Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O krkavcích a lidech

Výběr: Cannisha, Ragnar, Elyanne
25. 01. 2005
16
0
8900
Autor
johanne

"Nevykládejte si to špatně, pane, ale nemám zájem," řekl mi s úšklebkem ten holohlavý muž a bouchl domovními dveřmi. Zavírat se nejspíš učil podle průvanu v nějaké velmi větrné oblasti a jak jsem tam tak stál s otevřenými ústy a dopředu připravenými argumenty, mohl jsem být nakonec rád, že uschlé jehličí a červené bobule ze staré adventní dekorace na jeho dveřích nebyly napuštěny prudkým jedem. Byl to však už asi čtyřicátý pátý potencionální zákazník, který mne a mé vycvičené krkavce odmítl, a já jsem se rozhodl, že podobné zacházení už si nemohu dovolit. Zazvonil jsem tedy znova a inspirován mdlou chutí vánočního věnce jsem hulákal: Ježíšek! Zkusil jsem pak ještě Santu Clause a Dědu mráze a taky jsem se jal napodobovat sobí spřežení. Nic. Usoudil jsem, že takto necitlivý muž není dost dobrý pro mé milé krkavce a šel jsem dál.

 

Obchodníkem s krkavci jsem se rozhodl stát teprve nedávno. Vždycky jsem krkavce obdivoval. Ano, a chtěl jsem se jim podobat. Začal jsem nosit dlouhý černý kabát. Začal jsem chodit do parku, kam se jich na podzim slétalo tolik, že to zdálky mohlo vypadat jako místo s nejúrodnější půdou v republice. Musím se smát, když si vzpomenu na svou počáteční naivitu. Sedával jsem na lavičce pod vysokým kaštanem, četl jsem noviny z minulého léta, jediné, které jsem si kdy koupil, a sledoval eleganci krkavců. Byl to fascinující pohled! Ti obrovští černí ptáci se hrdě procházeli po barevném podzimním listí, klovali do hlíny pravidelněji než neurotičtí učitelé křídou na tabuli a když jich vzlétlo více najednou, vytvářely důmyslnější formace než kaskadérští piloti. Později jsem se schovával do keřů - měl dojem, že krkavce přítomnost lidí ponižuje. Sdílená radost je dvojí radost a tak jsem v okamžiku nejvyššího štěstí vyskočil z úkrytu a utíkal za neznámými lidmi, aby přestali chodit kolem krkavců netečně a všimli si jejich krásy. Nepochopili však mé úmysly a dostal jsem se až na policejní stanici a ani vám nebudu vyprávět, z čeho mě ti zabedněnci obvinili. Nevěřili, když jsem říkal, že jsem jen chtěl pozorovat krkavce.

 

Když mě pustili z vězení, věděl jsem, že život zasvětím krkavcům. Koupil jsem si hromadu papíru, štětce, barvy, dokonce i voskovky a stal se ze mne malíř. Když jsem výsledky svého snažení odnesl s pýchou do galerie, ředitel se smál tak, že upadl naznak a uvolnil tak jakýsi obraz, který mu spadl na hlavu. Zuřivě mě vykázali ven. Doufal jsem, že jinde pro mě naleznou dostatek pochopení. Další ředitel na mě jen tupě civěl. Nějaká slečna mě pak vzala za rukáv a odvedla. Tiše mi sdělila, že starý pán vůbec nechápe mou drzost chtít pověsit takové dvoubarevné rozpité slátaniny vedle mistrů.

 

Malování jsem prozatím odložil a rozhodl se pro strategický tah. Tušil jsem, že odmítání mých oduševnělých obrazů souvisí s tím, že lidé zatím hlouběji nepronikli do krkavčí duše. A tak jsem se stal obchodníkem s krkavci. Zatím to není činnost nijak výnosná, nicméně ušlechtilá určitě. Říkal jsem si, že musím vymyslet nějaký slogan, který lidem nedá spát, aniž by si domů pořídili alespoň jednoho krkavce. Samozřejmě že jsem nechtěl útočit nijak plytce; například průpovídky A mám to zadarmo! nebo A to se vyplatí! mi připadají krkavců i lidí nedůstojné. Nejdřív jsem pracoval s jednoduchými variantami. Napadlo mě Krkavec - dobrá věc, Krkavec - široká plec nebo Krkavec - čestnější než trhovec, ale všechny jsem zavrhl. Nejzdařilejší se mi zdály Krkavec do domu - zdarma vypletí záhonu a Pořiďte si krkavce - rozdrápe nemilé hlodavce. Dal jsem vytisknout a vylepit první plakáty na billboardy. Ozvali se první lidé. Staré babičky se mě s mateřskou vlídností vyptávaly, kdy už ten nový časopis Krkavec vyjde. Zahrádkáři mi s bodrostí sobě vlastní sdělovali, že už dlouho čekali na účinný chemický prášek proti hlodavcům a plevelu a chtěli si Krkavce hned objednat. Pochopil jsem, že vzniklý problém spočívá ve špatné komunikaci. A od té doby chodím s vycpaným krkavcem po ulicích - živé bych takhle přece netrápil - a nabízím lidem tyto vznešené opeřence.

 

Lidé nejsou příliš vstřícní. Jednu dámu jsem svou nabídkou tak vytočil, že dostala hysterický záchvat, spílala mi do všech pekelníků a burácivě mne peskovala za to, že si její manžel přes její svolení před měsícem pořídil armádu barevných papoušků, kteří se mezi sebou neustále perou, i když jsou každý v jiné kleci, a nadávají si tak hrozně, že se cítí, jako by žila ve vykřičeném domě. Pokusil jsem se namítnout, že krkavec je pták klidný, sofistikovaný a nesmírně moudrý; že je dalek toho, účastnit se bezdůvodných rvaček mezi takovými, kteří si ani nedokáží zvolit jednu barvu svého opeření a vypadají jako rozšlapané tempery. Kdyby se něco takového stalo, vystupoval by maximálně v úloze spravedlivého rozhodčího. Tím jsem ovšem onu ženu rozpálil do běla a pronásledovala mne tak dlouho, než si zlomila podpatek na levé botě.

 

Další dům, ke kterému jsem přišel, vypadal opuštěně. Zvonek byl rozbitý, ale těžké mosazné klepadlo mi stačilo, abych se ohlásil. Otevřela mi mile vyhlížející stařenka. "Dobrý večer, madam, jsem obchodník s krkavci a přišel jsem od základů změnit váš život..."

 

Zatím se usmívala. Všichni mne zpočátku považovali za blázna, kterému se přihodilo nějaké neštěstí a klec s vycpaným krkavcem je to jediné, co mu zbylo. Ale věřím, že povahy lidí jsou různé. Jsem obchodník s krkavci a vím, že ani lidé, ani krkavci nechtějí zůstat osamělí.


johanne
31. 07. 2006
Dát tip
bestye: jsem ráda, že se líbí :)... díky

bestye
31. 07. 2006
Dát tip
co k tomu po těch všech zasvěcených komentářích dodat - jen snad že - líbilo se mi to :c)*

Lakrov
07. 11. 2005
Dát tip
Dobrá, koupím jednoho. Kvůli délce jeho pobytu na tomhle světě. A až už tu nebudou všichni, co tu dneska jsou, sednu až nahoru na ten ořech, co se ho už dávno chystám porazit. VMVP! budu volat na ty, co dnes ještě nejsou, ale jednou budou. A nebo ne. Koupím jednoho, ale tu jeho osamělost hned zase prodám. Naproti kinu Morava je malý bazar, kde od vás koupí cokoli. TiP

Elyanne
05. 11. 2005
Dát tip
Krasa. Dekuju Havrance, tohle za to opravdu stalo.

Havranka5
04. 11. 2005
Dát tip
avi pro Elyanne

johanne
11. 05. 2005
Dát tip
Díky moc, Havranko :)! Máš pravdu, původně to bylo delší, ale pak jsem to docela dost proškrtala. Doufala jsem, že i tak v tom zůstane původní myšlenka patrná :). Občas se k tomuhle textu vracím, uvažuju, rozvíjím. Ale tak nějak cítím, že zatím nemám na to, napsat delší text, abych se někde nezapletla, aby byl kompaktní. Snad časem ;). Ještě jednou díky, potěšilas mě 8).

Havranka5
11. 05. 2005
Dát tip
Já to tušila hnedka, že krkavci jsou delší! Sem s nima a to okamžitě a střelhbitě! :-) Díky Jedna z nich

Havranka5
11. 05. 2005
Dát tip
...a vypadají jako rozšlapané tempery.. Dost dobré přirovnání. Mě když jsem tu byla nová, jedna rozšlapaná tempera poklovala na pokecu... zřejmě obrana teritoria Námět povídky svou myšlenkou trošku převyšuje zpracování, ale rozhodně je to na velký tip* Připadám si tu na Písmákovi přesně jako to obchodníkovo zboží v kleci...

johanne
11. 05. 2005
Dát tip
Havranko, díky za kritiku :), můžeš být konkrétnější (myšlenka převyšuje zpracování), please? V čem?

Havranka5
11. 05. 2005
Dát tip
Ta myšlenka obcházet lidi všeho druhu s klecí plnou černých ptáků žijících na okraji lidské společnosti, ptáků které nikdo nechce, k ničemu se nehodí, jen provokují a věští neblahé skutečnosti a urputně klovou do mršin vypadlých, vyvržených do mrazu z teplého lůna lidské společnosti, nebo těch, co se opozdili, nebo zabloudili v plískanici, je dokonalá ve své podstatě. Havran, ukrákaný tvor co dokáže nakrknout k nepříčetnosti člověka svým neodbytným krákáním viz kupř. jsem zahlédla včera na pokecu: 16:21:06 Vella: dovedeš si představit, jak to vypadá, když se celý hejna zvednou nad jižní zeď a řvou o sto šest... 16:20:51 Vella: Hele, tady v Nelahozevsi jsou zimoviště havranů... nebo: Nicol: havran je drzý ošklivý pták, nemám havrany ráda... havrany mam ještě z Bohnic, je to ve mně zakotveno, bohužel... havrani v bílých pláštích mrchožrouti padlých i nemocných lidských duší A ty teď obcházíš lidi s krkavci, havrany a podobnou mrchožravou havětí z okolí hřbitovů a mrchovišť, co se živí ...ehm, zbytky odumřelých živých tkání. ... A ještě navíc do všeho pořád rýpají svými sivěžlutými zobany. Jo, abych zasněně neodbíhala do svého světa - Napsané je to pěkně, sloh i vlákno příběhu, pravidelně vetkané hluboké myšlenky (Pořiďte si krkavce - rozdrápe nemilé hlodavce (pošlu Lyrykovi, má na mě pifku :-) Ale věřím, že povahy lidí jsou různé. Jsem obchodník s krkavci a vím, že ani lidé, ani krkavci nechtějí zůstat osamělí., klovali do hlíny pravidelněji než neurotičtí učitelé křídou na tabuli , měl dojem, že krkavce přítomnost lidí ponižuje, aby přestali chodit kolem krkavců netečně a všimli si jejich krásy...) , vyvážené , velmi pěkné dílo. Není mu v podstatě co vytknout. Jen mi to při každém čtení vždy připadlo takové zkrácené a seškrtané o celé odstavce a kapitoly. Čítávala jsem ho několikrát s odstupem týdnů i měsíců, hlodala a oklovávala jako parmazán, a pořád mám pocit, že původně toho tam mělo být víc. Tak na deset, dvacet stránek určitě. Ale určitě je to to nejlepší dílko o krkavcích, co jsem tu kdy četla. A neber si mě vážně. Však víš, že havrani všechno nekonečně roztahávají svýma prostořekýma ukrákanýma zobákama. :-) Venku i tady na Písmákovi.

Barman
08. 03. 2005
Dát tip
Ještě, že jsem si v půlce přestal pohrávat s myšlenkou přestat číst. Zapůsobilo to na mě*

johanne
08. 03. 2005
Dát tip
Dík za výdrž :)...

Petr_Pan
07. 02. 2005
Dát tip
jujky - promiň :-)

johanne
06. 02. 2005
Dát tip
opakování matka moudrosti, že :)))))... budu nad tím přemýšlet

Petr_Pan
04. 02. 2005
Dát tip
chjo .. nechtěla bys 26. přijet do Hlinska, přečíst ňáký svý povídky, abych Ti za ně moh dát TIPy a tak ?

johanne
30. 01. 2005
Dát tip
Cannisha, fungus, Sn_vojáček, Marty: dík :) hajdam: ... nebude to na pokračování, jak už správně odhadl Alojs :o) podezdívka: že nad tím vůbec uvažuješ :)... samozřejmě že ano;)!!! Alojs: injektazi :o)? Nikita: Krásný, dík :)) Ragnar: Dík za zastavení, potěšils mě ;) negev: když jsem se narodila já, tak nám prý jedna vrána vletěla do okna a rozbila sklo :o))... díky

Ragnar
29. 01. 2005
Dát tip
Johanko, áno... On ten obchodník s krkavcami je tak dosť Don Quijote... Ľudia sa bohvie prečo stránia havranov, krkavcov, ba možno aj drobných a vzácnych kaviek... A navyše, tieto čierne inteligentné tvory milujú slobodu... Nie je možné ich predať - ľudia ich nechcú a krkavce nechcú opustiť svoju voľnosť... Ale obchodníkov ideál je vlastne pekný... Priblížiť dva svety, ktoré chcú mať navzájom pramálo spoločné. Vlastne ani nevadí, že sa pokúša o niečo, čo sa nedá uskutočniť... Nech sa Ti darí aj naďalej aspoň tak, ako si želáš... *t

*

fungus2
25. 01. 2005
Dát tip
Inu, velmi dobrá povídka.***

Marty73
25. 01. 2005
Dát tip
tip

Alojs
25. 01. 2005
Dát tip
Hajdam: tohle, mam takove tuseni, na pokracovani nebude... Pekna povidka, namet se snazis inovovat injektazi krkavcu, celkove jsem rad, ze jsem si tohle precetl..

to je úplně squele napsaný!!..! în adevar foarte bun (úplně skvělý - rumunsky)

podezdívka
24. 01. 2005
Dát tip
Až na mě dnes zazvoní obchodník s krkavci - mám si jednoho koupit? Příjemné počtení *tip

hajdam
23. 01. 2005
Dát tip
Příběh psychicky narušeného jedince fixovaného na krkavce? Proč ne... Uvidíme co z toho bude...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru