Pláču

a nikdo neví, že mi slzy tečou.

Mám suchou tvář a mokro v sobě,

sedím sama, minuty se vlečou

a tak zase pláču po nějaké době.

Struna ve mně dlouho napjatá

zčistajasna zrádně praskla,

už nedrží mi páteř - a jsem hrbatá,

zaryla se do masa až mlaskla.

A hle, tu kdos opilý

mne zkouší vtáhnout do veselosti,

že prý alespoň na chvíli

mám zapomenout na starosti.

Pláču slzy s chutí šípkového čaje

který jsem ve svém smutku ráno vypila,

pláču, lidé tančí, muzika tu hraje

a já sama, smutná, jaká idyla!

Pláču zlostí, pláču bezmocí,

rty mám rozkousané, pěsti zaťaté,

pláču ve dne, pláču po nocích,

jen se držte dál od holky proklaté.