Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Plamínky

03. 02. 2005

4311

Autor

Lyrae

Věnováno

Plamínky

zažehnuté

hořící pochodní

žhavou pryskyřicí

jež okapává

tvůj oheň

sežehne mě

však sálá z něj

teplo a žár

Kamínky

v poušti Sahary

co pohltí je duna

unáhleně

hvězdné noční nebe

zračí se

v tvých sluncích

pod hřebínky řas

skrýváš

jejich jas

Před svitem

Mléčné dráhy

jsi nahý

jsem v koncích

Nosíš na skráni

celý letní trojúhelník

Vega

Deneb

Altair

nevíš

už neodcházej

je tolik nocí

assez

01. 12. 2005

Dát tip

moc krasna......fakt......tip :-)

Reaguju pozdě, ale přece: Umírat v letním lese? To by bylo přece krásné, horší je umírat v zimním městě...tam je totiž člověk daleko víc sám...Ale stejně, neumírej mi na stránkách...bylo by tu smutno:)

Frenki

21. 11. 2005

Dát tip

....víš (nějak mám depku, takže mám chuť tohle napsat): zahrabán v písku pohřbený v dunách ztracený v letním lese a popálený pochodní umírá (svůj) Malý Princ

Frenki

17. 11. 2005

Dát tip

je to neuvěřitelné, ale já si pod tím přesně vybavuju situace....pro mě to není dostatečně zahaleno jinotajem :-) Jsem si skoro jistý, že je to o dnech minulých prázdnin (2004)....

Lyrae

17. 11. 2005

Dát tip

Jinotaje? Je to taková pocitová, ono to nemá být zahalené...To je mi taktéž jasné, že je o prázdninách 2004:) ale ty alegorie tam třeba najde někdo, kdo neví o co se jedná...Stejně jsem ráda, že tě zaujala zrovna tahle...Malíře potěší, když se portrét líbí :-)