Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Silae vodní dýmka

Výběr: Print, cerna_lovkyne
11. 05. 2005
4
0
1449
Autor
Listopad

Vodní dýmka s motivy arabských květin (arabesky?) na stole dřevařské dílny básníka bez talentu, zahleděného do tvých klínů – utěšitelů kolika mužů?…Jsem mučedník představy že se tě dotýkali jiní, jiní tě čekávali na nádraží s růži v ruce tak jako já, jiným jsi říkala miluji tě a vzápětí je opouštěla, masírovala jsi mužská záda silnější než má, poznala jsi nespočet domovů a různohrůzných matek. Chci telefonní číslo na Chica, symbol všech, vylákám ho, rozsekám jeho slabiny na kaši a na tělo mu napíši znásilnil jsem, jeho bezvládnost přibiji před kostelem na kříž. Představa tvého umučení mi trhá maso z kostí a drásám si kůži abych přestal myslet.

Jsem temný ve tmě ve světle blouznivý, nenávidím nácky policajty otce, nikdy nepřestanu dokud se neztratí tvá bolest. Má pomsta jsem černá růže vendeta -  orosená spoušť můj rozum se chvěje na pojistce. Ať si zšediví tvé fotografie a rozpadnou se v prach, znám z každý detail tvé tváře&těla, nerovnosti tvé kůže stimulují každý můj dotek tě hladí a ve spirále se vrací spalující do mých dlaní – jsem milostný sobec, nepoučený Joe Black chci tě odvést do svého světa skomírajícího v otázkách neexistence pravdy. Zabíjím se detaily tvých pohybů a rozhodnutí, která mají jen smysl sami v sobě a řešení je nic, jen má pošetilost stále pochybuje – můj démon, seznamte se. Snad nikdy neodejde, jsi bezchybná, jen ve mně ukotvený strach zesílený miliony minulých životů. Nepochybuj o sobě, chtěj mě léčit, rozesmívej mě – paliativně znova a znova když hloupě hloupím. Kdybys dovolila dal bych tě všech dvacet cigaret a ani na chvíli nelitoval. Můj sen stvořil tvé jméno a nikdy ho nepřestane omílat v nekonečných smyčkách, podvědomých cyklech milování se s tebou.

Vražedné hormony, zvadlé kondomy, natržené uzdičky a krámy – krev, samá krev, již na mých rukou byla předzvěstí života, který jsem ti dal bez rozhodnutí a tak lehkovážně – přesto svévolně, nikdy jsem nebyl nesvobodný a teď chci být tvůj němý otrok. Nikdy nezaváhám. Nádhera nebo trapas – dokážu žít bez sexu jen mi dovol tě milovat a nepřestávej žít. Své tělo měním za jeden tvůj pohled. Nikdy tě nepodvedu.


Zuzulinka
18. 04. 2006
Dát tip
*

gr_4you
13. 05. 2005
Dát tip
to jehrozný co se děje kvůli jedný ženský...:)) jako poezie v próze se mo to líbí, psychologicky vzato ovšem ti nezávidím,... každopádně Tip

som ani necakal ze to docitam a dokonca sa mi to celkom paci ;)

Print
11. 05. 2005
Dát tip

Jo, dobrý

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru