Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Smrt pije čokačíno

Výběr: malej_blazen
27. 09. 2004
14
0
7293
Autor
Movsar

Seděl jsem v cukrárně a pil svou oblíbenou jahodovou pěnu. Se mnou u stolu seděla Smrt, tato bledá dáma, a nutně si chtěla povídat. Uvyklý, že ženy se mi vyhýbají obloukem, přijal jsem tu nabídku s povděkem. Začala informativně: "Mluvila jsem s vaší pistolí, a ona mi sdělila, že je připravena na vše." Tolika přízně žen bych se nenadál. Spokojeně jsem vydechl a už si sahal k pasu. Vlhká ruka této milé společnice mne však zastavila. Málem bych zapomněl - kývl jsem na servírku a poručil horké čokačíno pro Smrt.

Než byl nápoj míru připraven, využil jsem chvíle a rozhlédl se po podniku. Vedle u stolu seděly dvě dívky ve vzrušeném hovoru. Sukuba s rozetlelou tváří a její soustolnice v jezdecké přílbě světlých kudrlin. Tlumily své švitořící hlasy, a já hádal o čem vedou řeč. Se stejnou otázkou jsem se obrátil i na Smrt.

"Ta s vyrážkami, co jich je jako hvězd na noční obloze, vypráví o svém nedospělém bratrovi a jeho právě probuzené mrzké pohlavnosti," netajila se Smrt s odpovědí. Překvapila mě přízemnost tématu. "Marnost lidského žití na sebe bere obludných forem," souhlasila se mnou Smrt, a rovněž její oko přehlédlo ten ukrutný zápas prostoduchosti ve tvářích dívek. Ty dál nerušeně dávily výměšky svých slov v plynoucím toku času, který přinášel na vlnách ospalosti cukrářského ovzduší také objednané čokačíno.

 

Ve stejnou dobu si v acetonovém hnízdě své garáže odbýval finální fázi výroby letadla opatřeného výbušninou Jirka Šubrt. Za poslechu nesmrtelných písní Arakainu, které ho měly vyprovodit na věčnost, připravoval se k cestě pilota kamikaze. Chvíli před startem ozdobil doušek rýžové pálenky a obrázek tváře sepnuté v kožené masce stisknutý v dlani.

 

Křehká linie namodralých rtů Smrti se zalomila v lehký úsměv. Pochopil jsem rychle - dále nebylo třeba slov. Naléhavost situace mi nedala dopít zbytek jahodové pěny. Upřel jsem zrak ke svému boku a vyslyšel kovovou řeč závěru. Ještě jsem se naklonil přes stůl k polibku Smrti na její ústa vonící čokoládou. Měl být dlouhý.

 

Střechu cukrárny dvakrát přejel tmavý stín. Třetí rozmetal dům i se vší šlehačkou do dalekého okolí.

Jirka Šubrt byl rychlejší než já, moje pistole a smrt.

 


Lotoska
09. 11. 2004
Dát tip
hm... nápadité a s překvapujícím koncem :-) *

sidonia
04. 11. 2004
Dát tip
tý jo!!! *t super

pampelin
09. 10. 2004
Dát tip
tradičně dobré °

Elyn
09. 10. 2004
Dát tip
*

Paráda. Poklona stylu, humoru a slovní zásobě!

wow...to je fyborneeeeee...necekane a kouzelne napsane a vubec hroch nema skoro slov a je prekvapen coz je ve 2 rano fakt tezky:*))))T* rozhodne

Kelis
30. 09. 2004
Dát tip
Líbí *t*

nechmetoho
27. 09. 2004
Dát tip
huuuuaaa narez!!!! t

vyborny!!!!!!tiP!v+nej

jo a klub nevadi-li

Movsar
27. 09. 2004
Dát tip
naopak! dík.

MCMLIII
27. 09. 2004
Dát tip
kvalitní a čtivé, tip

Heulwen
27. 09. 2004
Dát tip
Jé,to je paráda, dovolím si taky klub. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru