Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÓda Luně
21. 06. 2004
10
0
3879
Autor
JARUB
Jedna ze starých věcí, které vyhrabané jakoby promlouvaly.
Za nocí dlouhých, že někdo nedočká se rána
a chladných tak, až zamrzají myšlenky
většinou objeví se uprostřed černého sametu úplněk,
jako host u čistého stolu.
Nikým nezván ani neodmítán
sklání se k temným okením římsám
a pozoruje spící nevinnost.
Na něho lidé nejsou zlí...
Když jejich prosby nic už nevyslyší,
pak obrací se k poslednímu soudci
a se slzami v očích přejí si,
co nikdy nevysloví nahlas,
ale tak, aby to slyšel.
Asi zalazi na nalade, kdyz jsem to cetl poprve, moc me to neoslovilo. Ale podruhe se mi to moc zalibilo....
Tip!
"Na něho lidé nejsou zlí..."
Zní to jako (tichá) výčitka… pakliže ano… tak je nádherně umístěná... je to velmi jemná nuance…
Celá je ale krásná
TIP... a díky!
Děkuju, je to už stará věc, ale nějak se mi připletla pod ruce, tak jsem ji sem vrazila.
Všech vašich názorů si vážím a díky moc! :o)