Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK vlastnímu svědomí
14. 08. 2004
2
5
3690
Autor
pupin
Oprýskané zrcadlo
rám ne a ne prokouknout.
Co vás to proboha napadlo
vzít svíci a fouknout?
Zamlžené zrcadlo
a rám se nezahojí!
Co vás to zaboha napadlo
přijímat pod obojí?
Proděravělé zrcadlo
rám už propadá se -
co vám to k Bohu připadlo
modlit se
5 názorů
Tvůj názor akceptuji, ale básni bych bez tvého vysvětlení nerozuměla. Víš, jak to vypadá? Jako podivení rozumářského atheisty nad každým, který v něco nebo někoho věří.
hm, reakce po třech letech... to se můžu ohlížet sama za sebou :). Svědomí bohem člověka? Asi bych to tak nenazývala, můj skromný názor :).
K textu samotnému bych byla přísnější, tak mlčím.
myšlenka byla ta,že Bůh je naše vlastní svědomí a k tomu se máme modlit,ikdyž je to vlastně demokratický-každý si volí toho svého boha,mým je svědomí,takže todle vlastně neni báseń,ale suvbjektivní výplod.kaźdopád dík za ohlasy
nevím, jestli je třeba "podařený" správný slovo, každopádně to má cosi zajímavýho, ale ta myšlenka je jen prchavá a trochu tomu dílku utíká :)
myšlenka se necourá, je tam! i když konečné řádky se neuplně rytmicky vydařily, ale je to super!!!!
a rám se nezahojí!
Co vás to zaboha napadlo
přijímat pod obojí?
***