Soumrak.

Jedna archivní...

 

Soumrak.

 

I.

 

Sedím nad městem

a přemýšlím o sobě

mohl bych také o jiných

ale proč vlastně...

 

Začalo se stmívat

mraky na mě vyplazují jazyky

je jich víc

než jsem čekal...

 

Pode mnou chodí nabalení eskymáci

zpívající o lásce

a že je jim zima

do rytmu trháků

které nyní letí...

 

Pokouším se přemýšlet o sobě

že bych neměl tolik žrát

protože mi roste druhá brada

ale ONA flákota

mi snad jediná stojí za to

abych do ní vrážel

těch pár babek

co každý měsíc vysypu

z pruhovaného sáčku...

 

Tak tedy jo...

 

Počkám si na setmění

abych se schoval za sebe

a nemusel se dokonce snažit

někoho zastavit

a zeptat na lecos barevného

na co

to nevím

a bylo by mi určitě moc fajn

kdybych na to přišel...možná.

 

II.

 

Jedna barmanka

která chtěla být

učitelkou v mateřské školce

mi přišla udělat kvartální úklid

a poté mě začala svlékat se slovy

- ale ty můj chlapečku

   nějak to všechno moc žereš.

 

Možná jsem na svůj věk

až příliš velký morous

a mé oči si každé jaro

hůře a hůře zvykají na Slunce

jako by se bály

opakování obrazu

spálených rozplyzlých ňader na plovárně

jež budou opět kralovat

veškerenstvu nevkusu hnusu a pseudofantazie

a hlásat svou apatickou nesdělností

-         proč máte strach z rakoviny kůže

   AIDS a jiných banalit

   podívejte se na nás

   a začnete je s povděkem přijímat

   jako nutné zlo k Vašemu vysvobození.

 

Snad k tomu ještě verše jsou

že do prázdnoty člověk šmátrá

po otaznících

co občas v noci vylezou

rozhlédnout se

zda už nikdo nejde

aby mohly nasát vzduch

a zmizet za oponou třech teček

dříve než začne další ned...

 

                                                                       Ústí nad Labem, 16.4.1993

 

 

 

 

 

---