Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozhárán v sobě
Výběr: vesuvanka, Elyanne, Print
24. 04. 2005
10
0
4722
Autor
Carodej
No comment.
V kaskádách pramenů delfíními skoky
v syčení plamenů jako dešťoví sebevrazi,
ze slaných řek stanou se veletoky.
Na Počátku sami zranitelní jsme, dětští, nazí.
Ó vy řvoucí Běsové, vy Myšlénkové strozí,
tak jako zavržení bozi,
tak v niterní se vkrádáte
a loupíte jak mnozí
z Bezvěrců....
Vymodlené jsou děti v našem Zámku
v bublinách mýdlových míří k horám
dopis, co odešel, postrádal známku.
Duše jsou polnosti které zorám.
A jako tolikráte, pohlédnuv k Zemi,
nesmířen, rozhárán, rozerván všemi,
v područí vlastního sebestředna
stvořil zlobu a vyzvedl ji ze dna.
....a tehdy prvně spatřil svůj odraz na vodě.
_Rebelka11
13. 05. 2005
název přesně sedí
budu se muset ještě vrátit, chce to víckrát a klid
zatiiim ☼
patos patos patos... co máte furt s tím patosem? (také je mi často vytýkán... No a?) Velká témata chtějí své, proč se pořád držet při zemi? Ten nádherný heroismus... malý ho nedokáže cítit...
Chápu, že je někumu proti mysli (a nepoukazuje to vždy na jeho nedostatky, jistě...), ale proč je na písmákovi neustále tabu?
žádná avi neposílám. je to pro Čaroděje :-)
****
ten patos je... odpuzující, vím, že má účel, ale prostě ho nesnáším, jsem pragmatik... i když poslední dva verše... udělej z nich samostatnou báseň...
MazLenka - opraveno, dík
Maryčka - takže i tvé básně jsou čistě pragmatické?
Jeremy - děkuji
rozhodně nejsou patetické, nebo to není tento heroický patos... který na mě působí hrzně sebestylizačně, neopravdově...
Vymodlené jsou děti v našem Zámku
v bublinách mýdlových míří k horám
dopis, co odešel, postrádal známku.
Duše jsou polnosti které zorám.
Tohle by stálo za zarámování. Opravdu krásné hodně bolestivé. hodně..........
ale ano, tohle by možná stálo za povšimnutí, s těmi rámečky opatrně (ve jménu hesla: šetřte lesy)... Ale ty strofy psané kurzívou to jaksi celé... posouvají někam jinam... někam, kam se já nechci dívat, protože tam neotočím hlavu... Nicméně do poslední kapky krve budu hájit právo ostatních tím směrem hlavu otáčet.
V kaskádách pramenů delfíními skoky
v syčení plamenů jako dešťoví sebevrazi,
ze slaných řek stanou se veletoky.
Na Počátku sami zranitelní jsme, dětští, nazí.
Vymodlené jsou děti v našem Zámku
v bublinách mýdlových míří k horám
dopis, co odešel, postrádal známku.
Duše jsou polnosti které zorám.
Je krásná celá, působivá.... TIP a V
Nicollette
24. 04. 2005
Nádherná...už se mi to stalo víckrát a třeba se opakuji...ale zní mi to jako modlitba...nebo jako stránka vytrhnutá ze stejně krásné knihy...až se tají dech...tip
*vyprskl smíchy* krev z feny:))
Je fakt, že s tím názvem jsem si nevěděl rady... názvy mi občas vůbec, ale vůbec nejdou.
Nicollette
24. 04. 2005
Ó, jak mne nebaví hymničnost,
jak jen mi přijde že bylo jí dost
za věku devatenáctého...
Ale obsah jest dobrý, říci mohu,
obrazy silné, řádky hutné...
Říkám si ale: Je to nutné?:)
Ony proložené pasáže jsou takové...hm..schválně... ale to se fakt těžko vysvětluje, s čím to souvisí, prostě - je to nutné:)
Proti lexikálnímu inventáři ale nic nemám, je zcela adekvátní k vybrané formě. Mladé postmoderní slečny nedocení. Tip si to zasloužilo, obsah a forma jedno jsou.
Velmi pěkné, ale i když jásám nad dokonalou patinou, souhlasím trochu s Richieem, zda je to zcela nevyhnutelné.*