zrzka jsi

Ačkoli tvrdíš, že nejsi zrzka, nejsi ani zlo, cesto.

Líbám ňadra zla.

Malá tvárná, sotva plná tuku,
má ústa po nich uklouzla,
líbou té zrzce po krku, ňadrech, ruku,
svážím se dolů,
holce k nohám,
tou zrzkou láskou inzultován,
do zla zatahován...

...pode rty líbám jí ponuré skluzavky,
líbám zlu v rozpuku fialek bradavky,
bradavky,
fialky,
pohledy do dálky,
ta zrzka ráda nasazuje,
vypínám stěrače,
a přes sklo, co se zamlžuje,
těžko teď vidět
starý systém hodnot...

...mladýma rukama rve mi pásek kalhot
jí objímám obvod...

A LOT!

mnou cloumá
touha po tuze!

Po mysli, vnitřku, nitru, ňadru,
v těle které objímám,
být duší v někom bývá nebýt sám,

k tomu ji vybízím.
sám sebe nabízím,
hlásím se. Hlásím,
sím... sím ... sím...
jak kmitám tou rukou,
nemyslím...

A mezitím
nemytím,
škrcením,
těl a smell,
smell a směl
jsem dotknou se
žen,
snad láskou inzultován,
snad do zla zatažen,
jsem šel...

Nejsem sochař,
mě nelze prodat
lásek smilstvo
do dlát,
je krásně, snadné
neodolat,
odvát
paměť za plot,

odvát,
že nejen obal občas obelže,
že voda z kaluže
ti teče do bot

A LOT.

---