Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Jedno odpoledne v lese
datum / id23.03.2005 / 154649Vytisknout |
autorKandelabr
kategorieDramata, scénáře
upřesnění kategoriepostpubertální drama
zobrazeno3437x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
postavy:
INTOUŠ, intouš
FRAJER, blbův guru
BLB, frajerův nohsled
VENDY
JELEN

hře měl předcházet ještě krátký film ve kterém vendy, jsa zamilována do hajného, napíše mu dopis,ve kterém si s ním dává rande v lese ve dvě hodiny. A dopis si přečte nejdřív intouš a pak frajer s blbem a samozřejmě to pochopí, že zvaní jsou oni.

jinak je to takové lehce pubertální drama se suchým humorem, těžko říct, jestli se vám bude líbit, ale snad by mohlo pobavit.
napsáno před pár lety.
Jedno odpoledne v lese

 <?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Les-INTOUŠ sedí na na pařezu, kouří dýmku a čte Květy zla. (Mohl by tam sedět už na začátku, ještě když chodí lidi)U pařezu má opřenou igelitku.Kus před pařezem se tyčí hovno.Ptáčci cvrlikají atd. (to by se mohlo nějak vyřešit s těma divákama, rozdat jim ty hnusné umělohmotné zpěváčky)

VRRRRRRRRUMMMM (zvuk velocipédu)

 

Na motorce přijíždějí FRAJER a BLB. Přijedou až k pařezu, FRAJER se opře o nohu a neomylně šlápne do hovna. BLB zůstane sedět.

 

FRAJER: (k blbovi) : Co ten tady chce?

BLB(k INTOUŠOVI): Co ty tady chceš?

INTOUŠ: Co je vám po tom?

BLB: Tos přišel p-ě-š-k-y  jó?

FRAJER: přilítnul na křídlech poezie.

INTOUŠ: Přišel jsem pěšky. Tady po té cestičce kolem kamínku, vyhnul se tomu hovnu, ve kterém stojíš a spočinul na pařeze(potáhne z dýmky)

 FRAJER: (mrkne se, ale dělá jakoby nic. Sesedne z motorky, BLB taky. Jde k INTOUŠOVI a zahovněnou nohu táhne za sebou). Hele vem si tu bichli a klidně i ten pařez a vypadni chytrolíne.

BLB: Jo vypadni, my tu máme něco hrozně důležitého na...

FRAJER: No to ti může být jedno co my tu máme. Prostě vyfič.

INTOUŠ: Ani mě nehne. Máme demokracii, můžu si dělat co chci.

FRAJER: Hele dostaneš po hubě a bude po demokracii.

BLB: Jo chceš po hubě?

INTOUŠ: Nikam nejdu. Byl jsem tady první.

FRAJER: Vypadni nebo fakt dostaneš na budku!

INTOUŠ: Jsem povznesen nad materiálno. Bijte mé tělo, ale mou duši nezraníte.

FRAJER: Fajn tělo zabijem a zakopem. Na duši seru. Ta nevotravuje.

INTOUŠ: Budu vás chodit strašit.

FRAJER: Strašíš tu už ted.

BLB: (k frajerovi) Za chvilku už budou dvě.

FRAJER: Hele intouši, radi jsme si s tebou pokecali, bylo to opravdu zajímavý, ale ted už bys vážně měl jít domů. V lese je nebezpečno a potloukají se tady dva hodně drsní týpci, kteří by ti klidně mohli rozšlápnout brejle.

BLB: Jo a rádi čmárají do knížek.

FRAJER: To je fakt. Ta bichle vypadá nějak planě chtělo by to nějakou ilustraci.

BLB: já mám pastelky.

INTOUŠ: Kniha je přece přítel člověka, svině!

FRAJER: Přítel člověka je pes. Tak nemachruj a mazej, už budou dvě.

INTOUŠ: Za běžných okolností bych zvolil pasivní rezistenci, odešel a v hloubi duše bych vám nahlas nadával. Ale dnes nemohu, neboť...tak ať to tedy víte, čekám zde na jistou osobu.

FRAJER: Kdybys nekecal!

BLB: Jo, my totiž taky čekáme na jistou osobu.

FRAJER:Chtěli jsme tě ušetřit, protože seš takovej panic nepolíbenej, tak abys nesmutnil. Čekáme tu na jednu kočku. Máme rande.

INTOUŠ: To je teda náhodička. Já mám totiž taky rande, hošánci. A taky s holkou, abyste věděli. Moment, a vy máte rande oba dva s jednou holkou jo?

FRAJER: Malej  je svědek. Vzal jsem ho, aby se taky něčemu přiučil. A vůbec po tom je ti prd. A kerou ošklivku špidlovokou si uhnal? Nějakou třicítku nad hrobem ne?

BLB: S bradavicí.

FRAJER: A fakanem hehe.

INTOUŠ: Řeknu jenom jedno slovo, a zblednete závistí.

FRAJER: Ani nedutám, cheche.

BLB: Jo, cheche, ani nedutáme.

INTOUŠ: Nechcete si raději sednout? Aby to s vámi neseklo.

FRAJER: My vydržíme hodně.

BLB: Víc, než myslíš. Jsme tvrdí.

FRAJER: To si piš!

INTOUŠ: V-e-n-d-y

FRAJER: CO?

INTOUŠ: Jo, Vendy. Třídni krasavice. Vendy dokonalá.Vendy bohyně. Ve dvě sem za mnou příjde.

FRAJER: Kecáš frajírku! Do tebe by Vendy ani tágem nešťouchla! Tos mě teda rozesmál.

BLB: Jo, kecáš. Vendy má přece rande s náma, žejo?

FRAJER: Jasně že jo! A ty se vocať klid, mohla by tě uvidět a udělalo by se jí šoufl.

INTOUŠ: Šoufl se jí udělá leda z vás. Ona není jako ostatní holky. Jde jí o duchovno. Je intelektuálka! A má rande se mnou. Přinesl jsem jí bonbonieru (vytahuje z igelitky). Je to corpus delicti.

FRAJER: Korpus nekorpus, to nic nedokazuje. Kusem čokolády si rande nevyškemráš. Vendy si úplně jasně domluvila rande s náma.

BLB: Úplně jasně.

INTOUŠ: No tak na ní počkáme všichni a uvidí se.

FRAJER: Klidně. Ale když ted pujdeš domů, ušetříš si trapas.

INTOUŠ: Zamávám vám, až budete odjíždět.

FRAJER: Fajn, za minutku tu bude. A nepočítej s tím, že ti pučíme kapesník, až začneš bečet.

BLB: Na to teda zapomen. Stejně žádný nemáme.

FRAJER: Správnej chlap kapesník nepotřebuje.

BLB: A i kdyby ho potřeboval a měl tak ho nepoužije.

FRAJER: Jasný.

BLB: (nenápadně se vzdaluje, pak vytáhne z kapsy kapesník a zahodí ho do lesa)

INTOUŠ: Teď mě pánové omluvte (vytahuje z igelitky zrcátko a hřeben, češe se)

FRAJER: Ty vole, já nemůžu.

BLB: Já taky nemůžu.

FRAJER: (k intoušovi) Se jako češeš jo?

INTOUŠ: Jsi docela chytrý...na opici.

FRAJER: (rozpažuje ruce)(k blbovi)Vole drž mě! Drž mě nebo mu rozbiju hubu!

BLB: (chytne ho) Neblázni, zabil bys ho.

FRAJER: Máš pravdu, nebudu se s ním zahazovat s cucákem!

BLB:jasně.

FRAJER: Hele, už mě můžeš pustit, už jsem klidnej. Ale ať se ke mně rači nepřibližuje.

BLB: Rači se k němu nepřibližuj! Zabil by tě.

INTOUŠ: Je lepší pěšinka vpravo nebo vlevo? Nebo že by uprostřed?

FRAJER: Nechápu jak se někdo může česat. To jsou ti co chodí pěšky. My motorkáři to máme jinak. Svoboda. Rozevlátost. Vlasy čechrané větrem. Born to be wild kurva ne?

INTOUŠ: To jo. Peklení andělé z Úplavičné lhoty.

 FRAJER: Co ty víš o motorismu, knihomole.

INTOUŠ: Ono to má motor? Myslel jsem že je to dvojkolo.

FRAJER: Hele motorku si do huby neber.

BLB: Je to náhodou silná mašina.

INTOUŠ: No řve za tři. (vytáhne kartáček na zuby a pastu) Omluvte mě. (odejde za strom)

FRAJER: Blbec.(sedne si na pařez). Tak co tady máme (začne se přehrabovat v tašce)

BLB : (bere si Květy zla a listuje)

FRAJER: Co to čte za sajrajt.

BLB: Menuje se to Květy z el ej.

FRAJER: (vytáhne bombonieru): Tak si dáme vole ne?(otvře ji, veme si a nabídne Blbovi). Ježiš to je debil, dívím se že tu nemá kytku.Na vem si. A zarecituj něco.

BLB: (s čokoládou v držce, huhlá, koktá):   Vzpomeňte, duše má, co uzřeli jsme kdysi

                                                            Za jitra letních sladkých dnů:

                                                            Pěšina svedla nás před mrzké mrchy rysy

                                                             Na loži plném valounů.

FRAJER:  Tyvole, tak tomu nerozumím. Asi umění. Dožer to,  de zpátky.(schovají bomboniéru zpátky do igelitky)

INTOUŠ: (vrací se s kyticí lučního kvítí, hubu má trochu  od pasty) Není nad vůni lesního květu a svěží dech mátové chuti.

FRAJER: Nám z huby nesmrdí.A na co máš to roští?

BLB: to jsou jako kytky jo?

INTOUŠ: Květina řekne to, co ani tisíci slov neřekneš. Ale vám lopatám to ani nemá smysl vysvětlovat.

FRAJER: Na co tisíc slov? Mě stačí pět slov: Deme na to kočko?

BLB: cheche.

INTOUŠ: To byly čtyři.

BLB: Páté je ten otazník.

FRAJER: Jak votazník? Vykřičník!

INTOUŠ: Ale to není slovo, paka. To nemůžete počítat.

FRAJER: Si budu počítat co chci ne? (na blba) Vykloktáme?

BLB: Jasně.

FRAJER: (Vytáhne pleskačku rumu). Simsalabim!Dámský likér na tři!

BLB: Tuzemská ústní voda.

FRAJER: Kudy teče, tudy léčí.

BLB: Alkohol podávaný v malých dávkách....

FRAJER: neškodí v jakémkoliv množství....chachááá, přesně tak brácho! (napije se)(k blbovi): Cvakni si.

BLB: (lokne si a rozkašlá se)

FRAJER: Jenom si pořádně cvakni. Kolik loků dáš, tolikrát jsi člověkem.

BLB: (lokne si ještě jednou)

FRAJER: AAAA...udělej aaaaaa

BLB:aaaaaa

FRAJER: aaaaa...hřeje co?

BLB: pálí.

FRAJER: To musí. Vypaluje to červa. (k intoušovi)Dáš si taky srabíku?

BLB: Dáš si taky srabíku, vole?

INTOUŠ: Normálně bych si nedal, ale ted si dám, protože alkohol uvolňuje mluvidla.

FRAJER: Ale bacha, aby ses neuvolnil moc, aby ti něco nehrklo do gatí.

BLB: Jo, to je fakt hnusný pocit.

INTOUŠ: Tobě se to stalo?

BLB: No...ne, ale určitě je to hnusný pocit.Hádám...

FRAJER: Jó.jó.

(flaška koluje)

INTOUš: (Dívá se na hodinky).  Jsou přesně dvě. Hele myslíte si, že je možné, že nás mohla všechny tři pozvat naráz?

FRAJER: Možný je všecko. Ženský jsou přece mrchy.

BLB: jó, jó.

BLB: Neslyšíte nic? Nevolá někdo?

(zaposlouchají se)

INTOUŠ: To byl asi jelen lesní. Je jich plný les.

FRAJER: To je logický, že sou v lese, když sou lesní.

BLB: A když vemou jelena třeba do zoo, musí si změnit příjmení na zoologický?

FRAJER: Zoologický je logický.

INTOUŠ: Vy ste volové, kapra říčního taky nepřejmenuješ, když ho vytáhneš a usmažíš.

BLB: Jakto? Pak je to kapr smažený. Kaprus fritezus.

FRAJER: ser na kapry vole. A krom toho to nebyl jelen ale můj žaludek. Od rána jsem nejed.Takže čas na oběd! (vytáhne zpoza ucha cigáro, projede s sním pod nosem a pak ho olízne).

BLB( vytáhne sirky, zapálí mu)

FRAJER: To je lahoda. Nejlepší cigáro je po sexu. A nebo před ním hehe.

BLB: hmmm....

INTOUŠ: hmmmm....

FRAJER: hmmmm....

INTOUŠ: Nemáš ještě jedno?

FRAJER: Však máš tu faju šerloku ne?

INTOUŠ: Není v ní tabák.

FRAJER: Dám ti když mně  a malýmu pučíš kartáček.

BLB: Nám přece z pusy nesmrdí.

FRAJER: Jasně že ne, chlap má vonět rumem, cigárem a konským potem. Ale na prvním rande trocha máty neuškodí.

INTOUŠ: (podává mu kartáček a pastu).Zrcátko a hřeben chcete taky?

FRAJER: Eště mi dej tu kytku a rozbrečim se. (vstane a jde za strom)

INTOUŠ: (na BLBA) Hele a fakt vás pozvala Vendy?

BLB: no jo

INTOUŠ: oba?

BLB: no jo

INTOUŠ: a sem?

BLB: jo.

INTOUŠ: a na dvě?

BLB: jo.

INTOUŠ: Mrcha! Ale stejně ji miluju....víš nedávno, bylo to takhle k večeru, něco kolem osmé, seděl jsem na své oblíbené lavičce, kde tak často a rád medituji, a byl hluboce ponořen do knihy.

(nejlíp kdyby se změnilo světlo, objeví se lavička on si na ni sedne atd)

Když v tom, úplně jsem oněmněl úžasem.

BLB: To sis četl nahlas?

INTOUŠ: Objevila se tam. (vstoupí VENDY).Měsíc a pouliční lampy si hrály s jejími zlatavými vlasy. Nesla se jako laň. Čarokrásná. Venčila fenečku  (Fenek berberský-fennecus zerda)(to zvířátko by mohla mít na kolečkách a na provázku a až by řekl to že venčila fenečku, zatahala by za prázek a zvířátko by přijelo na scénu). Na první pohled jsem se do ní zamiloval.

BLB: do té fenečky jako?

INTOUŠ: Pravda, znám ji ze školy, ale takhle, odpoutána od jha školní lavice, teprve vynikla její krystalicky čistá (mohl by kolem vendy chodit a zírat na ni)...duše.

BLB:A cos jí řekl?

INTOUŠ: To co jsem měl na srdci, nejde slovy vypovědět. Naštěstí začala konverzaci sama

BLB: A co ti teda řekla?

INTOUŠ: Použila jeden starý trik, ktrým se obyčejně navazuje konverzace.

VENDY: Máš oheň? Jsem si zapomněla...

INTOUŠ: (k blbovi) Samozřejmě jsem rozpoznal tuhle hru, kterou muži a ženy hrají odnepaměti.

(k Vendy): (začne hrabat v kapse, mohl by u toho trochu blekotat nebo sípat, sirky mu můžou spadnout, prostě nějakou etudku)

VENDY: (nejdřív se rozhlídne kolem a pak si znuděně sedne vedle něho a čeká) Bude to ještě dneska?

INTOUŠ: (k blbovi) Rozhodl jsem se kontrovat stejnými zbraněmi a tak jsem použil tuhle osvědčenou fintu, jak získat její pozornost. A nyní byl ten správný čas začít intelektuálně oslňovat.

(k Vendy)(ukazuje nahoru): podívej, to je velký vůz! (za ním by mohl stát trikový technik) s obláčkem, na kterém bude schéma velkého vozu (souhvězdí)

(k BLBOVI): a už byla polapena

VENDy: (podívá se nahoru)(znuděně)hmmm... (nad hlavou se objeví stejné schema)(vendy sklopí oči, znovu se podívá, obláček se o točí a ne druhe straně bude schématický jelen) (vendy zaujatě) hmmmm....

INTOUŠ: (našel konečně ty sirky)A támhle je Kasiopea...laikovi může připomínat dvojité v.

VENDY: (nad hlavou se vznáší obláček s hajným, je úplně mimo a blaženě dělá hmmm....)

INTOUŠ: (BLBOVI):a ted jsem zasadil poslední a radikální úder.

(k VENDY)a támhle jsou...Blíženci

VENDY: (pořád dělá hmm..., jako hypnotizovaná vstává a jde pryč, fenka táhne za sebou)

INTOUŠ: (k BLBOVI): Uchvátil jsem ji tak, že nebyla schopna slova. Ani jsem se nedivil, když mě několik dní na to požádala o dostaveníčko.

 

FRAJER: (vyleze zpoza stromu, pasta na bradě, jde k intoušovi): Kohos uchvátil?

INTOUŠ: Ale nic jen si tak povídáme.

FRAJER(k BLBOVI) Ty je paktuješ nepřítelem?

BLB: já za to nemůžu von se začal paktovat první.

FRAJER: (podává intoušovi kartáček, zlomený napůl). Hele díky a sory, je to aušus.Nic nevydržej. Ale malej to s tím zvládne.

BLB: (bere si obě půlky kartáčku): třeba to pujde slepit...smůlou nebo tak.

FRAJER: Mu přece nejde vo materiálno, kartáček je pomíjivej, ale duše věčná, že jo brejlovče?

INTOUŠ: ty máš taky brýle.

FRAJER: To že mám brejle neznamená že sem brejlovec jako ty. My je máme kvůli mašině. Aby nám muchy nelítali do vočí.

BLB: Jednou mi jedna vlítla do pusy. Byla hořká a hnusná.

FRAJER: Muchy nežeru, vole, jsou hnusný.

BLB: hmm...lepší než brabencí

FRAJER: Naše brejle jsou machrovský. Ne jak ty tvoje popelníky...

(k blbovi) běž si vykartáčovat tu hubu.

(k intoušovi) a ty si dej konečně to cigáro. Já si dám taky.

(zapálí si)

FRAJER: (slastně potáhne)...ti řeknu, když tu není malej, tajk můžu-ženská je jenom ženská, ale dobrý cigárko to je pokouřeníčko.

INTOUŠ: To je fakt.

FRAJER: Ale hezký kozy zase má...

INTOUŠ: Kdo?

FRAJER: Vendy, vole, ne? Na koho tu asi tak čekám, co?

INTOUŠ: To je přesné, ty vidíš jenom ty užasné kozy, skvělý zadek a dlouhatananánské nohy a co má v hlavě je ti úplně jedno co?

FRAJER: No jasnýýýý, hehehe.

INTOUŠ: (kroutí hlavou)

FRAJER: Ty vole, jednou jsem vedle ní stál ve frontě na oběd.

(zase, objeví se vendy atd)

No co ti budu povidat, bylo to k nevydržení. Asi čornula matce nějaký parfém ,protože voněla...skoro jak ty osvěžovače na hajzlíku...nádhera. Rozumíš, tak jsem se k ní pomaličku sunul, nikam sem nespěchal ne, fronta dlouhá, k vokýnku jsem ani nedohlíd. A ruka šmátralka se plížila podél zdi. Čapnul jsem ji za prdelku a trochu se k ní naklonil, abych jí zašeptal do ucha nějakou čuňárničku.

(vendy se otočí a liští mu)

FRAJER: a zrovna v tý chvíli si asi vzpomněla, že musí do klavíru nebo tak a odešla. Ale já věděl, že drápek jsem už zaseknul, hehe. A to dnešní rande je jasnej výsledek.Ale kde sakra je? A kde je malej? Doufám, že nespolk ten kartáček.

BLB: (vyjde zpoza stromu, triko má příšerně zasrané od pasty a od jehličí a všeho, snaží se to maskovat)

FRAJER: tyvole cos dělal?

BLB: Jsem se trochu zašpinil od pasty....

INTOUŠ: a co ty černé fleky?

BLB: No našel jsem takový kousek kůry a zkoušel to s ním seškrábnout...tak jsem si říkal jestli by to třeba nepustilo benzínem (ukazuje na motorku)

FRAJER: Ty vole, ty seš magor. Kde chceš vole, tady uprostřed lesa, sehnat benál?

BLB: Z mašiny jako (šáhne do kapsy, vytáhne šlauch) Šlauch mám.

INTOUŠ: Když tě Vendy takhle uvidí, tak uteče!

FRAJER: Tak ho schováme, co se dá dělat. Viděl jsem tady kousek fajn strom s dutinou.

INTOUŠ: Hele já mám nápad. Záda máš čisté?

BLB: (snaží se podívat se na záda)  Nevim, asi jo.

INTOUŠ: Tak si to triko sundej a obrat si ho.

FRAJER: No jo vobrať ho.

BLB: (převlíká se)

INTOUŠ: (pozoruje) A je to.

BLB: Dobrý?

FRAJER: Hlavně musíš být k Vendy furt čelem

BLB: Kluci, vy ste taky trochu od pasty...

FRAJER: Co?

INTOUŠ: Kde?

 BLB:(ukazuje) tady, a tady a tady taky trochu.

FRAJER: Tyvole to je průser.(snaží si to očistit)

INTOUŠ: Už je to zaschlé, to nepůjde. Nemáte někdo vodu?

FRAJER: To teda nemáme.

BLB: Zkuste to s tím benzínem. Šlauch mám.

INTOUŠ: A co třeba voda v ostřikovači?

FRAJER: Co chceš vole, ostřikovat na motorce?

FRAJER: Je to hnusný, ale budem na to muset nachcat...

INTOUŠ: Tak to teda ne!

BLB: Mně se ted taky zrovna nechce.

FRAJER: Tak naplivat, to se dá.(plive si do ruky, šudlí to s tím)

BLB: Seškrabávání kůrou se moc neosvědčilo...

INTOUŠ: (znechuceně si plivne do kapesníku, a utře si pastu z brady, pak si všimne že má zasrané i tričko, odejde a po chvilce se vrátí a flek má předělaný kytičkou)

FRAJER: (prohlíží si intoušovo řešení a pak smutně čučí na svoje poplivané triko, přemýšlí)(k intoušovi): Tím že zavřeš oči nezpůsobíš že problém přestane existovat.

INTOUŠ: Teda? Kde se tohle vzalo v tobě?

BLB: Ty vole, ty mluvíš jako kniha.

FRAJER: (konsternovaně): ty vole, co to bylo? Slyšeli ste to taky? Kurva, kde já na to chodím. (kroutí hlavou) no to snad není možný. Jak jsem to řek?

BLB: Že když zavřeš oči tak nezpůsobíš problém…

INTOUŠ: ne to bylo jinak.

FRAJER: No chtěl jsem říct, že ta kytka je pěkná kravina. Vypadáš jak víla posraná amálka vole.

BLB: Až na ty vlasy teda…

FRAJER: Tady nejde vo vlasy, ale vo kytičky. Si vole eště uštrikuj věneček.

INTOUŠ: Zato ty vypadáš skvěle, s poflusaným a špinavým tričkem.

FRAJER: Už je čistý. A navíc, nedbalá elegance, to mají ženský rády.

INTOUŠ: Nedbalá elegance je rozepnutý knoflíček u košile a ne zip u kalhot.

FRAJER: To je vole signál.

BLB: Navíc ho má zaplý.

INTOUŠ: To byla metafora.

FRAJER: S tím na nás nechoď študente.

(pauza)

INTOUŠ: Hele a jak rychle dokáže jet ta tvoje motorka?

FRAJER: A pan intelektuál začíná projevovat zájem o silné stroje co? Knihy jsou ti málo?

INTOUŠ: Zapomen že jsem se na něco ptal.

BLB: Není problém.

FRAJER: No…záleží na terénu, když je dobrej asfalt a je to z kopečka, tak to těch semdesát kiláků vytáhne…

BLB: Za hodinu.

INTOUŠ: Hele a je to těžké řídit motorku?

FRAJER: Joo chlape, to chce to mít v krvi. S tím se musíš narodit. Stejně jako ty ses narodil s brejlema na nose a otovým slovníkem pod paží, tak já mám pocit, že místo plodový vody jsem byl naloženej v benálu. Stroje-to je vole moje.

INTOUŠ: Proč ne, jestli tě měla s výfukem…no a navíc rýmuješ.

FRAJER: Jasně vole, ale u mě to není žádná vydřená rýmovaná pičičinka, prostě to ze mě vobčas vytryskne…ale je v tom vole to drsný chlapáctví. Má to koule.

BLB: Motorka-to je živel.

INTOUŠ: (k blbovi) a ty umíš řídit?

BLB: umím!…ale ještě jsem to asi nezkoušel…

FRAJER: Zatím ho učím teorii. Jezdit začne až nebude pod zákonem.

INTOUŠ: a jaká je ta teorie?

FRAJER: To je děsně složitý.

BLB: Děsně.

FRAJER: A rozhodně nemám chut vysvětlovat to někomu, kdo vole na to nemá náturu.

INTOUŠ: To by ses divil!

FRAJER: To teda jo. A dost. Na motorce nemůže jezdit vole čtenář květů z el ej, ti choděj bud pěšky, nebo vůbec nechoděj. Taky nemaj kam, páč vo ně nikdo nestojí.

INTOUŠ: Vendy jo.

FRAJER: Kdyby vo tebe stála, tak už tu dávno je ainštajne.

INTOUŠ: Přišla by, kdybyste vy dva tady neokouněli, nezavazeli a nehulákali jak na lesy.

BLB: Ale my jsme na lesi.

FRAJER: A navíc bez hulákání se motorkář nevobejde.

BLB: A Vendy má stejně rande s náma.

INTOUŠ: No s tebou rozhodně.

FRAJER: Do malýho se nenavážej. Je malej, ale kanec. A taky by ti mohla jedna přilítnout.

BLB: A mohla by ti rozbít brejle.

FRAJER: A druhá by tě mohla kopnout do koulí.

INTOUŠ: No jo, násilí, to je vaše vy vylízanci.

FRAJER: Kdo je u tebe vylízanec?

INTOUŠ: (ukazuje) Ty a ty.

BLB: Já taky?

FRAJER: Tak tohles vážně přepísk, mít po ruce klacek, tak bys viděl vole!

BLB: Hele tam jeden leží.

FRAJER: No vážně, mít kus dřeva dostaneš takovou pecku až ti hlava vodlítne.

BLB: Já pro ten klacek skočím, je to kousek.

INTOUŠ: (k frajerovi) Jo tak to zkus ty chcípáku. Neuznávám násilí, ale po hubě ti klidně dám.

BLB: No né fakt jako, já pro ten klacek dojdu,(jde pro klacek)

FRAJER: (chytne INTOUŠE za klopu) Tak pojd ty knihomole, dostaneš do cifernku, že ani vlastní matku nepoznáš!

INTOUŠ: Zato tu tvoji znají všichni. Vopici nepřehlídneš!

FRAJER: Svině!

INTOUŠ: Ne svině, vopice!

BLB: (jde s tím klackem) Tak chcete někdo ten klacek?

FRAJER: dej to sem, vole, já ho zmaluju, ksindla jednoho to už není možný...(napřahuje se) TYVOLE JÁ ČUMÍM JELEN! (na scénu přijede jelen)

BLB: ty vole já čumím jelen, vopravdickej!

INTOUŠ: Ticho volové, at ho nevyplašíte!

(jelen přijede mezi ně)

FRAJER: Ty vole to není možný, jaktože nezdrhá?

BLB: (štouchá do něho prstem) je úplně krotký hele!

FRAJER: Esli nemá třeba vzteklinu.

INTOUŠ: Jelen nemůže mít vzteklinu volové. Teda to je krása.

FRAJER: Nebo je vochočenej.

BLB: Třeba utekl z cirkusu. Vemem si ho domů? Možná umí chodit po provaze, nebo žonglovat nebo tak.

INTOUŠ: Teda až tohle budu vykládat doma, tak mi nikdo neuvěří. On se normálně nechává hladit!

FRAJER: Tyvole uděláme rodeo! Já ho zkrotím (šplhá na jelena, který nehnutě stojí.Nemůže jinak alýbrž je dřevěný)

INTOUŠ: Neblbni, bacha, napíchneš se na parohy.

BLB: Opatrně! Jaký to tam je?

FRAJER: Kuci, to je mašina (turuje ho za rohy)BRMMM BRMMM. Si to představte přijet vole do školy na jelenovi, to by byl vodvaz!

INTOUŠ: Jasně, naložit Vendy a na statném dvanácterákovi odjet do zapadajícího slunce...

BLB: Vemem si ho domů jo?

INTOUŠ: Hele slez, já si to chci taky vyzkoušet, na jelenovi jsem eště nejel.

FRAJER: Nebud sobec, nejdřív já a potom pust malýho. (slezá)

BLB: (leze nahoru) : teda kluci to je rozhled! Jelene, nazdar, máš skvělý parohy víš to? Ty jo a uši!

FRAJER: Mohli bysme udělat závody já na mašině a ty na jelenovi.

BLB: Vemem ho domů, může spát u mě.

INTOUŠ: Budem si ho pučovat, zaždý ho bude mít týden. Udělám tabulku.

FRAJER: Kašli na tabulku a podej tu čokoládu.

INTOUŠ: (vytahuje čokoládu) Tyvole, ona je rozežraná jakto? To ste sežrali vy?

FRAJER: A kdy asi, celou dobu si tu s náma. Třeba si daly prodavačky v obchobě. To vony dělávaj .

INTOUŠ: Ještě že ta vendy nepřišla, to by byl trapas, rozdělaná bonboniera....

FRAJER: to jo. Sme tě vlastně uchránili před hrozným trapasem. Za odměnu nám můžeš dát čokoládu.

BLB: A jelen si dá taky, že jo jelene?

(krmí jelena)

INTOUŠ: No chutná ti to co? Ty seš teda fešák, No to jo...Víte kluci, že to bylo nakonec docela fajn odpoledne?

FRAJER: To jo.

BLB: To jo (zazní tuš, nebo famfára nebo polnice prostě takové to něco)Hele někdo troubí.

FRAJER: To sou myslivci.Aby nám ho neodbachli!

INTOUŠ: Myslivci jsou hodní, když jim řeknem, že jsme si ho ochočili tak mu nic neudělají.

FRAJER: Jo myslivci, to sou frajeři tyvole.

BLB: Až budu velkej, budu taky myslivec.

INTOUŠ: Všichni budem.

FRAJER: tak jo. (mohla by hrát nějaká romantická hudba)

(ozvou se tři výstřely a zabijou je) (jelen odjede)

 

HAPPY END

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

01.05.2005 00:00:00evalota47
musím tu bláznivinu přečíst ještě jednou
14.04.2005 00:00:00sidonia
skvělý.)
*t
07.04.2005 00:00:00katugiro
ach jo... :)
*
05.04.2005 00:00:00pozorovatel
špidlovokou :))))

já se bavil:))
moc dobrý (ale v týhle sféře se moc nevyznám,tak nevim..)
02.04.2005 00:00:00Onkel_A
super :-)))
kam se hrabou potapeci
28.03.2005 00:00:00Kytiii
tak tohle je absolutní mazec...
jen škoda, že je nakonec zastřelili... jsem čekala poetičtější vyústění :o)
ale tip - rozhodně tip
23.03.2005 00:00:00alina
ty vole, ty seš vůl :o)))))))
23.03.2005 00:00:00alina
fakt jsem se doost zasmála!
Hele, Kande, a co Ty se to furt navážíš do knihovníků a jinejch, knihama potrefenejch? Co? .. To Ti teda jen tak neprojde, hošíčku ;))

a nezapomeň:
" Správnej chlap kapesník nepotřebuje.
A i kdyby ho potřeboval a měl tak ho nepoužije.
"


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.