Ty jsi teplá?

"Ty jsi teplá?", zeptal se Jan.
"Jasně, jsem teplá. Co je na tom, dneska to už můžu říct veřejně.", suverénně odvětila jakoby se nechumelilo.
"No to ano", připustil Jan, "asi máš pravdu, já byl vychováván trošku v puritánském stylu, tak mě taková věc snadno překvapí."
"Půjdeš blíž?", dodal.
"Aha, tak pán je překvapenej, ale reaguje rychle", řekla posměšně, "Jenže já fakt nemám zájem. Tvý přemlouvání na mě prostě neplatí. Kam půjdu záleží jen na mě a trochu na té druhé", dodala s šibalským úsměvem.
"Teplá, teplá, teplá...", Jan si pohrával těmi slůvky v duchu a současně přemýšlel, jak ji dostat víc k východu.
Vsadil se s kolegy, že v pátek vyjde jeho úsudek z pondělka na sto procent. Dokonce svou neomylnost občas veřejně dával najevo, ne nahlas, jen ve skrytu mezi řádky. Působil sebejistě, když mluvil k lidem. Dnes ale cítil, že ona má navrch a kdyby se to snažil zakrývat, za pár dní pravda stejně vyjde najevo. To se mu už dlouho nestalo a ještě o sobě mluví tak otevřeně.
"Madam teplá", uchechtl se uvnitř.
Zkusím poslední pokus: "Půjdeš víc k východu?", zopakoval naléhavě svou prosbu.
"Nechce se mi, prší tam - já déšť nerada a navíc je tam ona" odvětila suše.
Cítil, že musí s pravdou ven a naučeně začal s přiznáním: "Milí televizní diváci, teplá fronta, jejíž přechod přes naše území jsme předpokládali v pondělí se podsunula za pásem vyššího tlaku směrem na Polsko. Chladnější jaro nám tedy vydrží ještě pár dní. Jan Zákopčaník, Česká televize."

---