Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Daidalem proti své vůli

13. 11. 2000
0
0
762
Autor
manic

Ty jsi mi sliboval lásku a štěstí já slepě věřila, snažila se tě změnit Když jsi mne podváděl doufala, že to přejde Pak podala jsem ti, odplatu na podnose ty vrátil jsi mi stejně Byla jsem zoufalá ty jsi byl jako slepý Doba nám nepřála mně ani tvému letu Byli jsme ptáčata s polámanými křídly Tvá křídla zhojila se o něco málo dříve ale tys neukryl své poraněné ptáče a místo volnosti kterou let k výškám dává střemhlavě do hlubin vrháš se ze vší síly Já čerstvě zhojená rozpřáhla křídla k letu Chtěl jsi mne vydírat a stáhnout s sebou dolů Nezlob se, nedoufej chci do výšky, až k slunci a ty se vrháš dolů Tak padej dál z očí mi kape voda padej a pamatuj že jsem tě milovala. l.a. 1996
Merle
13. 11. 2000
Dát tip
No, kodokoliv si myslí, že může láskou někoho změnit je pěknej bloud... Měnit se může jen člověk sám, vše ostatní je bohapustý násilí. Uznávám, že s dílkem to nemá moc společnýho, ale tohle mě příliš provokovalo, a nemohl jsem mlčet.

JiKo
13. 11. 2000
Dát tip
Merle na hrad!!! Brrr tam je vše co se v lásce nemsmí dopustit ..

Grim
13. 11. 2000
Dát tip
Merle-jo Ale nakonec to asi dopadlo dobře, ne?

kalinka
13. 11. 2000
Dát tip
ať žije alibismus a subjektivní vidění reality!:o))) Jasně, vůbec se mi to nelíbí!:o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru