_darkness_

-t- :-(((

velice velice smutná báseň a velice krásná! vypálíme si oči a budeme se jimi dívat po lidech pořežeme si ruce a budeme na ně chytat mrtvé ryby mrazení v zádech vyvolávají tyhlety řádky a následující stoupneme si do řeky jako dvě návnady rybáři nám háčky roztrhli ústa nemůžeme už tedy mluvit s rozpůlenými jazyky řádky jenom umocňují pocit beznaděje, ale i lehké navzájem protipluvy vypovídající o rozporuplnosti pisatele chceme se obejmout ale do náruče nám padají jen sloupy havrani se vracejí z teplých krajin a chladí si křídla o naše tváře pod nohama nám skřípe štěrk myslíme si, že je to moře a plaveme na chodníku tyto řádky vypovídají o hledání štěstí eventuelne a hlavne tedy:) mít někoho rád a dokázat se opřít o něj. Patrně se to však nedaří . Dále pokračuje imaginace a mírná psychedelie pokračující do.... lidé na nás byli tak hodní utratili nás jako dvě polomrtvá zvířátka každého pak uložili do jiného hrobu nevím kde jsi ty, mě hodili ke znásilněným panenkám asi proto, že jsi mi proti mé vůli strkal jehlu do žíly všichni mají voskově hladkou kůži a jemné kosti je mi tu s nimi dobře, jen v noci mi bývá trochu úzko když jim před spaním češu vlasy šeptají si o svých tatínkách lehkého vyčítání a mrazivého poplakávaní nad ztrátou něčeho/někoho - prolíná se i ovládání cizími lidmi! Nádhernej konec byť mrazivej! gratuluji ke krásné básni!tip!!!!!!

t!!!!!!!!!!! nadhera bez zaujatosti....