Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKARTARKA
24. 07. 2004
21
1
10328
Autor
Andulka
“Mami,tata je venku… tak ja jdu, jo”,volalo na me pubertalni dite ode dveri . Jak je nasim zvykem, prisla jsem do chodby, objala ho, polibila, pripomnela mu, aby si nezapomnel vycistit zuby a poprala mu, aby se mel hezky. Zavrela jsem za nim dvere a vratila se do bytu. Bylo tam ticho. Zapalila jsem vsude svicky, otevrela vsechny okna a nechala potichu vkradat sero z ulice.
Mela jsem hodne tet. Chodily k babicce na navstevu, sedely s ni v kuchyni a povidali si. Nepamatuji se uz o cem, jenom to, ze babicka me vychvalovala, jak ji pomaham a jak se dobre ucim ve skole a tety se na me usmivaly a rikaly jaka jsem sikovna holka. I kdyz jsem sikovna byla, nikdo me nikdy nepochvalil, nikdo jiny mi to nerekl….jenom babicka a ty tety, a me to delalo moc dobre. Za to jsem je milovala a snazila se pred nimi byt uplne ta nejsikovnejsi a nejlepsi jak jsem jen umela.
Jedna z tech tet jeste zila, kdyz jsem rostla do puberty. Bydlela v takove hlinene chaloupce, o jedne kuchyni a chodbe. Byla cela svrkla a hrozne rada, ze me vidi. Vzdycky jsem ji donesla co jsme doma upekly….a ona se mnou vysla na louku pred chaloupku a ukazovala mi bylinky a rikala mi na co je ktera dobra. Nejvic jsem se tesila, kdyz teta vytahla karty a zacala mi predpovidat. Predpovidala mi, ze mi v patek prijde dopis a ten dopis bude uredni. Prisel. Nebo mi predpovidala, ze mi ve stredu prijde dopis od chlapce….jaky ten chlapec je…a proc se s nim rozejdu. Dopis ve stredu prisel a pozdeji jsme se rozesli a presne z toho duvodu co rekla teta. Karty me fascinovaly. Co rekla. To se stalo. Chtela jsem se to taky naucit, ale teta kroutila odmitave hlavou, ze je to dar od Panny Marie a tim to skoncilo. Jednou jsem tetu umluvila, aby me predpovedela budoucnost celou. Nechtela, ale pak mi karty prece jen precetla. Pokud se pamatuji…predpovedela jenom do mych strednich let….a pak uz nechtela rikat nic a rychle je uklidila zpatky do supliku. Kdyz se nad tim zamyslim, vsechno co mi tenkrat rekla…se splnilo. Nejvice mi vsak utkvelo v pameti to, ze mi rekla, ze se rozvedu.....
Tohle ve me zustalo. Nasi byli rozvedeni a ja se rozhodla, ze svemu diteti nikdy neudelam to, co udelali nasi me. Kdyz jsem se pak zamilovala do sveho muze, podvedome jsem se radovala, ze je uplne jiny jak tata. Nepije, nekouri, jenom studuje a studuje. Brali jsme se jeste na skole a ja byla pripravena byt tou nejlepsi manzelkou na svete, mit to nejlepsi manzelstvi….. Nechtela jsem, aby se predpoved od tety vyplnila a tak jsem delala vsechno to, co nejlepsi manzelky na svete delaji. Jenze nejak mi nedoslo, ze idealni spolecnost, ani spolecnost dvou lidi, neexistuje. Vzdycky nekdo ma na vcrh. A cim vic jsem se snazila byt idealni manzelka, tim vic ten druhy mel na vrch, a tak se ten vztah sam balancoval. Pak to spadlo jako domecek z karet. Z cisteho nebe, leta manzelstvi mi projizdela pred ocima jako film a me bolesti puklo srdce. Vedela jsem, ze je konec.
Zacalo mi byt chladno. Zavrela jsem okna a navlekla svetr. Citila jsem tetu vedle sebe. Usmivala se a jeji tvar byla plna porozumneni. Ja pochopila, ze jeden ma na sobe pracovat sam pro sebe …ne proto, aby byl idealni pro nekoho jineho. Pak muze teprve davat a necekat nic nazpatek. Pak to mozna boli o neco min...
1 názor
Poslední tri řádky obsahují vše a obejdou se bez předchozího textu. Nechybí mi diakritika, ale o něco větší nadhled.
Jedna věc je statistika a druhá je přítomnost síly mezi nebem a zemí. Snad proto otevřela všechna okna.
Důležité je to, čemu chceme věřit, protože máme svobodnou vůli, neboli psychologie a kotva náboženství.
Souhlasím, že jeden má na sobě pracovat, ale ne sám pro sebe. Dík za zamyšlení.
aleš-novák
03. 09. 2004
hmmm, to je krasny pribeh... sice mi tam trochu nesedi to pouceni nakonec, ale asi to tak ma byt... nekdo by si to treba nedomyslel a cekal nejaky drasticky nebo lehce desivy konec...
a jak to mas ted, tedy jestli se neptam moc - to vis zvedavost je velka mrska. kdyz pises ze mas deti a ze tata je venku, tak ted uz to je fajn?
Pouze dvě připomínky.
1. Zakončeno pro tebe klasicky moudrostí, která obhajuje a dovysvětluje předchozí text. Tvoje povídky bez ponaučení se mi líbí víc viz. poslední.
2. Píšeš asi sama sobě pro radost a je znát, že po sobě moc nečteš. Zřejmě strávíš nad povídkou půl hodiny a je to.
Jinak téma zásadní: Idealizace vztahu typu "Budeme mít perfektní manželství" je průšvih. Musím jen souhlasit.
cup_of_tea
06. 08. 2004
Mas pravdu...nejsou to ode me povidky v tom pravem smyslu...jsou to takova vypraveni ze zivota. I kdyz ne vzdycky meho, ale do kazde dam vzdycky kus sebe. Ja pisu pres srdce....Mohla bych psat taky hlavou, ale problem u me je s casem. Nemam cas v kuse promyslet jednu vec. Nejsem deatilne orientovany clovek, takze by nebo pro me uz poteseni se venovat jedne veci prilis dlouho.....
Mas pravdu, ze pouceni by melo vyplynout z textu samo. Tady se mi to nepovedlo...Duvodem bylo, ze zavres oci a premyslys....ses v takovym polomeditacnim stavu...a proste tak sel proces myslenek. Tuhle povidku jsem mela potrebu napsat, jelikoz jsem si na tetu vzpomnela a zaplavil me takovy pocit citu....a taky si jeden uvedomil, ze lidi, ktere v zivote jen potkas, muzou mit na nej ohromny dopad.
Vzdycky kdyz takhle neco napisu, mam pocit, ze je to uplna ptakovina.....ale kdyz mi pak nekdo napise, jake pocity to v nem vyvolalo a ze se mu to dobre poslouchalo....mam radost, vazne mam....a je to takove moje male hrani...Jako si maly holky hrajou s panenkami, tak ja si vzdycky hrala a hraju se snenim. Je fakt, ze uz davno nejsem mala holka, ale kdo rekl, ze jako dospeli si nesmime hrat?
Ke kartarkam jen, ze i ty jsou lidi a delaj chyby, ze kazda ma jinak talentu. K sebevedomi jen....ze to lidi vetsinou nemaji zadarmo, ze k tomu se musi vypracovat...:-)
"nedávat mu hlubší smysl či umělecký záměr" -> s tim s tebou souhlasim...kde nic neni, ani smrt nebere...:-)....Ma vypraveni jsou pouze takova mala zastaveni, kdy se jeden nadechne, podiva se jak je venku krasne, usmeje se....a pokracuje.
Jinak ti dekuji za navstevu, za cas, za rozbor. Az priste ucitim potrebu zase neco hodit na papir....pokusim se z toho vzit ponauceni....malicko ubrat na srdci, a dat do toho kus mozku...:-). Mozna moje trable s tim jsou taky proto, ze vetsinu dne travim myslenim prisne logickym, a tohle je takova potreba meho podvedomi, vypnout moze, zapnout srdce. Takze jeste jednou dik za moznost zastaveni a zapremysleni, proc to vlastne delam....:-)))Doufejme, ze mi to pomuze v posunu za neco lepsimi vecmi. Krasny den..:-)
Mas pravdu...nejsou to ode me povidky v tom pravem smyslu...jsou to takova vypraveni ze zivota. I kdyz ne vzdycky meho, ale do kazde dam vzdycky kus sebe. Ja pisu pres srdce....Mohla bych psat taky hlavou, ale problem u me je s casem. Nemam cas v kuse promyslet jednu vec. Nejsem deatilne orientovany clovek, takze by nebo pro me uz poteseni se venovat jedne veci prilis dlouho.....
Mas pravdu, ze pouceni by melo vyplynout z textu samo. Tady se mi to nepovedlo...Duvodem bylo, ze zavres oci a premyslys....ses v takovym polomeditacnim stavu...a proste tak sel proces myslenek. Tuhle povidku jsem mela potrebu napsat, jelikoz jsem si na tetu vzpomnela a zaplavil me takovy pocit citu....a taky si jeden uvedomil, ze lidi, ktere v zivote jen potkas, muzou mit na nej ohromny dopad.
Vzdycky kdyz takhle neco napisu, mam pocit, ze je to uplna ptakovina.....ale kdyz mi pak nekdo napise, jake pocity to v nem vyvolalo a ze se mu to dobre poslouchalo....mam radost, vazne mam....a je to takove moje male hrani...Jako si maly holky hrajou s panenkami, tak ja si vzdycky hrala a hraju se snenim. Je fakt, ze uz davno nejsem mala holka, ale kdo rekl, ze jako dospeli si nesmime hrat?
Ke kartarkam jen, ze i ty jsou lidi a delaj chyby, ze kazda ma jinak talentu. K sebevedomi jen....ze to lidi vetsinou nemaji zadarmo, ze k tomu se musi vypracovat...:-)
"nedávat mu hlubší smysl či umělecký záměr" -> s tim s tebou souhlasim...kde nic neni, ani smrt nebere...:-)....Ma vypraveni jsou pouze takova mala zastaveni, kdy se jeden nadechne, podiva se jak je venku krasne, usmeje se....a pokracuje.
Jinak ti dekuji za navstevu, za cas, za rozbor. Az priste ucitim potrebu zase neco hodit na papir....pokusim se z toho vzit ponauceni....malicko ubrat na srdci, a dat do toho kus mozku...:-). Mozna moje trable s tim jsou taky proto, ze vetsinu dne travim myslenim prisne logickym, a tohle je takova potreba meho podvedomi, vypnout moze, zapnout srdce. Takze jeste jednou dik za moznost zastaveni a zapremysleni, proc to vlastne delam....:-)))Doufejme, ze mi to pomuze v posunu za neco lepsimi vecmi. Krasny den..:-)
Nenenee, já Ťa chcu mezi povídkama...už proto, že "ostatní" obyčejně neprohlížím... A tady mi ouplně sedíš :)))
pozorovatel
29. 07. 2004
Zoroaster: ale vždyť to jsou povídky!! Já taky semo tamo píšu povídky co nejsou povídky tak docela. Taky tu teďko chvilku funguje upřesnění kategorie, tak dyby se člověku chtělo, může to třebas upřesnit, bře je to občas docela sporné, jaká ta kategorie vlastně je, protože zaškatulkovat -jako člověk- se dáš jenom tak trochu. Andulka to tak prostě cítí (myslím:), jako povídku, tak jí to nechej.
Ono si stačí přečíst jenom jednu věc a hned víš, že to prostě není ten typ, kdy představíš svojeho vymyšleného hrdinu (nejlíp dyž má nějaké drsné zahraniční jméno, že, Zbyhoňu:), necháš ho plácat se v ději a pak to zakončíš.
Povídek bysme tu potom měli zas o něco míň.
Jsou to prostě povídky, Andulčina Díla, přečetla jsem všechny a nikdo mi to nevymluví:)
Pak muze teprve davat a necekat nic nazpatek. Pak to mozna boli o neco min...
Bez komentáře.....
TIP ! ! !
pozorovatel
26. 07. 2004
hm...to si me moc nepotesil...:-))))) diky moc za vysvetleni....budu zkusit priste napsat neco lepsiho...:-)...i kdyz to ja zkousim porad...no a takhle to dopada...:-)))) Ja jsem narazila na zenskou prozaicku..:-) Zkus se mrknout na Ann-Marie MacDonald - Fall on your knees...az budes mit chivlku...:-)
pozorovatel
26. 07. 2004
Vejce a ja, co zivot dal a vzal....to byla Betty MacDonald....mimochem me se jeji knizky lbili....ja se rechtala jak blazen.....tahleta, co jsem vzpomenula, je soucasna, je ji asi kolem 50, je to kanadanka....a pise ve stylu Balzaka a tak..:-)
pozorovatel
26. 07. 2004
máš děsně dlouhý kritiky...
moje bude krátká, jako Tvoje povídka...
prostě skvělý :o)
tip
všetko, čo si napísala, mi do seba zapadá. A tá múdrosť tam na konci by mi pripadala príliš a nezrozumiteľne múdra, keby tam nebolo všetko ostatné.
jejda, umýt si zuby... a panečku, k zubaři bych si zas po tom roce mohla zajít...
KayTee: myslíš diakritiku žejo (i dyž interpunkce taky semo tamo škobrtne)
Když si to tak vezmu, povídka je docela dost krátká, ale je v ní vlastně všechno, úplně všecičko a hlavně mravní ponaučení na konci... tip, Andulko:)
Andulko, mě se tvoje povídky líbí, ale vždycky ta moudrost na konci. Možná, když z toho uděláš sbírku a ke každé lidové či jiné moudrosti napíšeš povídku, tak to bude skvělý. Dám tip, ale jiné povívdce. Tahle mi připadá moc srdcervoucí a vyšroubovaná.
Zajímavá a krásná povídka, zaujalo mě téma a hlavně myšlenka v závěru...
To je asi to nejtěžší k čemu se člověk někdy velice bolestně dopracovává... chce dát to nejlepší a očekává pochopení (nemusí to být jen vztah v manželství - platí to asi ve všem co člověk dělá) a když nepřichází, přijde veliké rozčarování a zklamání....
Díky a veliký TIP
pozorovatel
25. 07. 2004
No jo, no...:-)
-Puvodne to byla vzpominka na tetu a jednu jeji predpoved, kterou jsem mela porad v hlave......Ze nejaky veci zapomenes za hodinu, nektere ti dokazi zblbnout podvedomi (proto budme opatrni co cteme, koho poslouchame..:-))
- pak je podle me dulezity, aby jako maly dite, ti rodina rikalala - jak si sikovny, chytry...bla bla bla.....protoze pokud ti to chybi jako diteti...tak se potom pachtis cely zivot.....treba jenom proto, aby sis pak mohl sam sobe rict, jsem dobry, dokazal jsem to a to...
- rozpadlo by se to manzelstvi, kdyby tam nebyla v hlave zavrtana predpoved? mozna ano, mozna ne......Clovek musi dozrat, aby se mel rad a umel vychutnavat byt sam sebou a ze ta jeho soul je ta nejcennejsi vec, kterou v zivote mame....tudiz tu bychom si meli hlidat, aby byla stale cista jako kristal.....
A tak jednoho dne si sednes...a vzpominky te vezmou zpatky -> a pak se ti rozsviti.....spojitost pred a po....a o tom je tahle povidka...
Uf Uf....to je hruza jako autor vysvetlovat co tim chtel vlastne rict...:-))) Zkusim se nad tim zamyslet a predelat to, jestli to vubec pujde...Je to tak tezke umet videt slabiny na svem cerstvem diteti, zvlaste kdyz pisu pres city. Tusim, na co poukazuje....jestli s tim budu umet neco udelat...:-) Diky za vas cas a nazor. Moc..:-)
Andulko, nemusíš vysvětlovat něco, co z Tvého dílka cítit je..je to skvěle napsaná věc a věř mi, že já o tomhle taky kolikrát přemýšlela...nakolik jde ovlivnit osud, když jeho předpověď máš od kartářky..je to velmi zvláštní...
...Ja delam karty...:-),,,nerada....protoze vzdycky vychazeji...a kdyz je mam delat nekomu, koho mam rada...a musim mu rict neprijemny veci, tak me to mrzi... Fakt je ten, tedy jak ja se dneska na to divam....ze kdyz nezmenis nic na svem chovani a jednani, tak se stane co je v kartach....ale pokud pochopis, kde delas chybu, tak mas moznost do urcity miry vsechno zmenit. Proto by karty mely slouzit jako pomocne naradi....poukazat na to , kde je chyba.....(Ja pisu porad karty, ale je to vice mene energie toho cloveka, ze ktereho se to cte...)
Jenze je dulezite dostat informace, kdyz jsme schopni jim porozumet....V tyhle povidce dostala ta holka tu informaci moc brzo....a teta to tusila, proto nechtela rict.....:-)....ale udelala chybu, rekla... netusila...jak se takova informace muze zazdit do podvedomi a ovladat nase chovani/mysleni.....
Já bych řekla, že příběh s tetou tam sedí a právě jeho závěr, že teta Ti předpověděla rozvod je uvedením do druhé části. Dílo bych nepředělávala.
Ve Tvém dovysvětlení k povídce mě velice zaujal druhý odstavec.... pokud ti to chybí jako dítěti... tak se po tom pachtíš celý život.... treba jenom proto, aby sis pak mohl sam sobe říct, jsem dobrý, dokázal jsem to.... Proto je asi tak těžké nepachtit se po tom, neočekávat nic. Člověk musí dozrát, aby se měl rád a uměl vychutnávat být sám sebou.....
Díky ještě jednou.
přesně tak...právě proto, že se zazdí do podvědomí, snažíme se někdy tolik, že spíš kazíme...proto nechci znáut svou budoucnost..ale jednou jsem si ji nechala vyložit pro kamarádku mé sestry...zemřela měsíc po vyložení těch karet...kartářka jí dávala půl roku..
ono je to s tema kartama jako se zpivanim....nekdo zpiva jako operni zpevak, nekdo jako ja...:-)))
S těmi kartami to je zajímavé. Já jsem si nikdy nenechala vykládat. Ale ještě, když jsem byla svobodná, se mi stalo, že mě na ulici zastavila Cikánka, abych ji ukázala ruku, že mi vyloží osud. Byla jsem tím tak překvapená že jsem se ani nebránila a trochu se strachem jsem jí ruku ukázala. Předpověděla mi, že budu mít dvě děti, a to se splnilo.
Jinak se podobných předpovědí spíše bojím... Štědrý večer.....
Ano, já nikdy nic nechci vědět dopředu.... je to moc krásně napsáno. T*
Z hlediska sotva postpubertálního dítěte Ti můžu oznámit, že mě nikdy nic nedokázalo tak naštvat, jako poznámka „Nezapomeň si vyčistit zuby“ ve chvíli klidu a pohody… Tak jestli je to realita, zkus to tomu dítku vnutit nějak citlivějc…protože takhle si pokaždé potichu řekne „nedělej ze mě debila…“, nijak zle, jen trošku rozčarovaně.
Jinak mě fascinuje, jak se u Tvých povídek často najde někdo, kdo je začne interpretovat a vysvětlovat a přikládat jim komplikovaný existencialistický výklady, na který jsi přitom třeba vůbec nemyslela. Prostě jsou papežštější než Andulka :) Kdybys byla pokrytec, tak napíšeš jen „jo, přesně tak jsem to myslela…“…Tož dík, že pokrytec nejsi!
Problem, ktery nechapu....ze moje pubertalni dite si "zapomina" cistit zuby...Nasprejovat, vyplachnout si usta zubni vodou....to ne....ale vzit si sprchu, vycistit zuby....zkratka jeden by rekl, ze mu to ve 14 uz doje...:-)))V loni jsme na prohlidce u zubare musela zaplatit $900 (po pojistce) za opravu jeho zubu. Vycetl mi, ze mu to nepripominam...ze chce abych u nej stala dokud si ty zuby nevycisti.... Obcas stojim, obcas zapomenu. Ted pujdeme na prohlidku znova.....Ja mu vyhrozuji, ze si to bude platit z kapesneho a ja budu mit na letenku do ceska...:-). Vazne, jestli mas nejaky napad jak primet aby si 14 lete dite ccistilo samo od sebe zuby....rekni. Ja se obavam, ze nez mu bude 17 a zacne chodit za holkama....ze mu to nedojde. Taky je mozny, protoze bude chodit do chlapeckeho gymnazia....ze zacne s holkama az kolem dvaceti...a to treba uz zadny zuby mit nebude...:-))))).
Cože? Chlapecké gymnázium??? Au! Dyk ty nemáš srdce... Já to teda krátce po šestnáctce se zubama taky moc nehrotím...hlavně teda teď o prázdninách, normálně v roce je to součást stereotypu...vstát-čaj-umýt-jíst-zuby...až pak se začínám probírat a vyvíjet nějakou aktivní činnost. Dík za připomenutí, hned si je vydrhnu...
To teda utikej...:-)))) Co kdyz nahodou te nejaka bude chtit polibit...:-)
Moc příjemně se mi to četlo ... u nás je teď zataženo, je bouřka ... skoro mě to nutí taky k zapálení svíčky ... a ke vzpomínkám na svý tety ... měl jsem jich hodně, ale žádná mi z karet nevěštila ... :-)*
zaujímavé, čo píšeš.
Mám tiež jednu skúsenosť s veštením, hoci som ničomu takému neverila. Dala som si vyvaštiť s predpokladom, že aj tak to nevyjde. Vyšlo. Nie presne, ale tú podstatu uhádla. Trikrát tromi rôznymi spôsobmi mi v ten deň veštila kartárka, a trikrát sa trafila.
Páči sa mi Tvoje zakončenie. Celý príbeh i so svojou úvahou si ponúkla vo veľmi príjemnom, krásnom obale. tip
nikdy bych si nenechala vykládat z karet, ačkoli mám kamarádku kartářku...nechci znát budoucnost, ale tyhle příběhy mě přesto fascinují....:-)
tip