Nenávist

Řekla Ti zapomeň,

na lásku, štěstí a nás dva.

Skončila … s Tvými city moje hra.

Přikládáš na oheň,

dopisy, co hřály srdce Tvý,

slova lásky, perem napsaný.

Jako to zlo,

co podle větru mění názory,

chtěla jsi víc, lásce navzdory.

Ptáš se kdo

a koho by to stejné napadlo?

Tak si zvedni, před tvář zrcadlo.

Hledáš slova výmluvy,

maskuješ to, co má skryté být.

Ničíš vše, co chce zůstat žít.

Zaplatíš za chyby.

Dnes? Zítra? Jednou uvidíš.

Po čem toužím? To se nedovíš.

Nenávist Tě naučí,

dávat pozor na lásku i zlo,

aby s Tebou znovu nehnulo.

Cesta plná kaluží.

Dnes pláčeš, nad svým chováním.

Nemám sílu, už Tě nechráním.