Bílej racek blues

Bílej racek křídly zamává

nad nástupištěm k lodím

Kampa pod mostem se schovává

jako ručičky do cizích hodin

Bílej racek s křídly v kterých sněží

kormidluje tohle odpoledne

mezi břehem, kde odbíjí půl jedné

krajem vody, v níž se naše tváře souží  

kolem Prahy bez věží a bezedné

Bílej racek, tenhle drzej klacek

chvíli sedí a potom si odletí

mezi nebem z cihel v mracích

a zemí kde za večerů

za obzor prach usedá

je až příliš mnoho věcí náhoda

Jen bůh ví, proč je racek šedivý

chvíli mlčí a potom se hádá

mezi nebem z cihel v mracích

a zemí kde za bezvětří

včerejší déšť uvadá

je až příliš mnoho věcí záhada

 Bílej racek křídly zamával

nad refýží tramvaje číslo devět

je pondělí co cinknutý karty rozdává