Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Smíření s městem
datum / id29.10.2004 / 133242Vytisknout |
autorHeulwen
kategorieSmíšené verše
zobrazeno5819x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Nedávno ztratila jsem dětské ideály i s černobílým viděním světa.
Bude se mi po tom stýskat.
Nejprve jsem rozlišovala lidi a zvířátka. Zvířátka jako dobrý,lidi jako špatný. Zvířátka léto. Lidé zima. Neměla jsem ráda zimu čistě z toho, že mají zvířátka hlad a umírají zimou.
Na střední škole už jsem byla nakloněna trošku kompromisu. Když padají velké vločky, jde se na běžky, sáňkovat nebo se koulujete s kamarády, je to přece krásný! A chodit přikrmovat zvířátka do krmelce je ohromně romantické nebo sedět u krbu s někým koho máte rádi a pozorovat chumelenici za okny. Vždyť vlastně lidé jsou taky fajn! Teď už nebyla zvířátka x lidé, ale zbyla jen příroda vs. město. Příroda jako symbol souznění, klidu, čistoty, plná milovaných zvířátek a oknem pozorovaná také není špatná,ale ve městě- špinavém zakouřeném městě plném materialistických lidí. Nenáviděla jsem je a když jsem jela za kulturou, nikdy jsem se ve městech nezdržela déle než bylo nezbytně nutné. Ale pak….
Smíření s městem
 

Procházím zaplivanými chodníky města

s vědomím, že dnes se jich neštítím,

pohlížím na šeď domů a ulic

a nepřichází na mě splín.

 <?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Vnímám existenci lidí,

jak procházejí s cílem i bez

a místo hučení motorů

poslouchám – u krámu kňučí pes.

 

Jakoby výfukové plyny vzal ďas,

já cítím vánek vlahý,

vnímám chlad asfaltu a není nepříjemný,

hledím na domovní prahy.

 

Pak vyjdu z ulice, zahalí mě slunce,

za tratí vidím zalesněné kopce.

Vždyť město zas tak nepřátelské není,

když to vezmeme ze správného konce.

 

Nacházím život v každičkém stéblu trávy

byť obehnaném šedí a obrubníkem,

v šedém holubovi a hlavně v lidech.

Usmívám se na ně, na matku se synkem.

 

Přemýšlím, jestli na mě lidé vidí,

že sem vlastně nepatřím,

že běhávám v lese, dlím sama často

a utíkám, když civilizaci zřím.  

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

18.05.2007 17:20:42Molloyan
Heulwen: Vlastně se musím omluvit za to, co jsem napsal. Bohužel jsem nejukecanější právě ve věcech, o kterých toho vím nejméně a nemyslím si, že mám právo se k nim nějak vyjadřovat:-) Co můžu říct na svou obhajobu? Snad jen, že jsem nepřišel na to, jak může člověk v téhle diskuzi smazat svůj příspěvek:-)

Ale když jsi mi tak pěkně odpověděla, tak bych měl (aspoň ze slušnosti:-) taky reagovat. Jen dodávám (kdyby to náhodou ještě nebylo úplně jasné:-), že každé mé slovo by mělo být apriori považováno za blábol. Nemůžu tvrdit, že věci jsou právě takové, jaké napíšu, že jsou. Ani to nemůžu říct, že se tím přesně řídím... to zdaleka ne(jde?). Pokusím se pouze vyjádřit, jak bych si sám za sebe přál, aby se věci přiházely..

Já nevím, možná je opravdu vztah především uměním vycházet spolu, i když kdyby šlo jen o to, tak by možná bylo nejlepší někde zalézt a s nikým se nevídat - ale ne, tohle není dobrý nápad, aspoň já mám tu zkušenost, že člověk sám sebe po čase snáší vůbec nejhůře ze všech lidí. Píšeš, že to, co od druhého chceme, není obchod, ale důkaz lásky. "Důkaz"? Všechny důkazy jsou hrozně podezřelé.. a k čemu vlastně slouží? Když něčemu věříme, tak důkazy nejsou potřeba.. když začneme pochybovat, nejsme si jisti, tak nám důkaz může prokázat dobrou službu a přivést nás nazpět. Já si říkám, zda když jsou již za potřebí důkazy, jestli už není všechno ztraceno.. Mám za to že není, jako všichni slabí lidé věřím, že téměř každý čin lze napravit:-) Ale stavět vztah na tak nepevných základech jako jsou věčné důkazy, neustálé dokazování něčeho, co by oba chtěli považovat za nejtrvalejší věc na světě (víceméně, bráno s rezervou:-), mi přijde dost nešťastné, odsoudit ho předem k dočasnosti.. to by byl smutný svět, ne? Důkaz je nečím "vnějším" a jeho vyžadování může vztah, který je svou podstatou niterný, úplně zničit.. Možná se nevyplatí požadovat záruky. Ekonomickým slovníkem řečeno by pak byl vztah jen investicí, o které vykládáme přátelům, jak je skvělá, aby se přidali a také investovali, ale přitom "bokem" uzavřeme pojistku proti ztrátě..

Ad tvůj druhý odstavec: Pocit být zneužíván je opravdovým průšvihem. Znamená to, že považuješ vklad partnera do vztahu nepřiměřený tomu, co jsi do něj vložila sama? To by znamenalo vyvažování zásluh na jedné a na druhé straně, takové handrkování o výhody, chceš něco dát, ale také něco dostat na oplátku, s radostí partnerovi věnuješ více, ale ne o moc, rovnováha by měla zůstat zachována.. takhle to asi nemyslíš:-) Přál bych si, aby takové počty mohl provádět jen někdo třetí, kdo do toho vztahu nevidí a ti dva chudáci on jich byli ušetřeni.. aby je něco takového ani nenapadlo.. ale takhle to asi není možné, každý začne po chvíli, třeba v nějaké lokální krizi, sčítat "zásluhy" a když pak účetní knihy nesedí, je z toho nešťastný. Je to jako utrhnout jablko ze stromu poznání:-) Ale je ještě cesty zpět? Snad ano, ale podle mě je to už obtížný osobní problém a záleží na každém, jak se s tím vyrovná.

Ad soudružka Světlá: Taky netuším, jak na to sebeobětování přišla:-) Když má radost již ze samotného dávání, když to dávání samo o sebě je již odměnou, tak prosím, myslím, že takový člověk může být šťastný, ale bude to mít nesmírně obtížné a jistě to není cesta pro každého. Řekl bych, že spousta lidí se pokusí takové břemeno nést, ale neúspěch v takovém podniku určitě není ostudou, když zjistíme, že samotné dávání nás neuspokojuje, měli bychom s tím přestat a hledat pro sebe nějaký schůdnější kompromis... možná mohou opravdu pomoci pravidla, která zmiňuješ.. všechno se vyjasní a přenese na obecnou rovinu, hezky na stůl, ať v tom není zmatek.. možná.

Stejně si myslím, že nakonec si to každý zařídí tak, jak mu to vyhovuje nejlépe a asi by bylo hloupé ho přesvědčovat, ať to zkouší jinak:-)

Pane Bože, to jsem zase jednou splácal horu hovadin.. vím, že bych to zase měl jednoduše smazat a napsat jen: "hello, přemýšlel jsem o tom a je to přesně tak, jak říkáš." Ostatně, byla by to pravda.
13.05.2007 18:56:45Heulwen
Zase píšu moc rychle :) Mezi to "abychom věděli" a "aby byl s námi ten" patří "co a jak dělat".
13.05.2007 18:46:53Heulwen
Molloyan: Tak jsi mě tou reakcí docela překvapil :) Snad už fungují avíza...

Je mi líto, že to vyznělo jako chladné vyhledávání nejlepšího obchodu. Vztah je ale především umění vycházet spolu, když je ta největší zamilovanost ta tam.A to co jeden od druhého chce není obchod, ale důkaz lásky.Že si jeden pro druhého najde chvíli,aby mu udělal radost, že chce být taky s ním.

Jo, možná to jde tak, že druhému dáš úplně všechno a nechceš nic na oplátku. Ale vydržíš to jen v době největší zamilovanosti a když to opadne, tak najednou koukáš a cítíš se zneužívaný. Láska je od toho, aby si oba vzájemně poskytovali,co potřebují, aby si vycházeli vstříc. A není to pro obchod, ale pro to, že chtějí,aby ten milovaný byl šťastný.

Jo, jeden čas jsem měla na nástěnce citát od Karolíny Světlé- něco, že láska je, když potlačíš všechny své touhy a obětuješ se tomu druhému. Chtzěla jsem, aby mi dodával energii,abych setrvávala v dávání... Jenže láska není sebeobětování! Člověk má svou hodnotu a dospěla jsem k tomu, že Karolína je vedle jak ta jedle. Člověk sebou nemůže nechat zametat a proto je tolik důležité ve vztazích jednat důmyslně a hledat nějaká pravidla, abychom věděli, aby s námi byl ten, koho máme rádi, šťastný.
01.04.2007 20:28:56Molloyan
Tyhle názory už naštěstí nikdo nečte, takže se můžu trošku rozparádit:-) Tedy doufám, vždyť už to jsou celá léta, co to tu leží ladem. Vlastně bych spíše než na báseň chtěl reagovat na předchozí názory. A konkrétně na vztah Heulwen a jejího přítele. Je tady strašně živě vylíčen, nedokážu to jen tak vstřebat a jít dál, úplně se mi zjevil před očima.. dobrá práce:-). Víte, nemám z toho dobrý pocit a je mi kvůli tomu taky trochu smutno. Začnu s větou "A já bláhová si myslela, že si mě bude vážit, když jsem přinesla světlo do jeho života..." Moc krásné, opravdu moc, přinést někomu světlo do života... může být vůbec něco záslužnějšího? Víte, já si dokonce myslím, že takový čin by se měl živit sám sebou, sám ze sebe růst a sílit. Tak velký čin je vždy darem již pro toho, kdo je učiní. Ale chtít něco jako odměnu, něco na "revanš"? Vždyť to je hotová lichva - dám ti, co nutně potřebuješ k životu, ale zadarmo to nebude, mrkni na můj ceník, abys věděl, jestli se mnou za tu cenu opravdu chceš být. Visí na hřebíku támhle nad "hromadou těch,co si také mysleli, že mě mají jistou". Měla by být v pozadí vztahu opravdu taková obchodní zápletka? Nevím, nevím, je to těžká věc, možná je už doba taková, možná takový způsob myšlení přímo vyžaduje, jinak se v ní utopíš. Čist ale takové myšlenky u mladých lidí je pro utrpením..A víte, co je na tom vůbec nejhorší? Tohle "Zkušenej chlap ví,co holky chtějí a zkušená ženská ví co chce. Když není zkušený ani jeden, je to na nic." Asi jsem vedle vás jen žáček, nejsem totiž zkušený ani dost málo, ale z téhle věty jsem málem padl na podlahu. Takže vztah je vlastně řemeslo, možná dokonce sport? Neumím rozlišit, do jaké míry je to míněno vážně. V každém případě je za těmi slovy cítit touha po pravidle, po předvídatelnosti vztahu (ale ne té absolutné spočívající na víře, ale té spočítané, pravděpodobnostní), chuť vztah uložit do vytrínky a každé ráno ho chodit okukovat. Vždycky zůstane ležet tam, kde jste ho předchozí dne nechali. Nemůžu si pomoct, ale já s tím nesouhlasím. Promiňte, ale nejde to. Ještě existuje možnost, že to všechno jsou jen rady vyčtené z dívčích časopisů.. a přimlouval bych se, aby to byla pravda:-) Ale konec konců, nesejde na tom, žijte si tu blaze, nějak jsem začal krvácet, takže se opět odmlčím. Brr:-)
25.11.2004 00:00:00StvN
Budu se řídit některými tvými radami.
24.11.2004 00:00:00Heulwen
... lichotky...
-koukám, že jsem tam vynechala slovo a pozbylo to smyslu.
Taky díky a hodně štěstí v dobývání dívčích srdcí ;-)
22.11.2004 00:00:00StvN
Čeká nás skvělá budoucnost.
Dík za hovor.
Směj se.
21.11.2004 00:00:00Heulwen
No a na co jinýho by kluci byli? :-)))
Ba ne. Ale zajímavý je, že nikdy neřeknou jaká byla holka a tvářej se jako že je to všechno jen jejich práce...
21.11.2004 00:00:00StvN
To je fakt.
Myslíš, že bychom to měli holkám říkat?
21.11.2004 00:00:00Heulwen
Myslím,že se tím nedá nic zkazit. Holky mají moc rády a tohohle kalibru jsou ještě pikantnější :-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.