existenční přetřas

Existenční přetřas

Nejsem právě vzorem hrdiny,

žádný zloduch, ale ani nevinný,

vánek mezi tornády a soda v limonádě,

nosič bačkor nadvlády, mezi starci mládě.

Soudce hříchů vlastních, co rozesmívaj davy,

na okamžik támhle, věčnost trávím tady,

směšný kousek masa, do mrazáku času,

hebká ruka pohlazení v propletenci vlasů,

vychechtaný smíšek,

ironie děje,

někdy ouško na kalíšek, někdy plášť, když leje.

Letím napříč dějinami

nabouraný úsměv z nouze

jsem bludička nad blatami

vůle zas se ze sna vzbouzet

Ranní káva s vůní lásky,

zrnko soli v pixle s cukrem,

prohra s šancí volby sázky,

rána špuntu než si ťuknem,

povídání o ufonech,

faktoriál z mínus třetí,

známé číslo v telefonech,

úžas očí malých dětí.

Snad jsem někdy dal i úsměv, změnil třeba ve smích smutek

to bych řešil jako úspěch,

tak jsem možná dobrý skutek.