Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívají se na mě

Výběr:
24. 03. 2005
10
1
4835
Autor
Induan

Nevíš dne ani hodiny...

Dívají se na mě

Dal si pár piv a usnul na zahradě ve svém křesle. Když se probudil, bylo mu divně. Žil sám. Manželka odešla před lety. Těžko snášela jeho výkyvy nálad. Vzal si večer nějaký prášky na deprese. Bylo mu divně. Chtěl jet do práce, ale když se podíval v kuchyni do kalendáře, viděl, že je sobota. Stejně jel. Bylo mu divně. Ulice byla liduprázdná. Na stěnách podchodu všechny ty kresby, nikde nikdo... Vešel do metra. A pak je poprvé uviděl. Byli všude. Nechápal. Utíkal do schodů, ale proti němu šli také. Zakryl si hlavu zděšením. Ty obličeje všude kolem... Sedl si na schody a kolem něj šly nohy. Pak se začaly nohy zastavovat. Zavřel oči.

Nevadilo mu, že si nic nepamatoval. Vadilo mu, že ho pořád pozorovali. Byli všude. Za závěsy, za dveřma v koupelně, na dvorku ve stínu. Stáli a civěli na něj. Dívali se na něj a občas kývli na pozdrav. Bál se na ně ukázat prstem a říct to někomu. Nikdo tam stejně nebyl. Nikdo by mu to nevěřil. Stáli bez hnutí. Večer co večer se všichni schromáždili u jeho postele, ukazovali si na něj a bavili se o něm. Nerozumněl jim. Mluvili svým vlastním jazykem. Bál se jich. Ale nebylo kam utéct. Viděl je i když zavřel oči. Nedokázal usnout, aniž by se napřed 100x neujistil, že jsou všichni pryč. I tak většinou usnul spíš únavou. Únavou z věčného strachu. Nemohl ani jíst, aniž by se na něj všechny ty oči neupíraly. Stále se rozhlížel, jestli se k němu některý z nich nechce přiblížit. Ale oni si od něj drželi odstup. Měsíce. Celé měsíce už tu čekal. Přestupní stanice do nikam. Nevěděl kdo je, kde se tu vzal, proč jsou všude. Nepřemýšlel nad tím příliš. Čekal, co bude dál. Koukal z okna. Viděl ve vzduchu věci. Bylo mu to divný. Neznal tu bílou pláň, která se rozprostírala za většinou skel. Jinde prosvítaly stromy a na nich vysely věci. Chtělo se mu spát. Pořád. Spánek jej ukliďnoval. Chtělo a nechtělo se mu spát. Když přes den usnul, za chvilku se zase probudil s bolestí hlavy. V noci se naopak budil. Neviděl je, ale slyšel chodit po chodbě. Někdy se šel dívat mezerou, jestli nespí. Takhle to šlo dlouho. Nakonec odešli. Odešli navždy. Za oknem byla zase obloha a tráva. Bylo to jiné okno. Okno pokoje u jeho rodičů. Něco mu dávali a bylo mu líp. Otevřel si krabici džusu. Rozumněl zase, co kdo říká. Měl chuť jít na zahradu a sednout si tam do křesla, ale pak si na něco vzpomněl. Seděl na posteli a kýval se ze strany na stranu. Uklidňovalo ho to. Rozumněl své mámě, starší šedovlasé paní, jak říká, že je ráda, že se vrátil.


1 názor

Vitex
03. 07. 2007
Dát tip
Docela faň. * *

Ostrich
06. 02. 2006
Dát tip
Velmi dobrý text, navozuje atmosféru a zbytečně nerozmělňuje a neobjasňuje, co chce říci, je tam kousek toho tajemna dobré neprvoplánové SF, nejenom psychiatrické diagnózy... Mimochodem, nikdo nemůže říci, že neexistují další pole a další síly, jemňounké jak vlas a nepřidávající k těm stávajícím skoro nic, třeba jen... komunikaci... A lidský mozek je tak obrovité seskupení, že nikdo neví, co dokáže. Co ty na Vonneguta a třeba Kolíbku..?

Induan
06. 02. 2006
Dát tip
Ostrich: Omlouvám se, ale bohužel jsem neutrpěl skutečné literární vzdělání, takže to neznám. Zkusím si to přečíst. Já trávil čtením sice dost času, ale nemám dost širokej záběr a v poslední době čtu už skoro jen technickou dokumentaci a sem tam něco od Clarka, pokud možno v originále, abych spojil příjemné s užitečným (prostě pořád na půl pragmatik za všech okolností :) ) Ale ta Kolébka mi něco dost výrazně říká a mám dojem, že to je zrovna právě můj oblíbenej autor jestli se nepletu, jen jsem to ještě nečet.

Induan
06. 02. 2006
Dát tip
Aha, a Ty myslíš tedy tu Kolébku od Clarka nebo tu Kočičí kolébku od Vonneguta? (jó, éra internetu některý procesy skutečně urychluje, narodili jsme se do té správné doby... :) )

Ostrich
06. 02. 2006
Dát tip
Literární vzdělání s tím nemá co dělat, člověk prostě na něco narazí anebo nenarazí, já tedy Vonneguta v žádném případě z hodin literatury neznám a narazil jsem na něj kdysi úplnou náhodou, ale je skvělý. Skoro jako Lem. Před pár měsíci jsem dočetl jeho Galapágy, taktéž s velkými s výčitkami, že se nevěnuji práci. SF je dobrá tehdy, když skutečně uvažuje o možné hloubce reality a nerozvíjí klišé... Protože realita je nade všechnu fantazii. Myslím si, že programátor dokáže ocenit třeba evoluci mnohem "procítěněji", než jiní - a to co o ní píše Lem v Dokonalé prázdnotě.... Z druhé strany třeba náš biolog Zrzavý ukazuje, jaké "šílenosti" jsou doopravdy v té Lemově "hudlařině" skryty... a kam vedou... Vonnegut si hraje s memy, které je potřeba mít na paměti, měly by tu pro jistotu pořád vířit. Jako virová nákaza. Škoda, že už je tak pozdě. Dobrou.

Induan
06. 02. 2006
Dát tip
Tak Clarka už mám naplánovanýho no a ta Kočičí kolébka od toho Vonneguta o tom ledu ICE-9 vypadá taky zajímavě, budu si to muset přečíst obojí.

Ostrich
06. 02. 2006
Dát tip
Vonnegut: Kolíbka, v originále Cats Cradle. Závidím, že to zvládáš číst v originále.

Induan
06. 02. 2006
Dát tip
Jj, jak říkám, snažím se spojit příjemný s užitečným. Než jsem jel na půl roku programovat do Londýna, přečetl jsem kompletního Rámu od Clarka v originále, abych se pocvičil. Byl to záhul, ale pak už to jde samo. Jen mě mrzí, že pořád špatně rozumím mluvené řeči. I když se snažím koukat na filmy v originále nebo poslouchat audio knížky, pořád to není ono.

Induan
05. 05. 2005
Dát tip
Marty73:Dík

Marty73
03. 05. 2005
Dát tip
Tip za realitu :). Šílenství je peklo na zemi a ty jsi to dal hezky do kupy, aby si to každý uvědomil. Žralok v hlavě není špatný film

Induan
25. 03. 2005
Dát tip
Dík. No, pár podobnejch případů jsem na psychiatrii viděl...

moj kamos mal raz dva dni v byte strasne vela strasne starych ludi ;)) tiez sa bal vyliezt z postele ale preslo ho to ;)

Induan
25. 03. 2005
Dát tip
:) Já když byl malej, měl jsem problém s mimozemšťanama, ale to naštěstí byla jen fantazie, ale i tak si dodnes pamatuju pocit strachu, který i hloupá fantazie dovede vyvolat. Ale jak říkám, v blázinci jsem viděl lidi se schizofrenií, těžkou paranoiou a podobnými diagnózami a ti to prožívaj často jako realitu. Navíc pod lékama jsou dezorientovaní a někdy ani nepoznávají lidi kolem sebe. Musí to být hrozný pocit být jen sám se sebou.

fungus2
25. 03. 2005
Dát tip
No, je to dobré.**

trochu víc než dobré....tw

wedle_vazy
25. 03. 2005
Dát tip
t***

hovno_z_labuťe + TIP

Induan
24. 03. 2005
Dát tip
Dík, od Tebe bych to zrovna nečekal, potom, co jsem napsal k Hovnům z labutě :) Co máš prosím Tě pořád s tím Hovnem z labutě? Jako něco hnusnýho z něčeho krásnýho? No budiž, no :) I když paradox by šel jistě vyjádřit i vkusněji :)

vesuvanka
24. 03. 2005
Dát tip
Musí to být hrozné pocity... pěkně napsané - a hlavně dobrý konec.... TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru