Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž sněží
Autor
Mstitel_s_píšťalou
Nebe se zatáhlo,
pod černým mrakem
je schováno slunce
s koncertním frakem.
Sněhové vločky se snáší k zemi;
duše má je zšedlá matem
pro krátký ten pocit pomíjivý,
co nezaplatíš ani zlatem.
A já sám tu stojím u okna;
ta vzpomínka mi nedá spát,
když v noci probouzím se strachem.
Srdce mé je plné smutna,
lásku a štěstí by chtělo znát,
však láska mizí cestou s prachem.
Na zemi sníh,
v něm skryt je smích
a s jeho padáním přichází klid.
Oči se klíží
za černou mříží.
Nechce se, nechce se žít…
Obvykle vločky znamenají štěstí,
pohodu, mír a touhu snít.
Srdce mé ledové však rozmrzne stěží !
Marně se snažím z něj kamení smýt.