Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDancing in the midnight sun
03. 03. 2005
0
0
1717
Autor
Lúmenn
Měsíc je mé slunce,
mé půlnoční slunce,
v jehož svitu tančím.
Nahá, jako přízrak,
tichá, jako šepot,
hladká, jako oblázek.
Nešťastná a usmrcená,
mu vlastní dýkou,
kterou držela tvá ruka,
co pro mne měla pohlazení,
co pro mě měla smrt.
Měl jsi pro mě úsměv,
co mě nyní pálí,
měl jsi pro mne lásku,
kterou jsi mi vzal.
A teď tančím, se svou dýkou,
a ty se díváš z dálky,
smaragde noci,
kytaro bláznů,
bolavý krvavý úplňku.
Znáš mě a víš, víš kolik slz jsi mě stál,
teď je pozdě napravovat chyby,
teď je pozdě štkát,
dýka si už našla místo,
ona ví lépe než já
kam patří.
Tak mi pošeptej, ta poslední slova,
vím co chceš říct,
ale já už neslyším,
už nedýchám,
už nevolám
Tebe….
už znovu ne
….ne…
….ne…
…..ne….
mé půlnoční slunce,
v jehož svitu tančím.
Nahá, jako přízrak,
tichá, jako šepot,
hladká, jako oblázek.
Nešťastná a usmrcená,
mu vlastní dýkou,
kterou držela tvá ruka,
co pro mne měla pohlazení,
co pro mě měla smrt.
Měl jsi pro mě úsměv,
co mě nyní pálí,
měl jsi pro mne lásku,
kterou jsi mi vzal.
A teď tančím, se svou dýkou,
a ty se díváš z dálky,
smaragde noci,
kytaro bláznů,
bolavý krvavý úplňku.
Znáš mě a víš, víš kolik slz jsi mě stál,
teď je pozdě napravovat chyby,
teď je pozdě štkát,
dýka si už našla místo,
ona ví lépe než já
kam patří.
Tak mi pošeptej, ta poslední slova,
vím co chceš říct,
ale já už neslyším,
už nedýchám,
už nevolám
Tebe….
už znovu ne
….ne…
….ne…
…..ne….
Mě se to teda líbí. Možná proto, že mi to něco připomíná. něco, co jsem si prožila a co mi taky přišlo jako dýka v srdci, nebo duši, jak chcete. každopádně to bolelo a tohle.....Připomíná mi to mé pocity, bolest, ztracenou naději i beznaděj. Uznávám, není to tvá nejlepší báseň, ale i tak se mi to líbí.....