Jsou věci, který si nevybereš

vzdyt sem psal, ze si delam srandu

Ještě aby ne:)))

jo, máš pravdu:))) Jinak Paclík je "jen" kamarádka.Hodně dobrá kamarádka. I když to možná občas vypadá jinak:) ale nemáš mě z čeho usvědčit:)) Haha:))

mylsim ze neco podobnyho uz sem taky rikala :) aspon stokrat asi tak po kazde biologii :)

jo, píšu ze života.

Dero: Ty už vážně nejseš zdravej...co se týče hlavy, radši nebudu komentovat:((( ondrech:takové milé a pro zasmání. proč mi to něco připomíná:)) a jen tak mimochodem, vetchá je podle mě horší než dead:)))

a zase sem zapomněl, já už su fakt psycho:((( avi

nevím jestli seš psycho. Ale viděl jsem tě, jak se válíš po Paclíkovi. a až najdu někoho, koho to bude zajímat, tak tě usvědčím. Ne, dělám si prdel, nikoho to nezajímá. :-)))))))) ad vetchá a dead - o tom jste se s derem pohádali už při našem prvním kolečku...:-)

Politiku do toho netahej. .. :o)

ne, to nebyl hlavní záměr.

Ale já neříkám, že byl. (ne)Možnost volby je téma nevyčerpatelné. :o)

vyber si hady ;-)

zajímá mě příroda, ale co je to "prokaryotická buňka" nevím, ani jsem se s tímto pojmem ještě nesetkala.... Učební osnovy mi připadají v současné době zbytečně rozsáhlé.... myslím, že jsi to dobře vystihl ..... TIP

Promiň, ondrechu ... :o) vesuvanka: Prokaryotická buňka Do této skupiny buněk patří buňky prokaryotických organismů tj. bakterií a sinic. Cytoplazma je poněkud chudá na membránové struktury. U fotosyntetizujících buněk jsou zde tylakoidy, které uskutečňují fotosyntézu. Jsou zde hojně zastoupeny ribozómy a buněčné inkluze. Jádro je tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) a není ohraničeno biomembránou vůči cytoplazmě. Plazmatická membrána uskutečňuje navíc funkci uvolňování energie z organických látek. Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin i hub. U některých bakterií zajišťují pohyb buněk bičíky. Eukaryotická buňka Do této skupiny patří buňky hub, rostlin a živočichů (mnohobuněčných i jednobuněčných). Všechny organely membránového charakteru nazýváme souborně membránová soustava buňky. Tvoří ji: 1. Mitochondrie 2. - drobné tyčinkovité až vláknité útvary. V jedné buňce je jich zpravidla několik set. Skládají se ze dvou biomembrán. Vnější biomembrána tvoří obal, vnitřní je bohatě zřasena a vytváří neúplné přehrádky. V mitochondriích se uvolňuje energie z chemických látek - jsou to tedy energetická centra buňky. Endoplazmatické retikulum 3. - systém navzájem propojených zploštělých měchýřků. Obsahuje četné enzymy, které katalyzují řadu chemických reakcí (syntéza důležitých látek v buňce - enzymů a hormonů). Na membránu některých měchýřků jsou připojeny ribozómy. Golgiho systém 4. - soustava velkých zploštělých měchýřků s množstvím malých měchýřků na periferii. Probíhá zde řada biochemických procesů, zejména úprava látek, které jsou vyměšovány z buňky. Endoplazmatické retikulum a Golgiho systém jsou syntetická centra buňky. Lysozémy 5. - malé měchýřky tvořené biomembránou, které obsahují převážně enzymy se štěpnou funkcí (trávicí enzymy). Jejich funkcí je rozkládat některé látky buňkou přijaté a nepotřebné. U rostlin tuto funkci plní vakuola. Plastidy 6. - vyskytují se u rostlinných buněk. Patří sem především leukoplasty, chromoplasty a chloroplasty. Nejdůležitější součástí chloroplastů jsou tylakoidy, v nichž probíhá fotosyntéza. Vakuoly 7. - vyskytují se u rostlinných buněk. Jde o velký měchýř naplněný pravým roztokem - protoplazmou. Obsahují i enzymy, které jsou důležité v metabolických přeměnách. Cytoskeletární aparát 8. - tvoří jej vlákenka z bílkovin - mikrofilamenta a trubičky - mikrotubuly. Jsou uspořádány do svazku a umožňují pohyb cytoplazmy uvnitř buňky a pohyb buňky vůči okolí u buněk, které mají možnost aktivního pohybu. Jsou strukturálním základem i ostatních organel pohybu, tj. kvasinek (u prvoků) a bičíků (u prvoků a spermií). Jádro 9. - je ohraničeno dvěma biomembránami, tzv. jaderným obalem s otvory - jadernými póry. Hlavním obsahem jádra jsou chromozómy, jejichž hmota je tvořena tzv. chromatinem (komplex DMA a bílkovin). V jádře je jedno nebo více malých kulatých tělísek - jadérek z bílkoviny a RNA. Do jádra je zakotvena dědičná informace, a proto je jádro jakýmsi řídícím centrem buňky. Buněčná stěna - ohraničuje rostlinnou buňku. Jejím základem je u rostlin celulóza, u hub chitin. Některé buňky obsahují v buněčné stěně i další sloučeniny - soli, bílkoviny, vosky, lignin apod.

vesuvanka - díky moc! Dero - prosím, přednášku o biologii ne!

dero co se ti stalo tobě už to doma vážně nesvědčí, tolik informací o blbejch bunkách kdes to vzal???: ) jinak se omlouvám autorovi že první poznámka neputovala jemu ale tohle mě trochu dostalo o biologii vždycky jen dobře, koho máte??? a neboj budeš učit ještě větší blbosti třeba schyzocelní tělní dutiny: )))

Paclíku ... :o) Inu, internet je mocná zbraň. :o)

PAclík - já vím. A taky si to nebudeme vybírat... No, na biologii máme mášovou...Ta je celkem v klidu. Tak me ještě napadlo o M*tvý jen dobře, ale nechcu si dělat zbytečný problémy a navíc ji na nic nemáme. Ale za to jsem si dneska přečetl v 2.B na lavici - "Znáte horší učitelku, než Kate Dead?":-D Dero - tu poznámku "Paclíku ... :o)" fakt chápete asi jen vy dva, takže to řešit nebudu...

Dero - díky za odborné a vyčerpávající vysvětlení ... skvělé!

Hehe prokaryotní buňka :-)...jo, jo...

jojo? zkušenosti?

Jo tak cca dva tejdny zpátky sme to probírali ve škole :-) ...minule sme zase probírali bakterie a to už sem nějak nezvládla a usnula sem :o)

jo, to já spím v dějáku. protože profesorka udělala taktickou chybu a donesla nám zápisy předem nakopírované...:-)A nemuseli jsme nic psát.