Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Už žádné slunce

28. 04. 2001
0
0
2532

 

Po dlouhé pouti slunce jde spát,

znaveně klesá níž a níž.

Nastává noc, pro tebe věčná,

neb ty krásu slunce nikdy víc nespatříš.

 

To slunce zlatavé, s vlídnou vždy tváří,

jež v krutých i chvílích chtělo tě hřát

úsměvem svým, teplým a příjemným,

celou svou nádheru chtělo ti dát.

 

Všechen ten třpyt zářného jasu,

k tomu lesk v očích mohla jsi mít;

být sluneční paní, vládkyní času,

stát mohla ses snadno, stačilo chtít.

 

Ty však jsi od slunce odvrátila tvář

a ledový prach na ně jsi sypala;

uhasila jsi tak tu sálavou zář

a do hlubin černých děr zmizet je nechala.

 

Kostky jsou vrženy, slunce už nevyjde,

paprsky světla zmizely v temnotě;

nečekej marně, nikdy už nepřijde.

Životem budeš plout ztracena v slepotě.


Amanda
08. 07. 2004
Dát tip
...pekne moc se mi libi...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru