Kód: Chtěl jsem se střelit anetou do ucha mám však tělo

satén nezataví tep
kosti z mostu trčí slaměným kloboukům vetché čepce deštník a palice křížem
dusot puků kalhoty a boty
a zuby do kostí kurděje nás vyžere má zoubky v učích a klepou
chodník tak se bodni
houpačka ve větru
zátylek ve snu ukousnu zapomenu
valí se štětec regulerni děvka je operetní
pitva mi líbá ledviny lukáš polyká souchotiny nikdo neví kdo je lukáš
nikdo neví kdo je lukáš
nikdo neví kdo je moje mladší teta
rukavice dělá prsty pomalé pohyby prázdným dítětem nahoře

tetičko vyseděl jsem pro tebe vajíčko chlupaté
v hrnečku tuhá šťáva dojímá manický ohýnek jadýrek
kdo mě má za sen je chronická metafora sním ve snu do snu mostu
štěbetá kotleta koření upoutá zadání knotu
chocholky a obočí stále tatáž pakáž kde ale dělo v zelí není tam klušou jeleni
roháči i poroháči s melasou i hynkem v hubě
šarlatán zakousl stranu pasu neprokousl rozutekl zuby fuč
luj koulí bradu k prsu a laň skáče v mlze
přes pařez na kořen zadupe borůvek výzvu
jiná se tam zamotá a zakope pod ně pak modrá jak plod
vraní ucho zní postelní jančení o sýru
kabareta anýzová s měkkým r

suchý sníh se styděl
bílý a suchý a bílý a suchý zátylek do větru
ostrý a něžný jak pohled vesny
v lidech to vězí pane doktor
přišlápl jsem se nohavice a ležím
už se nehejbám
už jsem jen hynek
karel
vesna vojckovi vytáhla ledviny

---