Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Levitující maňásek

20. 03. 2005
5
0
3424
Autor
johanne

nalezeno ve starých lejstrech :)

Na břehu pláže meditoval stařec s průzračně modrýma očima. Vlny soli cákající zpod bosých nohou Pilota jej rozežíraly, ale chlamaly i plíseň rozetových vousů, a tak dál levitoval. Pilot odhodil svůj služební širák v dál a sedl si starci za krk, aby měl lepší pohled. A tak demitovali oba v rezavějícím stříbru Luny.
Stařec už dávno zdřevěněl. S nohama v kříž se ukřižoval, neboť nikdy nevklínil k rebeliousním Anna a Mona –rchistům, a idea povstání mu byla cize ryzí. Sed Turků byl jeho křížem.
Pilot byl ve službách korálovského letectva. Ale růžový atol jej zneuznával. Trouchnivějícího starce přijal za svého opatrovníka, když byl vyhoštěn z králových ostrovů. A měl modrou unikátní formu. A psal knihu Důmyslný trychtýř La Manche. Popravovala o symbiotické harmonii hranostajů a kuželů ve známé stoce.
Pilot se zaklonil a zapadl. Dřevěný stařec s průzračně modrýma očima se sešil a z prostředního prstu levé nohy zbyla hromádka popela. Zapadlý pilot se svalil do pohyblivých písků. Korály ať žehnají tvé dlouhé bludné pouti!, zalekal hula hula trouchnivějící stařec do otvoru, který pozřel pilota.
Zapouzdřený nebeplavec brzdil podrážkami smeč mohl. Splývaje s modře rozžhaveným středem země spílal halucinogennímu pelyňku. Probublal tavenou syrovou hmotou a vpil se do magmatu, aby lávově vyvřel. Sopečnatý vulkán, jímž pilot plachtil, byl zaměstnán v Dolech a Horech, protože dynamit byl za americké mince. Křestně se jmenoval Buch, ale byl přezděn na Buch-buch-bůh-puch kvůli lepší zapamatavatalnasta.
Galejníci zapití lávou byli expedováni ke královským a tenisovým kurtům jako vzácní trubci (v jantaru). Služky pometlovaly lávu do lavorů a když si chtěla některá oddechnout, případně zavzdechnout, rázem byla zavalena chlípnými galejníky. Po důstojnickém poklidu rozlité zemské kávy a posilnění stužek rubali a lícali galeovníci nově rozryté kovy.
Pilot obdržel krumpáčem po hlavě a jeho duše se vznesla k nebeským nížinám, sledována tělem, protože nebyl schizofrenik. Dělo a tuše splynuly a pilot svítil radostí. Unavený zesnul jako malé dítě.
Protibudil se. Ebenové nebe zhnědlo a čpící páry se srocovaly ve škleb. Slyšel břik a křinkot konkordů. Bezzásadové deště a zkyslí hospodští lidi, odfrkl Pilot.
Stočil létající koráb a do soudku kousek mraku. Hvízdavě modřimoval a nebeský eben zurčel. Snívalo se mu, že z tlejícího starce vytesal loutkového maňáska. Smaltovaný malátností rozpínal dlaně v modlitbě k bohu a zapomněl kormidlovat. Stal se nechtěně padavkou, ale jsou i lepší věci. Když dopadal, vyzíral na dřevěného muže meditujícího na břehu pláže. Zpátky doma!, zaradoval se vesele. Doma! Damo! Moda! Mado! Nekonečně donekončím svou knihu o trychtýři!
(Pozor, cizí jižnějazyčná pasáž) Ne, ne! (konec průchodu). A přesně tak to nemá být. A tak nebe-země-plavec-potápěč ztvrdnul až do navěky na malém ostrově, vedle zdřevěnělého stařece. A proto věřte, že kameny a dřevo jsou taky živé.

johanne
12. 08. 2005
Dát tip
ono vůbec spisovnej jazyk a mluvenej jsou občas docela velký skoky... mě zas tvoje asociace připomněla loňský stopování ve Skotsku, to jejich milé huhlání... ještě že nás jelo víc... víc hlav, víc rozumu :o)

guy
24. 07. 2005
Dát tip
jo, na tohle musí být správná nálada ... na čtení i na vyjádření se ... dneska mě nejvíc dostala ta část s tím Buch-buch-bůh-puch kvůli lepší zapamatavatalnasta ... vybavilo se mi při tom, jak jsme před lety projížděly Ivanovicemi na Hané - shodou okolností po cestě z tvýho rodnýho města (jezdil jsem tam odmalička na prázdniny za tetou a strejdou, a občas tam jezdíme dosud - teda spíš na jejich chatu do Kout nad Desnou) a nějak jsme se tam zamotali, a na náš dotaz v jedný trafice, jak se vymotáme správným směrem, nám bylo řečeno: ta masata jat tada da prava, na dalša křažavatka zasa da prava, patam na dalša dalava a pak pařád ravna ... jsme si pak říkali, že kdyby se nějakej cizinec naučil perfektně spisovně česky a zabloudil v těch Ivanovicích, tak je mu celá čeština na dvě věci ... :-)

:o) t. nějak na to mám náladu

Roland21
23. 03. 2005
Dát tip
Nevím... Mne to nějják nechytlo...

Kde se to našlo? Dle stylu bych usuzoval na jeden z Kumránských svitků. :-)

johanne
22. 03. 2005
Dát tip
Ne, je to jeden z mých pergamenů :)))... díky moc

johanne
21. 03. 2005
Dát tip
díky za zastavení:)

Markel
21. 03. 2005
Dát tip
Zajímavé a neobvyklé, za to T

Nemůžu se zbavit toho, že to na mě působí až moc přeplácaně. Možná to byla snaha, nevím.

johanne
20. 03. 2005
Dát tip
Nikdy se nesnažím zahltit svý texty nesrozumitelností :). Tohle je prostě styl podhábitovejch věcí, takový malý hračky :o), a beru, že ne každýmu se to pozdává :o)

Marty73
20. 03. 2005
Dát tip
Slovní hříčky často vyústí do samoúčelnosti. Ne že bych se u některých nepobavil, ale nevytváří to pro mě osobně ten celek jako např. ve tvém Ledovém paláci, který byl pro mě kouzelný. Možná je to jen o podvědomých asociacích, které jsem tam vnímal, kdežto tady ne.

johanne
20. 03. 2005
Dát tip
Ano, ten text nesleduje jiný cíl než pobavit - tedy není nijak účelný. Mezi Ledovým palácem a tímto je diametrální rozdíl :). Ale chápu a dík :o).

nadik_k
20. 03. 2005
Dát tip
Teda už jen teń název mě dostal :-)))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru