Bastardi!!!

Přibili jej na kůl, milujícího člověka, vzali na něj hůl, a smáli se mu, považovali jej za chudáka. Bohatstvím oplýval, dobrým byl, dnešním dnem svoji číši dopil, zítra bude mu snad už líp. Že jej rány bolí, nikoho to nezajímá, že on v obavách často brečí, že své slzy skrývá. Kdo se jej ujme, dobří lidé? Ten, kdo zapálí hranici s ním, zemře v tentýž den, zemře spolu s ním, v mukách pekelných jej strhne do hlubin nejhlubších. Křičí! Copak jej neslyšíte? Vy bastardi!!! Každý z vás si jen svého hledíte, a na bližního svého plivete! Co je to s vámi? Vy přespříliš moudré hlavy, myslíte si, že přemýšlíte, že žijete? ...sami si na hlavu serete. Komu má v dnešní době Anděl věřit, aby nemusel neustále měřit, ...miluje mě, anebo ne? pochybovat každým dnem.

---