(bezduché)

Vánoční_koleda

Kapři si bub lají

vánoční koledy v kalném jezeru

které dělá, že neslyší

Do_divadla

Nejlepší místa vzadu

jsou obsazena

hlasitými povzdechy

Rybu

Vykuchali rybu

a našli v ní lidské srdce

Je zkažená, řekli

a hodili ji do popel nice

Světlo

Zalep to červené výstražné světlo. Vždycky mě tak vyděsí.

Poslední_let

A s okopanými koleny z posledního letu mě nenápadně rozebrali a po kousíčkách si odnesli domů. Jen ta fialová kolena mi zůstala.

Buňky

Přestože neměli smyslové buňky, dokázali mě utišit.

Úryvek

Na přelomu našich dní ti pošlu úryvek své kůže

aby jsi věděla, jak byla bledá.

Malá_holčička

Malá holčička

vyrostla a rozhlédla se

kolem sebe. Vyskočila

do vzduchu a padla na

znak do ledu.

Úzkost_z_žízně

„dech je ozvěna srdce, úzkost... nevím co je v mém těle, a někdy zas pouhá kapka krve vyděší až k smti spíš než nachové potoky (ve výlevce). vyčerpání ze žízně, křeče... pamatuj si to! nemůžeš mě stále jen přehlížet, se zatnutými zuby, sevřenými pěstmi a otevřenými žilami nemohu usnout, uchovávám si pečlivě každou sebevzpomínku štěstí (úsměvu, pousmání, radost, nadšení) ale ve chvíli utrpení nemám sílu vzpomínat (odvahu) a ve chvílích štěstí spřádám nitky (mosty) (zpětné vazby) do úzkosti a tak si ty okamžiky štěstí ani neužiju (eusiko)...“