Křídla vlaštovek

Postavila jsi zeď nářků v mém srdci, orosila jsi slzami trnovou růži, kterou jsi mi dala. Já přesto plním tvou prosbu a pěstuji plané a divoké růže zkrápěné mým utrpením a nadějí. U zdi nářků sedávají na telegrafních drátech vlaštovky před odletem do cizích krajů. Čekají na naději. Vlaštovky půjčte mi svá křídla, chci létat s vámi za novou sluneční nadějí. Je deštivé jaro a s blížícím se létem přilétají první vlaštovky s poselstvím pro všechny lásky zakleté do trnů růží. Poselství je lehké jako oblaka blížící se z jihu, jako ptačí křídla mávající na pozdrav, poselství nehledej, počkej až přiletí první vlaštovka.

---