Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O umírání

03. 09. 2004
1
2
4848
Autor
Heulwen

Nedávno jsem viděla v pořadu Sněží na ČT2 zajímavou debatu na téma „smrt a umírání v Čechách“. Neberte to jako nějaké smutné patologické téma, vezměte jen její psychologický vliv na okolí…

 

Sedím a čtu knihu o Keltech. Mám ráda historii přelomu letopočtu , ale tady mám co dočinění spíše s filosofií té doby, ba dokonce i se srovnáváním tehdejšího myšlení s tím dnešním.

A tady to je:“Keltové důkladně znali dimenzi smrti. Pro ně byla smrt druhou největši skutečností po první skutečnosti, životu.“ A čím je smrt pro nás? Strašákem? Snažíme se jí vytěsnit z naší mysli. Žijeme ve společnosti výkonu a tam pro ni není místo. A proč se bojíme smrti? Protože nevěříme, bojíme se neznámého. Křesťané věří, že je čeká nebe (popřípadě peklo), Kelty odchod do Avalonu (říše mrtvých) a pak – jako ve spoustě dalších náboženství – znovuzrození.

Keltské první tajemství zní: Existuje život po smrti. Ale dnešní společnost staré kultury zlehčuje a považuje za primitivní. Naše nedůvěra ke starým kulturám vyplývá právě z neznalosti říše mrtvých a odmítání existence smrti, což zase pramení ze strachu, že sami musíme zemřít. Všechny kultury, jakkoli byli v materiálním hledisku primitivní, se zabývali především existencí života a smrti. A čím je nějaká kultura v materiálním ohledu primitivnější, tím je sladěnější s velkými prazákony bytí. Holger Kalweit ve své Knize mrtvých dospěl k závěru, že hluboké poznání přírody a vyspělá kultura se vylučují, že duchovní zkušenost a modernost jsou protichůdné.

A jak se se smrtí vyrovnat? Dnešní děti města nevidí umírat ani zvířata natož staré lidi v nemocnicích, neznají smrt. Když se utopil malý indián v řece, jeho matka šla a každému to vyprávěla. Když to říkala podesáté, ještě jí to bolelo, ale pak… pak se z toho stal příběh… Navíc každé loučení s bojovníkem, každý pohřeb byl úchvatným obřadem. A co dnes, když si na rozloučení se zesnulým vezmeme půl hodinky volna v práci? Pohřeb není zbytečný finanční výdaj, je kvůli vyrovnání se se smrtí…

V tom televizním pořadu rozebírali ještě chování k umírajícím a nemocným (jak je důležitá přítomnost bližních, držení za ruku…!), důstojnou smrt a úlohu lékařů v ní. Škoda, že jsem diskuzi neviděla od začátku. Alespoň jsem poslala dál,co vím a pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji veškeré knihy mrtvých (tibetská, germánská, indiánská, mayská, egyptská, keltská,..) Třeba vás donutí jako mě si zapřemýšlet a udělat si přehled v tom, v co věříte. V reinkarnaci? Plazmatické universum? Ráj? Posmrtní bloudění? V co věříte teď?      


2 názory

Heulwen
14. 02. 2006
Dát tip
Jo, to by měli, ale směřují k tomu? Když se podíváme na děti ze základní školy, jak se rvou o bombóny, myslím, že to braní se naučili mnohem lépe...

Gabriel
09. 02. 2006
Dát tip
Ja jo lidi by se meli ucit davat a brat , milovat a tvorit a taky by se meli naucit umirat aby se mohli znovu narodit novejsi a krasnejsi ..Sem strasnej Hipík "-D ale bylo by to fajn ne kdyby nemysleli jen na sebe a na prachy !?

Ostrich
03. 10. 2004
Dát tip
Dnešní vztah ke smrti je tak podivný proto, že jsme se odtrhli od starého mýtu a ještě nepřimkli k novému - visíme v tomto ohledu ve vzduchu. Hřbitovy jsou plné křížů - symbolů starého mýtu. I totální ale nebojovní ateisté bývají pohřbeni pod starým symbolem - protože nový ještě nebyl zaveden. Mimochodem komunismus a fašismus - kolik hrobů bylo v té době označeno symboly jejich slabého mýtu?

Heulwen
03. 10. 2004
Dát tip
Možná není možná se "přomknout" k novému mýtu, protože ten starý se ještě drží a i když běžnému čechovi náboženství nic neříká, ve světě je pořád většina lidí věřících. A vůbec- proč náboženství? Každý přece musí v něco věřit a bohové to být nemusí. Každý musí vědět proč žije a proč má zemřít. Kdo to neví,měl by nutně k nějakému náboženství přejít, jinak může být světu nebo sám sobě nebezpečný... A k jaké víře myslíš,že lidstvo směřuje? Máš na mysli nějaký konkrétní nový "mýtus"? Napadá Tě,co by mohlo být novým "symbolem"?

Heulwen
13. 09. 2004
Dát tip
Repulsion: Plácnutí přes zadek? Odstřihnutí pupeční šňůry?

Repulsion
10. 09. 2004
Dát tip
No schválně - co?

Repulsion
09. 09. 2004
Dát tip
Ve skutečnosti nic nového nevzniká z ničeho. Člověk zkrátka a dobře vstřebává nejrůznější vjemu a informace, z čehož pak časem může povstat nová kvalita. Ten proces je v principu celkem jednoduchý. Pokud jde o vidinu světla před smrtí - přikláním se k názoru, že se jedná o jev vznikající - stejně jako třeba sny ve spánku- v důsledku změněné činnosti mozku v klinické smrti + působení endorfinů + naučené očekávání dotyčného. Opět žádná velká záhada.

Heulwen
09. 09. 2004
Dát tip
Repulsion: Hmm, když to bereš vědecky :-) Také jsem si tak před rokem dokázala vše odůvodnit. Ale třeba zázrak života... Co dá dítěti ten impuls, aby začlo dýchat a žít? Ano,má už vše potřebné pro život, všechny tělesné funkce se mohou rozeběhnout,ale ten okamžik,jak? ...Třeba člověk po úrazu elektrickým proudem má také tělo nijak nepoškozené a schoplné všech funkcí,ale impuls k životu už mu nikdo nedá (pokud se nepočítá elektrošok)...

Heulwen
08. 09. 2004
Dát tip
Repulsion: A co třeba lidská fantazie? Že lidé dokáží vymyslet něco jiného, něco,co předtím nebylo, nikde to uložené neměli... Je vidět, že jsi racionální člověk. To je fajn,ale nějaké jevy se dají vysvětlit rozumem jen stěží nebo přibližně. A vidina světla po smrti,kde na duši čekají se opakuje...... Paranoicus: :-) díky.

Repulsion
07. 09. 2004
Dát tip
Já nevěřím v nic. Buď vím nebo nevím. Maximálně mohu něco považovat za pravděpodobné, jedná-li se o hypotézu podloženou věrohodnými vědeckými důkazy. Považuji například za velice pravděpodobné, že život povstal z náhodného uspořádání chemických sloučenin. Považuji za pravděpodobné, že lidská "mysl" je pouze shluk informací uložených v mozku. Nic víc.

Paranoicus
07. 09. 2004
Dát tip
Heulwen: Zkus to tady.

Paranoicus
06. 09. 2004
Dát tip
_JiKo_: Je to modrý, protože zde chybí takové to zaškrtávátko, kterým by se to jinak dalo obarvit na žluto.

standafakr: ... a chtěl bys těm lidem dopřát ten nezapomenutelný zážitek z toho, jak se člověk před očima změní v něco tak nepopsatelně strašného, že se bez toho většina horrorů nedokáže obejít?
Nemohu se dočkat toho, až se jednou kolem mě nakupí příbuzenstvo, který už ani nebudu znát jménem, budou mě očumovat, dusit mě tou zbytečnou pozorností, a já ani nebudu mít dost síly, abych jim řekl "Vypadněte na chvíli, chtěl bych umřít v klidu" ...

JiKo
06. 09. 2004
Dát tip
A proč to nemám modrý já?

Je z Vás někdo po infarktu? Babička říkávala: jsme tu jen na besedě; během sto let se vymění takřka celá lidská populace a Brána svatopetrská je lidská hlava... Ono ani tak nejde o to zda je něco po, ale zda neodejdeme s pocitem, že předčasně, že jsme mohli něco udělat lépe Jinými slovy:pokud má člověk svědomí, měl by se ještě za života smířit sám se sebou Tohle přece dokáže víra...jakákoliv nespecifikovaná nepleťme si ji prosím s nadějí ;)

Heulwen
06. 09. 2004
Dát tip
von_Tikowitz: Ano, taky si myslím, že by člověk měl žít pro každý den, jednat tak, aby si sám sebe vážil a až bude odcházet si mohl říct, že udělal pro svět,co mohl a nemusí to být žádné velkolepé činy. Hanee: Já taktéž děkuji a jsem ráda, že sdílíš moje buřičství! Jinak... každý se musí s odchodem bližního vyrovnat sám, ale většině lidí pomůže sdílená strast na tom pohřbu. Myslím pokud lidé skutečně chodí se na pohřeb rozloučit a ne drbat a očumovat... Nedávno umřel bráchův kamarád - v patnácti. Vesnice se zachovala jako banda slepic a všichni očumovali u oživování, roznášeli vše možné a i ti,kdo ho viděli jednou v životě mleli kde mohli: "To je hrozný, víš, kdo umřel?..." Když jsem to slyšela pětkrát v autobuse mezi úplně cizíma (více méně), styděla jsem se za lidský pokolení...

Heulwen
06. 09. 2004
Dát tip
Paranoicus: No,... já jsem se nasnažila moc ten článek ovlivňovat svými názory,ale nějak se mi to vymklo z rukou :-) Vím, že nemůžu vše svádět na spotřebnost společnosti a že je to ohrané téma,ale příroda tak uklidňuje a rozprostírá mír v duši... Taky bych chtěla umřít v klidu. Vlastně si ideální smrt představuji jako když babička odejde do lesa (já vím, jsem s tím hrozná) a v pohodičce asketického poustevnictví se vyrovná se vším,co se týkalo jejího života,napíše vzkazy svým blízkým, opře se u stromu, zavře oči a s úsměvem na rtech vydechne naposledy.

Heulwen
06. 09. 2004
Dát tip
Paranoicus: Jo, děkuji za příklad na začátku. Pro jaké kultury je to charakteristické? Nějak v tom plavu. Repulsion: Nemyslím,že smrt je zase takové tabu. Moderní technologie se zabývají zkoumáním posmrtných stavů a ti,co zažili klinickou smrt vypovídají to samé. Dokonce to, co bylo zapsáno už za keltů! Možná je víra v reinkarnaci jen trik,jak si smrt představit,ale mě se zdá celkem logická. Mozek odumře s tělem,takže si nebudeme moci zachovat informace do dalšího života,ale duše,ta se nemůže nikam ztratit, je jako elektrický výbojek,který začíná život. Už když je plod v těle matky,tak se do něj formuje a po porodu se učí ovládat nové tělo.Možná to jsou fantasmagorie,ale mě se to zdá jako nejlepší možnost,kterou si ten zázrak života a smrti lidstvo vysvětluje.

Repulsion
06. 09. 2004
Dát tip
Tak si holka vyber je smrt tabu nebo není? Sama nahoře píšeš: "Dnešní děti města nevidí umírat ani zvířata natož staré lidi v nemocnicích, neznají smrt. " A duše je báchorka a i kdyby nebylo, co to změní? Důležité je přece vědomí a to, jak sama píšeš, se smrtí vymaže. Tak proč se upínat k nějaké tupé, vygumované duši?

Heulwen
06. 09. 2004
Dát tip
Pro někoho je,pro někaho ano. Pro mě ne. (smrt a tabu myslím :-) ) Třeba duše není tak tupá, třeba je něco víc, třeba se něco nevymaže.... každý věří něčemu jinému. V co Tedy věříš Ty,když nesouhlasíš s existencí duše jako takové?

Paranoicus
04. 09. 2004
Dát tip
V některých primitivních kulturách je například zakázáno vyslovit jméno zemřelého, aby se tím nepřivolal, protože mrtví jsou tam považováni za nepřátele. Někde to prý řeší tak, že člověku po smrti okamžitě změní jméno, aby nebyl přivolán ani nedopatřením. To jen například.

Jinak ale z celého příspěvku čouhá nekritický obdiv ke všemu nedokonalému ("přírodnímu") a hluboké opovržení čímkoli, co by mohlo připomínat kulturu, zejména tu naši. Ono se přímo nabízí, že úpadek vztahů je nevyhnutelným následkem technického a kulturního pokroku, ale je to jen další tragický (možná kýmsi i záměrně šířený) omyl.

Repulsion
04. 09. 2004
Dát tip
Jak zpívá Nohavica, se smrtí se smířit nelze. Jak také? Jak se vyrovnat s něčím, co, ač nevyhnutelné, jednou zlikviduje všechno, co jsem? Eixstují jen různé triky - třeba právě víra v posmrtný život. Smrt popírá mne, tak já popřu pro ji. A je to. Vyhrál jsem! Opravdu? Pravdou ovšem je to, že dnes je téma smrti víceméně tabu - teda přesněji řečeno téma smrti, která se nás přímo dotýká. Jinak v televizi apod. je samozřejmě smrti habaděj - ale to je právě ono. To je smrt která se nás "netýká". Je to další z těch triků - vidíme smrt lidí, ke kterým nemáme žádný vztah a v nitru se nám rozlije kromě trochu té úzkosti a soucitu takový trošku vítězoslavný pocit - zase jsme měli kliku! My ne - to oni (myslím, že o něčem takém zpívají Motorhead).

standafakr
04. 09. 2004
Dát tip
Hodne zvirat jde umrit v ustrani aby je nevideli ostatni a aby na to meli klid. Ja az budu umirat chci mit kolem sebe spoustu lidi co by se na me smali na cestu. Ale bojim se bolesti a taky ze tam nikdo nebude, ze si nikdo nevzpomene. Jenom doufam ze predtim ani potom nikdo nebude sam.

JiKo
04. 09. 2004
Dát tip
no já věřím, že až umřu - prostě jenom zhniju a budou ze mě kytky nakonec, anebo posyp na zimu když se rozhodnu pro přátele žehu. Nemyslím, že bych se bál smrti a kdyby, stejně nebudu chodit na pohřby abych natrénoval odolnost. ps: strach ze smrti máš jen když umíráš dřív než jsi sám chtěl. doufám, že až budu stár kdesi plesnivět v důchoďáku, budu se na ní těšit...na ten odpočinek po životě...

JiKo
04. 09. 2004
Dát tip
Paranoi proč to máš modrý a co je to vůbec moderovaná diskuse, autor může mazat co sem nepatří?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru