Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+16 neviditelných
Metač kotrmelců
datum / id02.11.2004 / 133681Vytisknout |
autorMovsar
kategoriePovídky
zobrazeno4113x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Metač kotrmelců

Sledoval jsem zrovna 120 dnů Sodomy, když se rozletěly dveře a na zem s žuchnutím dopadl velký sportovní vak. Čaučauatakdál. Můj pokoj, toto království povznesených nálad, se měl změnit v království lobotomie. Nový spolubydlící se představil jako student tělocviku.

Zbytek večera se změnil ve chvíli krátkého školení organizačních záležitostí spojených s chodem příbytku a dlouhého mlčení. Bylo mi oznámeno, že se stanu obětí nákazy, neboť Lukáš (tak se spolubydlící jmenoval) právě prodělával blíže nespecifikovanou chorobu spojenou se silným kašlem. Noc pak připomínala neveselý obraz z válečného lazaretu, když se z našeho pokoje ozývalo chrčivé sípání provázené předsmrtným lapáním po dechu.

Ráno jsem Lukášovi naznačil, že žijeme v době, kdy je zdravotnictví vcelku vyspělým podnikem a jistě by mu pomohli. Podíval se na mě horečnatýma očima a sdělil, že on to “nechává na přírodě”, přičemž se rozkašlal, až se zakotrmácel na židli. Tak jsem ho nechal pokračovat v počítačové hře fotbalový manažer a odešel do školy. Když jsem večer přišel, spolubydlící seděl na svém místě, tak jak jsem ho ráno zanechal infantilní zahálce, a hrál svůj manažer (tady upozorňuji, že jde o muže ve věku dvacet čtyři let). Osmělil se a zeptal na včerejší film, který koutkem oka sledoval se mnou. Nelíbilo se mu, že se v něm nikdo neměl rád a podle něj byl bez děje, řekl mi po tom, co jsem vyjádřil spokojenost. Zeptal jsem se na oplátku, zda byl u lékaře. Tam sice nebyl, ale že si prý koupil kapky proti kašli. “Jaké?” “Ále nějakej Dusitan,” odvětil Lukáš. “Myslíš Ditustat,” vytušil jsem. “Né, Dusitan se to jmenuje!” stál si za svým jarmareční kejklíř. “Aha, Ditustat,” přehlédl krabičku.

Třetí den jsem Lukášovi vyjednal pokoj, který chtěl. Manželák, na který existují ostře sledované pořadníky. Byla to víceméně náhoda, když se kamarádka potřebovala takového pokoje zbavit a přestěhovat se jinam. Proběhla dramatická čtyřsměna a já v rámci dobrých vztahů nedal Lukášovi najevo svou radost. Za to jsem byl odměněn procítěným rozloučením. “Bylo tu fajn, ale víš, já jsem ten pokoj s mojí mladou fakt chtěl,” podával mi svou baskeťáckou ruku - v tento moment už celkem sympatický - Lukáš.

Tak jsem dal “trojku”.

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

14.11.2004 00:00:00pampelin
viz Makča und katugiro:))
05.11.2004 00:00:00StvN
Klasika.
05.11.2004 00:00:00katugiro
To není Movsar!
:)
04.11.2004 00:00:00malej_meuh
my si ve sprše zpíváme státní hymnu... a já Pokémony... KRIZE... ale pěkné. Ftipné.
02.11.2004 00:00:00Makča
vzpomínka na kolejní život, jo bylo to fajn, ale stačilo:-)
chceš vyprávět, jak jsem bydlela s Maruškou Tomšíčkovou - studentkou pedagogické fakulty?měla svůj vlastní klavír a velmi ráda zpívala, byla neskonale dobrou a skromnou?
takovouhle školu tolerance už člověk nejspíš nikdy nezažije (doufám):-)

02.11.2004 00:00:00Garth
:)*
02.11.2004 00:00:00Movsar
za tvé vyprávění budu rád, ale už z toho malého úvodu si dokážu namalovat úděsné příběhy. dobrý, moc dobrý, ráda zpívala, hehe. ZAPOMNÉLAS NA TIP!!! :))
02.11.2004 00:00:00Makča
umývala po sobě každý hrníček ihned po užití a totéž nedirektivně, leč autoritativně požadovala po ostatních...co ti mám povídat, tolerance vítězství neslavila, skončilo to studenou válkou, kam se hrabou státní mocnosti:-)
zpívala takový ty operní árie...ve sprše..v pozdních nočních hodinách...nepoutaně....s citem....byl by z toho vínek vzpomínek
ZA TOHLE TIP???:-))
02.11.2004 00:00:00Vissel_
pche, zlatý koleje. trudný však život klášterní schovanky! :-)
02.11.2004 00:00:00fungus2
Líbilo**

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.