MDŽ

Všechno nejlepší k svátku,dámy?, řekl šéf při příchodu do kanceláře.

Fuj šéfe, vždyť ten svátek je dávno zrušenej , prohlásilo naše kancelářský střevo, pětadvacetiletá Monika. Přece ho komunisti zneužili ke svejm rejdům a pod zástěrkou mezinárodního svátku žen  se chodili chlapi  ožírat.

Tvůj táta se chodil ožírat kvůli MDŽ, Moniko? Zeptala se paní Málková.

Ne, můj táta nepije. Ale pan Mánek prej bejval jak dělo.

No jo, pan Mánek je jak dělo každou chvíli. Ani nemusí být žádný oslavy. Smála se paní  Málková a ostatní mlčky přikyvovali.

Moniko, když máš narozeniny, dáš si s tím svým přítelem lahvinku dobrýho vínečka?

Jé, to paříme s partou až dorána a chajda se třese v základech.

?Takže, když se u vás slaví tak pijou i děvčata?

No jéje a jak, to byste šéfe koukal. Mařka Jirková  vypije za dva chlapy a Božku sme minule museli vodnýst do postele.

A vaši, když slaví, tak to vypadá stejně?

Né, vždyť vám říkám, že táta nepije.

Aha, takže jestli ti dobře rozumím, tak to pití asi nezáleží na komunistech, ale na tom kdo pít chce, žejo?

Do dialogu šéfa s Monikou zasáhl pan Novák, nejstarší pracovník kanceláře. Jo, největší hřích těch komunistů byl, že řekli aspoň jednou za rok, že si těch ženskejch vážej a že by to bez nich nestálo za nic. Já to svý ženě taky připomínám jenom při takovejchhle příležitostech, jako je MDŽ, svátek , narozeniny, výročí svatby  a o vánocích. Stejně si myslím, že to není dost často, ovšem na druhý straně kdybych jí to tvrdil denně, tak bych byl asi za vola. A byla to taková příležitost na usmíření těch antagonistickejch vztahů v práci, mohl sem říct Novákový, - Božka, stejně sem rád, že se tady s tebou můžu celej rok hádat, aspoň je sranda, já to tak nemyslím- a bylo zase na chvíli líp.

V tom do kanceláře přišel poslíček z vedlejší pizzérie a přinesl šest krabic.

Všechno nejlepší k svátku Vám dámy přeje vedení firmy a náš šéf se nechává taky poroučet a k tý objednaný pizze posílá za náš podnik láhev Avanti. Tak si to oslavte. Nashledanou.

Holky zůstaly jako opařený. Stejně je to pěkný, že si na nás někdo vzpomenul,řekla paní Málková.