalek/pařez, z jedné povídky (později i zfilmované) z divokého západu. S pařezem tam bojují dva muži, také jde o cosi zásadního, co musí pařezu/sobě dokázat, Bojují s ním celý den, nakonec ho přemůžou. Bohužel si nemůžu vzpomenout, jak se ta kniha jmenovala.

MeTB
05. 04. 2004
Dát tip
Mas moc dlouhy nick a ja mam problemy s hledanim dolni cary. Navic, vzdyt Pimpollo je takove libozvucne slovo a s privrenyma okami pomerne dobry preklad. (-:

Dero
04. 04. 2004
Dát tip
Mně se to hodně líbí ... ***-*

Elyn
04. 04. 2004
Dát tip
ní podíval (oprav na "ni") Hezky se čte, zaujme, ale mohla by být ještě maličko sevřenější... To s tím větrem je tam moc hezký... * a V - za nápad, zpracování

Lee
04. 04. 2004
Dát tip
úspěch už to, že jsem dočetla jedním dechem... líbí se mi to, je to docela silně podané, je mi to moc blízké je fajn, že je to podáno tou konfrontací dřevo - chlap, i když celkem očekávaný průběh tak to má grády

fungus2
04. 04. 2004
Dát tip
Líbilo. Dobré. TIP

MeTB
04. 04. 2004
Dát tip
Pimpollo: Jo jo, na ni / na ní tam blbě mám (ono je to totiž při následném čtení strašně špatně vidět), ale interpunkci si, prosím pěkně, hlídám. Jestlis´ něco zahlédla, tak sem s tím já to spravím. :-) Závěr očekávatelný být i měl, ani mi totiž nešlo o nějakou pointu, jako spíš o situaci. Padni jak padni, dík. Dero: Dík (ačkoliv nerad vidím to statistické hodnocení. :-)) Elyn: Will be corrected. Dík. (Pustila ses do tvrdé redakční práce?) Lee: To jsem rád. Dík. Fungusdva: Dík. Parricida: Dík. Dík. :-) Tom

Elyn
04. 04. 2004
Dát tip
zatím dělám jen to, co předtím ;)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru