Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+3 neviditelných
vločky 03
datum / id13.12.2004 / 138584Vytisknout |
autorexorcista
kategoriePovídky
zobrazeno3204x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
chladné bílé tanečnice, co slyšet byste o nich měli, ukrývají pod studenou dlaní a kdo jednou usne, ten nevzbudí se nikdy více...
vločky 03

Po nábřeží se pomalu procházel anděl. V rukou si pohrával s malou soškou člověka.

Šel. Přecházel z jednoho konce pobřeží na druhý a mezi prsty nechával kolovat tu

maličkou postavičku z kosti. Slonovina občas odrazila záblesk z diskotéky na obzoru.

Barevná světla se rychle měnila a vytvářela obraz duhového víru. Vždycky, když došel

na okraj pláže, pozastavil se a hleděl do oceánu. Na malátně, jako v opilosti,

se vlnící vodě, klouzal měsíc. Jeho bíle zlatavé světlo bylo rozkrájeno na kousíčky

pablesků a s tichým šploucháním tančilo na vlnkách sambu, rumbu a čaču, podléhajíce

tónům z tanečního parketu. Jen tóny dolehli k jeho uším. Anděl se rozhlédl a spatřil

pomalu se blížící dvojici. Chvilku nerozhodně stál, ale ve chvíli, kdy jej už museli

zahlédnout se vydal jejich směrem. Následoval je k vodě. Šli, objímajíce se kolem

ramen a dívali se na vodní step. Anděl došel až k nim. Chvilku váhal. Neměl tolik odvahy,

ale byl to koneckonců jen anděl. Něco si povídali. Voda tichounce cákala na písek a vypadalo

to, že s pláží jen tak laškuje v nevinné hře na doteky. Všude okolo se rozprostírala do

neviditelné dálky tma, sem tam proříznutá světlometem člunu pobřežní hlídky nebo mléčným

svitem jednoho z tisíců oken, domků na pobřeží. Trochu jako v alkoholovém opojení pozoroval

anděl ty dva, a přemýšlel. V ruce pořád svíral svoji sošku človíčka, bílou, hladkou jako

kůže delfína a čistou, jak dokáže být čistá jen mysl malého dítěte. Průsvitné, štíhlé

prsty obepínali figurku, jako obruče. Anděl pomalu udělal krok ke dvojici. Dívka se zvonkově

zasmála, a všude kolem se rozezněly ozvěny jejího smíchu. Lehoučké jako dým a pomíjivé jako

myšlenka. Stulila se mu v náručí a zdálo se, že snad i neslyšně vrní. Jako kočka. Jako kočka,

když si jí chlapec vezme na klín, a hladí její kožíšek a šeptá jí svá tajemství, která ona

nikdy nikomu neprozradí, protože mu nerozumí, ale je jim to oběma jedno. A stejně tak tam ti

dva spolu probírali mlčky svá tajemství a vyzařovala z nich krásná nachová záře, co se dá

zahlédnout jen tehdy, když si člověk přivstane a dívá se na východ slunce a je tím omámen a

nemůže se od té podívané odtrhnout. A anděl pomalu udělá další krok, a potom ještě jeden a

už stojí přímo u nich. Podívá se na svojí panenku a láskyplně ji pohladí očima. A pak se

jeho pohled, tak milující a zároveň bolestný upře na ně. Jakoby to trvalo celé věky, vztáhne

k nim dlaň s postavičkou a ta se koupe v té záři. Pomalu začíná zářit stejně jako ti dva,

kteří společně dokázali to, co by každý jediný nikdy nezmohl. A anděl objal svoji panenku a

ta se rozzářila nachovou barvou svítání a vlila do jeho srdce lásku a radost. Anděl se podíval

ještě jednou na dva zamilované blázny, kteří se na pobřeží objímali a vychutnávali si to

krásné štěstí z pocitu mít někoho v objetí. Usmíval se. Celý zářil duhově hýřivými barvami a s

úsměvem odcházel. Ještě než zmizel, obrátil se na dvojici a zamával jim. Pak se pomaloučku

vznesl do ranního svítání a zmizel v prvních paprscích vycházejícího slunce. Oba dva se trošku

pootočili. Slunce vykouklo za oceánem a zdálo se, že vylézá z vodní záplavy a od něj se oceánem

šíří nachová sluneční krev. Dívka se chlapci podívala do očí a v těch se odráželi miliony

pablesků vodní hladiny. Viděl je také. Usmívali se na sebe. A pak se políbili. V těsném objetí

se líbali a na obzoru se rozhořel východ slunce. Chlapec jí pak řekl:

"Vidíš tu zář co vychází ze slunce? To je andělská zář. Andělská zář , kterou andělé sbírají

večer u zamilovaných a pak s ní polévají slunce, aby přinášelo do každého dne lidem novou lásku."

" Myslíš že je tam i ta naše?" Zeptala se s našpulenými rty dívka a přivinula se k němu blíž.

Chlapec jí pohlédl do tváře a usmál se:

" Určitě."

A celá pláž se koupala v záplavě nachového svítání. Bylo ráno nového dne.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

09.01.2005 00:00:00exorcista
chm chm chm...co znamená to avi?

přiznávám, že tyhle vločky jsem psal narychlo a řadím je ke slabším dílkům, je to spíš trochu rozpracovaný nápad-koncept...

možná se k andělovi na pláži někdy vrátím a věnuji mu lepší
příběh :)

možná...

hledam tu už pět minut by ste a až teď jsem ho našel...
...v prologu.
checht :)
09.01.2005 00:00:00Nicollette
avi znamená avízo :-)
09.01.2005 00:00:00exorcista
acha :)
07.01.2005 00:00:00Nicollette
Cannisha: stačí když si to posuneš malinko do leva a vyjde to perfektně, že nemusíš jezdit sem tam....

tak....

mělo by být asi Na malátné, ne namalátně.... to tam nesedí..

taky se píse byste a ne by ste

Dívka se zvonkově zasmála je nedobře - spíš zasmála se zvonivým smíchem....

Někde uprostřed je chvilku přítomný čas, místo obvyklého minulého, to je špatný přeskok...

Tahle neni slohově tak dobrá jako ty před tím. Třeba tam několikrát začínáš větu částicí A....

ani obsah.... diskotéka, pláž, východ slunce.... tahle ne
07.01.2005 00:00:00Nicollette
jo avi
07.01.2005 00:00:00Cannisha
Nic díky, ale já mám asi jinej prohlížeč, i když posunu ještě se 5 ti cen´táků nedostává:)) asi si to hodím do wordu offline
07.01.2005 00:00:00Nicollette
btw - podívej se na vločky02 :-))) ty sou nej nej nej .)
20.12.2004 00:00:00exorcista
uznávám, že je to pravda, myšování není nic moc, tak jsem to lehoučce poupravil...postupem času upravím formátování i u ostaních písmenek...je to tím, že jsem neměl moc času při vkládání...během pár dní bude zjednán pořádek...
15.12.2004 00:00:00Cannisha
proč to máš napsaný takhle do daleka? musím přejíždět myší sem tam a nebaví mě to a chtěla jsem si to přečíst, ale to myšování mi kazí dojem, tak snad příště:))

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.