Množina prázdných vět

jůů*

Matematik nejsem, ale je to zajímavý a hustý :o) t*

avi

že by konečně nějaký skutečný kecperiment, jůůů ;o)

jo! (líbí) T

teeeeda! ma poklona - tohle je genialni! TIP!

avi

báseň aj rozprava za ňou nasledujúca viac ako potešili :) Všechny hypotézy potvrzeny budiž z nich axiom *** veľmi sa páči, obsah aj forma :) experimentuj ďalej ;) T

děkuji!:)

Good, vida, že mi ta madurída z matiky taky na něco v životě je! Ejhle další rozměr básníkova života!!! DÍKY a obdiv posílááám ***t****

No tohle! Obdivuhodné a originální. Tip.

pochva vědy copak to asi je, nevím a takový úspěch! gratuluji

jo, tak se vracím dnes - pro mě moc fajn***

no nejdřív jsem tě chtěl poslat do řitního šípku:o) pak jsem zjitil že to nestíhám. a pak jsem to stihnul. Musel jsem hlavně nastavit svůj vnitřní hlas na robotické čtení. A smysl taky vysvitl a vůbec je to pěkná hračka na V.

Neměl bych, ale neodpustím si (avšak domnívám se, že text může působit esteticky bez mých příštích slov). zřetězeno - řetězit můžete cokoli, avšak v algebře, v kapitole o relacích, najdete realci uspořádání... tzv. lineárně uspořádaná množina se nazývá řetězec... ordinální typ - jistá charakteristika uspořádané množiny... slouží především k rozlišení typu nekonečna u uspořádnaých množin př. mám-li možinu přirozených čísel a nad ni přidám jeden prvek, tak tato množina je nekonečná, ale má jiný oridální typ, jiný zpsob uspořádání k nekonečnu, než množina, která vznikne, přidám-li tento jeden prvek pod množinu přirozených čísel s uspořádáním podle velikosti... tedy uvažuju-li o nekonečnu a beru v úvahu uspořádání, tak je rozdíl mezi: 0 + N a N+ 0 "každá z množin {0 + N}, {N + 0} je nekonečná, každá jinak..." uspořádaná množnina, která obsahuje nejmenší prvek se nazývá dobře uspořádaná Za zmíňku stojí jeden paradoxní výsledek z teorie množin a sice výrok, který je ekvivalentní s axiomem výběru, a sice: Každou množinu lze dobře uspořádat... právě tuto větu můžete s axiomem výběru dokázat... je to moc hezké tvrzení, avšak jeho důkaz je pouze existenční, nikoli konstruktivní, tj. vám se to dobré uspořádání na té množině vůbec nemusí podařit najít a přitom výte, že existuje, avšak také víte, že ho nikdy nenajdete... a pozor, nejedná se o antinomii ale o paradox! tj. není to nesmysl, je to pravda, ale vskutku zvláštní... a teď: Je vám ta pravvda srozumitelná? Chápete to? Je tu skutečně vše vpořádku? Když dalším příkladem je tzv. Sierpinského rozdvojení koule, kdy on (cca v r. 1925? tuším že s Banachem...) dokázal přibližně toto tvrzení: Kouli o objemu V mohu rozdělit na dvě rúzné koule opět o objemu V! Zdá se vám, že je to tu vpořádku? Rozumíme si? Rozumíme si ještě? Můžeme si rozumět vůbec? V tomto kontextu nazírám použití dvou kódů, čeština a html, jako významový prostředek... nikoli pouze jako nějakou grafickou blamáž pro čtenáře... rozštěpení srozumitelnosti.... MNOŽINA PRÁZDNÝCH VĚT! --------------------------------------- mimochodem; zdaleko to neznamená, že by matematika přestala být funkčním nástrojem k popisu světa! Naopak. Pouze to ukazuje k čemusi, co stojí za tím...??? Omlouvám se za rozvleklost, nesrozumitelnost... a za případné nepřesnosti či chyby... je to už víc jak cca, 7 let, co jsem tu zkoušku dělal:))

no, té matematice nerozumím ani trošku, ale snad rozumím jako jedna ta oddělená koule - takže rozumím si a nerozumím ... nojo

no, to je ale nářez, tak teď už vůbec nevím..... ale snažím se pochopit, což ovšem nedokazuje, že to vůbec kdykoliv a jakkoliv pochopím.... :o)

Škoda, že tak pomalu čtu, dala bych si to ještě jednou, abych stějně neporozuměla.

Proč jsem si jenom myslela, že srha je taky doktor?

Proč si to nechceš myslet dál?

promiň ale pro samý smích jsem ten matematický guláš nedočetl do konce:o) nestih jsem ani prd:o)) celou báseň chápu v ironické rovině, kdy kažý odborná název symbolizuje právě vysoce odborný název sžitý s robotickým světem právě tak dokonale, jak dokonale mu nerozumí běžný čtenář." Odmítám přílišné předporozumění a nahrazuji je ironizující rovinou která podle mne v básni smysl také vede(jako alternativa k teorii množin). Jak ostatně tučně křičíš před tím než to do nás napereš z brokovnice ležaté osmičky. Takže jsi chráněn:o). Připomíná mi to cimrmanovské vtipy typu "H2SO5"

prosím o prominutí, moc tomu taky nerozumím, je nás tady více, tak bych se pokusil o zjednodušený výklad pro nás, co jsme primitivnější : množiny jsou zobecněním pojmů množina a náležení do množiny. Vyjádřují neurčitost a mnohoznačnost prostředí a jevů kolem nás a rozdílnost subjektivního nahlížení či hodnocení tohoto prostředí a jevů. Tato neurčitost kolem nás může být popsána jako statistická neurčitost nebo nestatistická tj. fuzzy neurčitost. Svou podstatou je fuzzy způsob vhodným pro popis atributů objektů i míry náležení do některé ze tříd při řešení problémů klasifikace. Některé z atributů nelze popsat jasně danými numerickými hodnotami, ale pouze neurčitými a víceznačnými jazykovými obraty používanými v každodenním životě (např. asi tak, velmi mnoho, více méně, přibližně apod.). Konvenční množina (např. ) a náležení do ní mohou být popsány charakteristickou funkcí mH která svými hodnotami pro libovolné určí jednoznačně, zda x náleží do H (mH=1) nebo nenáleží (mH=0). V případě jiné podmnožiny , která obsahuje všechna čísla blízká číslu 7 už nelze použít předchozí charakteristickou funkci. Náležení x do množiny Hf není v tomto případě tak jednoznačné. Míra náležení tohoto čísla do množiny Hf je dána mírou vzdálenosti čísla x od čísla 7. Čím dále bude číslo x od čísla 7, tím menší bude jeho míra náležení do množiny Hf. Charakteristická funkce mH je v tomto případě nahrazena tzv. membership funkcí , neboli funkcí náležení do dané fuzzy množiny. Pro daný příklad může mít funkce např. následující tvar: Náležení objektu do dané fuzzy množiny je tedy dáno hodnotou fukce náležení dané množiny pro daný objekt. Tato hodnota neurčuje pravděpodobnost, náležení objektu do množiny (např. pravděpodobnost, že x je číslo 7), ale míru podobnosti s ostatními objekty, které nabývají vlastnosti dané neurčitě zkoumanou fuzzy množinou. Tento vztah mezi fuzzy a pravděpodobností je popsán v [#!Zad2!#] a [#!Wang!#] Funkce náležení získáváme z dat, která rozdělujeme do fuzzy podmnožin oboru hodnot pro daný atribut. Vycházíme často z funkce pravděpodobnostního rozložení (hustoty) pro danou vlastnost. Z toho je pochopitelné jednoduchým převodem vytvoření matrixu, jak už tady bylo řečeno : což je technokultura a virtuální architektura...............sonet_:-) tip už jsem dal !

sonet!: Tak teď jsi vykouzlil na mých rtech neopakovatelný úsměv! A za něj rozhodně dík. (jakože potěšený úsměv) děkuji.

tak na to už dneska nemám sil, což neznamená, že si to třeba zítra bo v brzké budoucnosti virtuálně možná i přečtu.... :o)

pardon, až na font, který samozřejmě, jak se můžete dočíst, odkazuje na Verdanu... tu mi bohužel korel nekodoval diakriticky (byť mě tím velmi udivil), takže zobrazený text je bohužel Arial Unicode MS

*zajímavý experiment.Celkem bytelný. Je to moc velký - na šířku se text nevejde na obrazovku, špatně se to čte :o)

a jak máš velký monitor?

Už je to dobrý...jsem si kvůli Tobě sedla k jinému počítači. Má větší monitor, ale taky trochu delší vedení, proto ho nemám moc ráda.

eštěže tomu nerozumím... :o)) naštěstí.... ale fakt zajímavý.... dochtore... :o)

bilingva ! dva jazyky ! český a html ! ..................sonet_:-) t*

dream: myslíš, že je v Matrix nějaká báseň?:)

já bych se chtěl jen zeptat, zda jsou tu čtenáři zběhlí v teorii množin...?? je tu někdo?

hmmmmm ........ T

Lituji, množit se moc neumím...moje znalosti matematiky končí zhruba u diferenciálních rovnic druhého řádu...

opravdu zajímavej nápad.Pro mě jsou počítače jedna velká neznámá, takže jen zírám, co to v nich všechno je a jak malou část vlastně vidíme.

:o)) Hezký, asi to dalo práci:)

nemam slov, taky by mě nenapadlo, co se dá všechno v počítači vykouzlit :-)

to je jak volání o pomoc... :o) ne a ne a ne... jen pro ten hezký pocit ... :o)

jo, tohle můžu.... :)