Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Beskydský pater familias
datum / id15.02.2005 / 148863Vytisknout |
autorMovsar
kategoriePovídky
zobrazeno4789x
počet tipů11
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Všem milovaným feministkám opožděně k Valentýnu
Beskydský pater familias

Vlastíka bylo možné nazvat jakkoli, jen ne bodrým Moravanem. Asi nejpřiléhavější označení tohoto muže přísného pohledu by mohlo znít Beskydský pater familias.

Vlastík měl ženu, dvě děti a dům v nevelké obci. Měl běžnou práci ve fabrice a měl také neobyčejně rovný nos, tmavé oči i vlasy, a i jeho pleť byla rusá, pokrytá kožešinou ochlupení. Zvláštní na tomto muži byla schopnost „podržet“ si dávné archaismy stran představ o působení otce v rodinném společenství. Představ jejichž účinek na psychiku bezprostředního okolí se rovná účinkům odjištěného ručního granátu F1.

Vlastíkova manželka byla prostá vesnická žena, kterou by nenapadlo žít s někým jiným, než se svým vysněným „frajerem“ z mládí. Měl nedostatkové džíny z tuzexu, koženou bundu s vytrčeným límcem, pod ní jen chlupatý trikot a silnou motorku. Takto si ji odvezl, jako sám motorizovaný Belzebub, do rozpáleného pekla společné domácnosti.

I narodily se děti, protože příroda si žádala daňových odvodů za potěšení z nejpříjemnějších. Dívka a chlapec měli časem poznat to, co staří Římané vznešeně nazývali patria potestas. Tedy otcovskou moc. Měli to poznat v muzejních podmínkách na konci 20. století. A neměli se bouřit.

Před návštěvami byl Vlastík o poznání milejší. Byl dobrým společníkem, který na fernetu nešetřil a uměl vždy v pravou chvíli vyložit nějakou tu politickou kartu na stůl, a rozehrát vzrušenou partii erudované disputace. Pramenem jeho politologických studií mu byl deník Blesk a tak jeho informace nepostrádaly vtip a velkolepost. Moment zlomu nastal ve chvíli, kdy se mu některý z diskutujících snažil oponovat, vyzbrojen méně třaskavými, ale o poznání smysluplnějšími, poznatky vyčtenými z jiného deníku. To Vlastík vždy rozehrál své oční varieté. Začal koulet bulvami, chvílemi se zdálo, že nad nimi dozajista ztratil vládu. K tomu divoce odfrkával, aby tak ventiloval vztek, že totiž nějaká skutečnost nebyla podle jeho představ a on nad ní nemohl převzít kontrolu za pomoci svých důtek.

Důtky, věrnou kopii devítiocasé kočky, si sestrojil ve svém sklepě mezi hroudami uhlí a nářadí. Tyto pečlivě a souměrně nastříhané proužky tvrdé kůže na krátké, ozdobně lakované dřevěné násadě, používal k umravnění svých dětí. Používal je s pravidelností a nelítostností samotného Charlese Lynche, tohoto virginského plantážníka a smírčího soudce. Když se za okny vesnického domku setmělo, často bral důtky i na svou inscenovaně zlobivou manželku do postele. V běžném životě by se vůli muže vzpouzet nemohla. Její venkovským sluníčkem dobronzova opálená tvář by nabyla méně přirozených odstínů poté, co by ji orazilo pečetidlo Vlastíkovy těžké pěsti.

Jak děti rostly, narůstaly ve Vlastíkovi zábrany, vymáhat poslušnost už dorostlé dcery Lenky nástrojem s tak nepochybně sexuálním rozměrem. Zvlášť, když měl před očima obrázek nahé manželky svíjející se pod údery téhož nástroje. Zacílil tedy na obličej, nejsnáze dosažitelnou půdu přijetí trestu. Na síle nešetřil.

Jak už to bývá, první lásky nebývají dlouhé a ani ta Lenčina nebyla. Byla intenzivní, břehy nedaleké říčky by mohly vyprávět o vydatných erozích semene a dalších sekretů za teplých letních nocí. Jenže hejsek z vedlejší vsi nebyl na ženění a tak Lenku nechal. Když se po té zprávě Lenka vrátila domů a ve své naivitě vydala svědectví o zašlé lásce rodičům, netušila ještě, že si tím ten den zadělala kromě fraktury srdce na frakturu čelisti. Vlastík se změnil jako filmový DeNiro v „zuřícího býka“ a mezi ranami pěstí stačil křičet: „Od synka s chalupu se nechaš odkopnut? Ty pičo!“ Další měsíc si ráno Lenka ani nemusela malovat oči fialovými stíny, jak byla zvyklá, když odcházela do učení, kde přirozeně chtěla vypadat hezky. I když moc hezky nevypadala.

Syn Martin, nejen ve věcech pohlavnosti mírně zaostalý, byl podobných útrap ušetřen. A protože mu chutnalo, rychle rostl, až brzy svého otce přerostl. Jeho věčně pootevřená ústa, zamaštěná množstvím snězeného bůčku se ani nestačila zeptat, když ze skříně v kuchyni, velmi obezřetně, zmizely důtky neznámo kam.

Snad, až založí svou rodinu on, najde je a jeho genetická paměť mu řekne, jak s nimi správně naložit.

 

   

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

20.08.2008 12:11:09Lakrov
redaktor prózy
Zpočátku to připomíná přiběh s nádechem kriminální zápletky. Pak chvíli vede čtenáře k domněnce, že se dočká mravoučného závěru. Ten je všek jen jaksi naznačen.

Záměr a ústřední myšlenka povídky (domácí násilí v kulisách 'izolovanosti' venkovského prostřeďí) se mi zdají zřetelné. Textu, zabývajícím se tímto tématem, by slušelo více prostoru.
12.10.2005 00:00:00HERMES
Ve slově hrnec chybí písmeno ,,r".
10.10.2005 00:00:00Teichman
... co k tomu dodat? JO! :-)

t
09.03.2005 00:00:00katugiro
tak jo
ale co z toho?
dostatečně hluboká? :)
19.02.2005 00:00:00pampelin
Krásná, poctivá tvůrčí ejakulace Movsare:)
*
16.02.2005 00:00:00Movsar
pišto: :-) neměl jsem za to, že ty mé kritiky jsou nechutně vulgární. byly kamenem hozeným do poklidné vody. ¨ty kruhy potom na mě působily tak hypnoticky.. a splachy břehů semenem jsou prostě nadsázka.
16.02.2005 00:00:00Pišta_Hufnágl
Inu vidíš - a byly... :)
P.S. Když větu postavíš "břehy nedaleké říčky by mohly vyprávět o vydatných erozích semene", víže se eroze k semeni, nikoli k břehům, čili je to pitomost. Buď bys mohl použít tvar "erozích semenem", ale poněkud méně kostrbatěji by znělo "semenných erozích".
Ježiš, nikdy by mě nenapadlo, že budu probírat tohle.... .)))
16.02.2005 00:00:00Movsar
máš recht, byl to můj kotrmelec.
a díky za příjemný názor.
16.02.2005 00:00:00Pišta_Hufnágl
Já děkuju za počtení. :)
16.02.2005 00:00:00Rowenna
Jsou tam slabší místa - jakoby slovně překombinovaná, ale určitě je to dost zajímavé na tip.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.