Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
človek človeku
datum / id30.01.2005 / 146095Vytisknout |
autorzvedavec
kategorieOstatní nezařaditelné
zobrazeno6120x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
človek človeku

<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

 

Pozerala som na kríž

so spiacimi citmi

príbeh Boha

až priveľmi známy...

 

 

 

 

a! uvidela som - človeka.

 

Jedného

z mnohých mrúcich

v mukách na kríži

(ale i celkom inak).

Možno aj s vinou.

 

Vydaného napospas

spravodlivým?

čo rozhodli o nutnosti

zobrať život,

 

ale ešte i o tom,

že to iné ľudské telo

priklincujú

na prekrížené drevo

 

a tvora, čo tam visí,

nechajú hlavne

 

      Trpieť .

 

a budú sa na to

asi aj dívať.

 

Inak nechápem dôvod.

 

Áno, človek človeku.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

05.02.2005 00:00:00Liso
Prečo môžeme byť takí - netvrdím, že dôvod na to nie je, ale aký?

Chces to analyzovat rozumom (vlastne asi skor "rozumom") ako synacek??? :)

Pozri na lasku! Mohla by byt tak skvela, keby nam spolu so stastim nebola schopna prinasat aj utrpenie? (ja nevravim, ze to vysvetluje globalnu otazku! Ale sme si ju (tu globalnu otazku vobec schopni polozit???)

V laske castokrat prezivas to uvedomenie (aspon ja ano) -> "To utrpenie za to stalo" a zda sa mi, ze niekde tu by mohlo byt aj vseobecnejsie vysvetlenie zmyslu zivota, vesmiru a vobec :)

( pozri pripadne tiez -> http://en.wikipedia.org/wiki/The_Answer_to_Life%2C_the_Universe%2C_and_Everything ;)


05.02.2005 00:00:00zvedavec
"stálo to za to" - tento pocit mi je dôverne známy...vlastne všetko, čo má pre mňa cenu - nebolo získané len tak. Možno to získam aj bez toho utrpenia, ale HODNOTU čohokoľvek začínam zväčša chápať, až keď som niečo s tým súvisiace získala (alebo už aj stratila) s prekážkami, so strádaním. Fakt.

Rozum:
mne zase pripadá "hriešne" nepoužívať rozum dostatočne - áno, kým si neuvedomujem určité nezrovnalosti, tak je to v poriadku. Ale ak mi niečo nesedí a nejdem za tým až DOKONCA, kam sa dá ( lebo sa povedzme bojím, že stratím svoju istotu, rovnováhu, bojím sa zistenia, že pravda je iná, ako som ju videla doteraz), tak sa mi zdá, že konám "hriešne" - príliš pohodlne a ako "hriech" vnímam, že sa možnej bolesti vyhýbam - možno práve tým ma dokážu využiť sily "zla".
05.02.2005 00:00:00synáček
zvedavec: Možná jsem to neřekl dost jasně… ale to o čem ty mluvíš je něco, co by se dalo nazvat pochopením problému… Pokud něco dostatečně nepochopím, tak jistě nemohu ani rozpoznat, je-li to dobré, či zlé… Tady přece vůbec nejde ale o to, zda používáme mozek málo nebo hodně… Mluvil jsem o tom, že člověk začal všechno své počínání hodnotit pouze(!) jen rozumem… (a je naprosto nepodstatné, jestli rozumem hodně nebo málo. )
Jediné, čím se lišíme od opice (a od všech zvířat vůbec) je náš duch… Jsme duchovní bytosti a proto také naše působení na zemi… naše rozhodování… naše „kralování“ chceš-li… mělo mít duchovní rozměr. Člověk však začal rozvíjet pouze jen své rozumové schopnosti (tedy přední mozek), kdežto o rozvoj duchovních oblastí svého mozku se staral čím dál tím méně…
Právě v této nerovnoměrnosti lidského snažení tkví podstata hříchu…
05.02.2005 00:00:00synáček
Liso:
„Pozri na lasku! Mohla by byt tak skvela, keby nam spolu so stastim nebola schopna prinasat aj utrpenie?…“

Raději se ještě jednou zeptám… tohle myslíš opravdu vážně…?
05.02.2005 00:00:00zvedavec
To je to, čo nechápem, ako to myslíš: človek je teda podľa Tvojej koncepcie telesný, rozumový a duchovný.

A mám dojem, že toto sme už rozoberali, ibaže ak stále nerozumiem - ;) a to rozumom, ani duchom - o čom hovoríš, tak prosím Ťa, skús napísať ešte raz.

Telo viem, čo je, ako definuješ pojmy rozum a duch?

A prečo je podľa Teba používanie rozumu hriešne?

Osobne si myslím, že ak používam rozum na vymýšľanie čohohoľvek, čo je spojené s niečím, čo vedie OD lásky, je to naozaj hriešne. Ak to robím vedome.

...
ozaj, myslím si, že utrpenie aj skvalitňuje moju lásku.

Pretože ak si spočiatku možno myslím, že dám najviac, ak svojej láske budem povedzme raz za týždeň robiť romatické večery so sviečkami a ... možno niečo celkom iné, ale podľa mojej predstavy, to je nepodstatné, čo... a pritom budem ignorovať JEJ potreby - a tie môžu byť pre rôznych konkrétnych ľudí rozdielne, napokon ma až určitá dávka utrpenia presvedčí o tom, že človek, ktorého milujem, je niekto, kto má iné potreby, iným metrom hodnotí to, či ho niekto miluje, alebo nie.

Ak všetko hladko funguje, prežívam niečo, čo ma nijako neformuje. A myslím si, že utrpenie i láska (a veľakrát aj spojené) sú veľmi silnými hybnými silami, ktoré človeka dokážu meniť (za podmienky, že sa pokúša byť hlavne k sebe úprimný) .
05.02.2005 00:00:00synáček
zvedavec: Budeš-li stále trvat na svých představách, a budeš-li se ptát stále stejnými slovy… nedostaneš se ani o jediný krůček dopředu…

„A prečo je podľa Teba používanie rozumu hriešne?…“

Vždyť jsem nikdy a nikde nic takového vůbec neřekl a oba dva předešlé vstupy Ti to znovu právě toto popírám a vysvětluji… A výsledkem všeho je, že se mne ve svém novém vstupu zeptáš na totéž…?

Nechme tedy vysvětlování… řeknu Ti to jinak… Nestalo se Ti nikdy, že bys před sebou měla člověka… který by působil trochu jinak, nežli všichni ostatní… že bys měla pocit, že z něho přímo vyzařuje láska a dobrota a laskavost, vlídnost… člověka, který by byl takový ke všem bez rozdílu… a ve všech svých rozhodnutích…? Takoví lidé mají zcela jinou auru… do které jakmile se dostaneš tak máš pocit bezpečí a lásky a velké duchovní ceny…
Myslím, že někoho takového (v různých intenzitách, pochopitelně) jsme již potkali snad všichni…
A teď si vezmi pravý opak… člověka naprosto racionálního, který bude všechna svá rozhodnutí podrobovat pouze chladnému rozumu… naprosto ho nezajímají následky jeho rozhodnutí… pouze jen prosperita… V jeho (jakémkoli) rozhodnutí není ani jen náznak jakéhokoli citu… je to jen a jen chladná kalkulace rozumu….

Chápeš… už o čem (po celou tu dobu) mluvím…?
05.02.2005 00:00:00synáček
zvedavec: „…ozaj, myslím si, že utrpenie aj skvalitňuje moju lásku…“

Ne… utrpení nezkvalitňuje Tvoji lásku, ale především Tebe. Čím víc jsi vytrpěla, tím víc dokážeš být všímavá a schopná soucitu…
Jenže existuje i plno jiných jedinců, kteří naopak utrpením ztvrdnou natolik, že už s nimi nehne nic a namísto soucitu okolo sebe šíří nezměrnou bolest. Jejich srdce se utrpením proměnilo v kámen… byl to jakýsi jejich pud sebezáchovy…
05.02.2005 00:00:00Liso
Rozum:
mne zase pripadá "hriešne" nepoužívať rozum dostatočne


Mne to pripada hriesne aj bez uvodzoviek! :)

Ibaze je rozdiel medzi rozum POUZIVAT a rozum ... nenapada ma primerane slovo... (zneuzivat je prisilne a predpoklada cosi co ... no nebudem sa zapletat)

No a prave v tom pouzivani su nevyhnutne iste bazalne predpoklady. Aspon iste rozlisenie co su to metafyziky, preco a v com mozu byt skodlive a tak by bolo dobre...

Rozumej nejake "chobotiny" typu vodnici, ufo, ci trebars synackove "presvedcenie" o tom, ze boh je sucastou sveta (alebo ze clovek ma ducha, ktoreho opice nemaju) - ozajstnemu rozumu nestoja za hlbsie uvahy, prave trebars pre bazalny predpoklad poctivosti myslenia...

Ak všetko hladko funguje, prežívam niečo, čo ma nijako neformuje. A myslím si, že utrpenie i láska (a veľakrát aj spojené) sú veľmi silnými hybnými silami, ktoré človeka dokážu meniť (za podmienky, že sa pokúša byť hlavne k sebe úprimný) .

Presne tak! :) Pokial si uvedomime, ze je potrebna nasa ZMENA, pochopime, ze je potrebne aby sme trpeli...

A najlepsie zvnutra zistime, ze by sme sa mali zmenit vtedy, ked pocitime, ze chceme/potrebujeme svojej laske (milovenej bytosti) ponuknut viac nez mame/sme! :)

(Jedna z moznosti je, ze zasadny problem vo vztahu k B-hu jev tom, ze sa mu nemame pokusat poskytnut viac a ze trebars toto konkretne utrpenie si vytvarame sami :)
04.02.2005 00:00:00zvedavec
synáček: teda stvoril všetko...nie je nič okrem Neho?
04.02.2005 00:00:00synáček
zvedavec: Nezlob se... ale Tvoje otázka mi připadá, že se spíš hodí k položení někomu, kdy by Tě chtěl ujišťovat o tom, že bůh stvořil skutečně vesmír a všechno živé na naší planetě za pouhých sedm dnů... jak je to i psáno v Bibli.
Copak Ty nevíš, jak dlouho trvalo, než došlo ke koncentraci mlhovin... sluncí a planet... jak dlouho a jakým způsobem se formovala flora a fauna... až k dnešnímu člověku... nevíš nic o vývoji druhů...? A nevíš, co všechno... jaké síly a jaké fyzikální a biologické zákony tu musely sehrát svou roli...?
Já bych spíš řekl, že Bůh je někdo, kdo umožnil vývoj Vesmíru tím, že dodal základní substanci a potřebnou energii.... ale Tvá (stále urputně stejně formulovaná) otázka mi zde připadá již zcela nepatřičná. Myslím, že se spíš hodí pro sv. Augustina, který tvrdí skutečně to samé, co (touto otázkou i) Ty (že totiž Bůh stvořil všechno podobně jako kouzelník, když vytahuje z klobouku králíky...) Dnešní církev se jeho dogmatu drží stále... a přitom ani církvi... ani Tobě nedochází, že právě otázka Zla stojí v cestě vám oběma... a řešíte ten rozpor (dlel mého soudu) naprosto dětinsky: Církev tím, že o Zlu raději nemluví a jeho původ nevysvětluje... a Ty tím, že jsi přesvědčena o tom, že tedy Bůh nemůže být dobrý... Jo... a abych nezapomněl, tak je tu ještě (v některých východních směrech) verze třetí (dle mého soudu stejně dětinská), že totiž existují hned Bohové dva... jeden dobrý... a druhý zlý... a tak je nechávají donekonečna(na nebi) mezi sebou zápasit...

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.